Česká filharmonie uvede na začátku ledna trojici koncertů věnovaných klasicistnímu repertoáru. Pod taktovkou Giovanniho Antoniniho zazní Beethovenova Symfonie č. 4 v podání České studentské filharmonie a Mozartovo Requiem v interpretaci České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a mezinárodního kvarteta sólistů. Koncerty se uskuteční ve dnech 7. až 9. ledna v pražském Rudolfinu.

Ve dnech 7., 8. a 9. ledna se Dvořákova síň Rudolfina stane vždy od půl osmé večer dějištěm tří tematicky propojených koncertů České filharmonie. Dramaturgie večerů staví vedle sebe díla dvou zásadních osobností hudebního klasicismu, Ludwiga van Beethovena a Wolfganga Amadea Mozarta, a současně propojuje dvě orchestrální generace: Českou filharmonii a Českou studentskou filharmonii.

První polovinu programu tvoří Beethovenova Symfonie č. 4 B dur, kterou nastuduje Česká studentská filharmonie. Dílo vzniklo v roce 1806, v období skladatelovy mimořádné tvůrčí aktivity, a bývá často zastíněno vznikem sousedícími symfoniemi: Eroicou a Osudovou. Čtvrtá symfonie se však vyznačuje lehčím, převážně radostným charakterem, formální vyvážeností a jemným humorem. Robert Schumann ji později přirovnal ke „štíhlé řecké dívce mezi severskými obry“, čímž vystihl její odlišnost i osobité kouzlo.

Po přestávce zazní Mozartovo Requiem d moll, jedno z nejznámějších a zároveň nejdiskutovanějších děl duchovní hudby a současně opus, který první český orchestr na svůj program zařazuje jen zřídka. Nedokončenou skladbu po Mozartově smrti v roce 1791 završil jeho žák Franz Xaver Süssmayr. Requiem v sobě spojuje barokní kontrapunktickou tradici s klasicistní formální čistotou a mimořádnou výrazovou intenzitou. Dílo Česká filharmonie uvede v kanonické Süssmayrově verzi, která se stala pevnou součástí koncertního repertoáru.

Provedení Requiem se první české těleso ujme společně s Pražským filharmonickým sborem, který povede sbormistr Lukáš Vasilek. Sólových partů se zhostí mezinárodní pěvecké kvarteto: sopranistka Giulia Semenzato (redakce KlasikaPlus.cz připravuje s pěvkyní čerstvý rozhovor), mezzosopranistka Helen Charlston, tenorista Patrick Grahl a basbarytonista Ashley Riches. Všichni patří k výrazným osobnostem současné interpretace barokního a klasicistního repertoáru a pravidelně vystupují na předních evropských koncertních a operních scénách.

Dirigentem úvodní lednové trojice večerů České filharmonie bude Giovanni Antonini, specialista na historicky poučenou interpretaci barokní a klasicistní hudby, zakladatel ansámblu Il Giardino Armonico a umělecký ředitel mezinárodního projektu Haydn2032. S Českou studentskou filharmonií spolupracuje opakovaně a dlouhodobě se věnuje práci s mladými hudebníky. „Vysvětlení pro mladé lidi musí být velmi jasné, i v mém mozku. Práce s nimi je způsob, jak si ozřejmit i pro sebe samého spoustu věcí, u kterých jsem si možná myslel: ‚No, to je jasné,‘“ uvedl dirigent ke spolupráci s mládežnickým tělesem, které vzniklo před dvaceti lety. Od počátku jeho umělecký rozvoj formuje dirigent Marko Ivanović, který se dlouhodobě věnuje podpoře mladých hudebníků. Orchestr sdružuje studenty hudebních škol a nabízí jim pravidelnou orchestrální praxi při interpretaci významných děl světového repertoáru. Od roku 2022 je těleso pravidelně zváno k účinkování na abonentních koncertech České filharmonie a spolupracovalo s řadou předních dirigentů, mimo jiné se Semjonem Byčkovem, Jakubem Hrůšou či Simonem Rattlem, s nímž nedávno uvedlo Berliozova Harolda v Itálii (reflexe ZDE).

Opakující se spolupráci Antoniniho, jejíž začátek se datuje do roku 2018, portál KlasikaPlus.cz reflektoval naposledy v roce 2024, ohlédnutí za říjnovou spoluprací s Magdalenou Koženou čtěte ZDE a za květnovým vystoupením ZDE. Poslední Antoniniho vedení České studentské filharmonie KlasikaPlus.cz zhodnotila ZDE.

Foto: archiv KlasikyPlus, giuliasemenzato.com, patrickgrahl.de

Facebook X E-mail WhatsApp