PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

U příležitosti první oficiální návštěvy prezidenta Italské republiky Sergia Mattarelly v Praze se uskutečnil 10. dubna za přítomnosti prezidenta České republiky Petra Pavla ve Strahovském klášteře koncert projektu Armonia europea, jenž byl realizován ve spolupráci s mládežnickým orchestrem Orchestra Giovanile Italiana a Českou studentskou filharmonií. Komorní smyčcový orchestr řídil italský dirigent Amedeo Ara.

Koncerty České filharmonie s italským dirigentem Giovannim Antoninim si většinou užívám. Vzpomínám třeba na provedení Mozartovy „Jupiterské“ symfonie či Beethovenovy „Pastorální“. Můj dojem z koncertu 8. ledna ale nebyl tak jednoznačný. Může za to především způsob, jakým pan dirigent podal Mozartovo Requiem. Na provedení participoval Pražský filharmonický sbor a čtveřice sólistů, nicméně Requiem nebylo jedinou prováděnou skladbou večera.

„Simon Rattle se projevil jako neochvějný, citlivý a noblesní popularizátor avantgardní hudby.“

„Berliozovské číslo díky bezchybné souhře České studentské filharmonie dotáhlo první půli večera do ohlušujícím aplausem zdobeného závěru.“

„Rattle pracoval s Beethovenovou Eroicou analyticky, racionálně, aniž by však potlačil její procesuální a emočně vitální charakter.“

Předvánoční atmosféru pražského Rudolfina během středečního koncertního večera pohltila pregnantní a sebejistá gestika Simona Rattla, jež proměnila zbytnělé a neživé partitury Beethovenových, Berliozových a Lutosławského skladeb v pulzující organismus plastických forem, kontrastních emočních barev a prodýchaných dynamických proměn. Britský dirigent, jehož věhlas pronikl i do těch nejzapadlejších koutů světové hudební kultury, si 10. prosince během abonentního koncertu vzal pod svá křídla hned dvě symfonická tělesa, z jejichž zvukových specifik vytěžil technické i umělecké maximum. Česká filharmonie a Česká studentská filharmonie tak získaly povolaného uměleckého vedoucího, s nímž si sáhly na samu hranu svých možností. 

„Celý večer jsem byla svědkem výborné dramaturgie, která byla vstřícná vůči posluchačům i hráčům, což se zrcadlilo v aktivních reakcích publika.“

„Dvojice moderátorů se v komentáři velmi přirozeně doplňovala, často došlo i na vtipnou historku.“

„Česká studentská filharmonie předvedla jeden ze svých nejlepších výkonů, protože po všech stránkách šlo o výborné provedení tohoto díla.“

Desátý říjen je považován za Den duševního zdraví. Z médií často slyšíme o alarmující situaci ohledně nárůstu duševních problémů zejména u mladší generace a také o různých způsobech, jak jim čelit. Národní ústav duševního zdraví představuje ve svém projektu Umění – cesta do duše možnost pečovat o svou duši za pomoci klasické hudby. Medicína tedy ukazuje, že poslech zejména tohoto typu hudební kultury dokáže až léčebným způsobem zapůsobit na lidskou duši a najít cestu k nové kráse – kráse umění.

„Koncert měl nevšední podobu, vystřídala se na něm dvě symfonická tělesa.“

„Ten nejmarkantnější rozdíl se překvapivě nachází v kompaktnosti zvukového obrazu, v jeho dokonalé jednotě, což mladým hudebníkům pochopitelně ještě chybí.“

„Sukův Epilog je dílem hluboké myšlenkové závažnosti a tvůrčího mistrovství, tlumočí naléhavá poselství světla, lásky a smrti.“

Šestý orchestrální koncert abonentní řady „B“ Česká filharmonie naplánovala do tří po sobě jdoucích večerů 30. dubna a 1. a 2. května. Dramaturgicky měl program nevšední podobu, na pódiu Rudolfina se vystřídala dvě symfonická tělesa. Česká studentská filharmonie nejprve přednesla symfonickou suitu Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova, ve druhé části večera pak orchestr České filharmonie spolu s Pražským filharmonickým sborem (sbormistr Lukáš Vasilek) a sólisty přednesl symfonický Epilog Josefa Suka. Obě díla zazněla v nastudování a pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie Jakuba Hrůši. Sólové vokální party v Sukově skladbě přednesli Alžběta Poláčková (soprán), Jiří Brückler (baryton) a Jan Šťáva (bas).

