Letní slavnosti a opravdu stará hudba
Hluboko do hudební minulosti posluchače zavede v závěru července festival Letní slavnosti staré hudby. V pondělí 31. července v Zámku Troja vyslechnou skutečně „starou“ hudbu, když budou znít díla spadající výhradně do šestnáctého století v podání katalánského vokálního ansámblu Cantoría. Následující koncert festivalu 3. srpna pak nabídne kompozice o dvě století mladší v interpretaci dua umělců Alessandra Tampieriho (barokní housle) a Valerie Montanari (cembalo). Tito vystoupí v Letním refektáři Strahovského kláštera.

Múza hudby a lyrického básnictví jménem Euterpé bude patronkou koncertu vokálního ansámblu Cantoría, který se za doprovodu tří instrumentalistů – těmi jsou Marc de la Linde (viola da gamba), Pablo FitzGerald (vihuela de mano) a Joan Seguí (varhanní pozitiv) – představí v Císařském sále Trojského zámku. Jméno Múzy lze přeložit jako „potěšující“ či „obveselující“. Vtipný a zároveň dramatický program je založen na ryze španělských hudebních útvarech – ensaládách a villancicos. Tyto skladby mají tendenci k programnosti a jejich námětem je většinou boj, v němž ovšem vždy dobro zvítězí nad zlem. Zatímco villancicos známe především ze tří rozsáhlých zpěvníků označovaných jako cancioneros, pocházejících ze 16. století, v ensaládách nacházíme českou stopu. Nejznámější ensalády Matea Flechy st. totiž vyšly tiskem v roce 1581 v Praze. Koncert souboru Cantoría tak připomene, jak významným kulturním centrem byla Praha na konci 16. století.

Apollón, bůh slunce, umění či tance, je vůdcem a ochráncem Múz, mýtickým původcem řádu a harmonie. A také patronem koncertu, který zazní pod klenbou Letního refektáře Strahovského kláštera. Jeho program zavede posluchače především na Apeninský poloostrov za instrumentální hudbou, do níž její autoři zakomponovali mytologická témata. Prostřednictvím partitur houslových i cembalových sonát se publikum setká například s Psýché, Dídó, zmíněnou Múzou hudby Euterpé a samozřejmě i se samotným Apollónem. Přestože večeru bude vládnout expresivní italská virtuozita, stranou nezůstane ani sofistikovaná francouzská grácie. Náročných partů se ujmou houslista Alessandro Tampieri a cembalistka Valeria Montanari. Cit pro hudební jazyk sedmnáctého a osmnáctého století, improvizační schopnosti a obecně muzikalita jim přinesly evropskou proslulost.
Foto: Watershed Photography, Plazzi
Příspěvky redakce
- Liberecký Bohemia Cantat otevře pětici pěveckých ateliérů
- Sezónu 2026/27 Drážďanské filharmonie ozdobí Carmina Burana a Glagolská mše s Pražským filharmonickým sborem
- Jiří Bárta překračuje hranice hudebních stylů
- Foerstrovky stráví týden v Třešti. Vystoupí v místním kostele
- Ústav hudební vědy čeká reorganizace. Akademici kritizují postup vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Více z této rubriky
- Liberecký Bohemia Cantat otevře pětici pěveckých ateliérů
- Sezónu 2026/27 Drážďanské filharmonie ozdobí Carmina Burana a Glagolská mše s Pražským filharmonickým sborem
- Jiří Bárta překračuje hranice hudebních stylů
- Foerstrovky stráví týden v Třešti. Vystoupí v místním kostele
- Zimní Třeboňská nocturna ve znamení zvučných jmen
- Festival Theatrum Kuks se ponese v duchu světla
- Kutnou Horou se rozezní akordeony
- Dirigentské kurzy v Ústí nad Labem vyvrcholí trojicí symfonických koncertů
- Festival Špilberk potěší milovníky klasiky, jazzu i hudby z herního světa
- Varhany jako hlas krajiny. Nový koncertní projekt pečuje o dědictví Libereckého kraje