„Nebylo to zkrátka klavírní trio, které umí společně dýchat, pouze se hudebníci vzájemně dokázali dohodnout, kdo koho právě pouští do dveří.“

„Orchestr doprovázel spíš decentně a v mnoha pasážích to působilo, že ho dirigent tlumí až moc.“

„Celkově ovšem Dvořákova Praha ukázala, že umí postavit řadu svébytných koncertních programů a pozvat ty nejlepší hosty.“

Dvořákova Praha se rozhodla angažovat pro závěrečný koncert Českou studentskou filharmonii a povolala k ní dirigenta Inga Metzmachera. S trojicí mladých zahraničních sólistů 24. září provedla Beethovenův Trojkoncert a pak Dvořákovu Osmou symfonii. Mladí hráli s maximálním nasazením a radostí, ale v dirigentově pojetí jí mohlo být víc.

„Velmi se na inspirativní setkání s mladými hudebníky těším.“

„Ještě jsem neměl to potěšení s Ingem vystoupit.“

„Nástroj Archinto se stal mou spřízněnou duší.“

Na závěrečném koncertu letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha vystoupí v úterý 24. září se svými kolegy, houslistkou Alexandrou Conunovou a klavíristou Dmitrijem Šiškinem španělský violoncellista Pablo Ferrández. Za doprovodu České studentské filharmonie řízené Ingem Metzmacherem provedou Beethovenův Trojkoncert C dur, op. 56. Kromě toho v rámci koncertu zazní také Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka. Pablo Ferrández pro portál KlasikaPlus.cz pohovořil o nadcházejícím pražském vystoupení i svých dalších aktivitách.

„Studentská filharmonie si v provedení Janáčkovy předehry Žárlivost prověřila především zvukovou mocnost své žesťové sekce.“

„Klavírní sólo hrál pianista Alim Bejsembajev, loňského roku ověnčený titulem ‚Umělec nové generace BBC‘.“

„V provedení České filharmonie a za řízení Jakuba Hrůši bylo ale Zrání zjevením.“

Ve středu 21. února 2024 se konal koncert 128. sezóny České filharmonie ve Dvořákově síni Rudolfina. Dvě části koncertu obsadila dvě tělesa pod vedením stejného dirigenta Jakuba Hrůši. Nejprve hrála Česká studentská filharmonie předehru Žárlivost od Leoše Janáčka a poté Druhý klavírní koncert Sergeje Prokofjeva se sólistou Alimem Bejsembajevem. Ve druhé části koncertu hrál orchestr Česká filharmonie symfonickou báseň Zrání od Josefa Suka. Zpívala ženská část Pražského filharmonického sboru sbormistra Lukáše Vasilka. Pozoruhodné a velkolepé.

„Giovanni Antonini měl přístup k práci natolik specifický, neotřelý a živoucí, že ve mně otevřel spoustu otázek.“

„Vyzařovala z něj neochvějná jistota, ale také laskavost, o kterou se každý citlivý hudebník mohl vděčně opřít.“

„Nejsem schopná říct, které z těles bylo lepší.“

Ve středu 29. listopadu byl v Dvořákově síni Rudolfina poprvé uveden program složený ze skladeb Josepha Haydna, Christopha Willibarda Glucka a Antonia Vivaldiho. Dirigoval ho italský dirigent Giovanni Antonini, který se na repertoár z období baroka a klasicismu přímo specializuje a kromě dirigování se také věnuje hře na zobcovou flétnu. V první polovině koncertu účinkovala Česká studentská filharmonie, díla v druhé polovině přednesla Česká filharmonie. Koncert byl nádhernou přehlídkou pestrosti v jednoduchosti a nejeden posluchač odcházel s nevšedním zážitkem.

„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“

„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“

„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“

Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.

„Dirigent tuto spolupráci označil za jeden z nejhezčích narozeninových dárků, který mohl dostat!“

„Naslouchat jedinečné souhře tělesa, naprosto přesnému, transparentnímu zvuku smyčců, akordům, které zařezávají jak seknutí sekerou… je pokaždé výjimečným zážitkem.“

„Jsem přesvědčen, že ať dnes filharmonici hostují na kterémkoli světovém pódiu, jejich výkony musí všude bez výjimky vzbuzovat mimořádný ohlas!“

Sedmdesáté narozeniny, které připadly na 30. listopadu, oslavil šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov třemi výjimečnými koncerty. Na pódium Rudolfina si totiž kromě svého orchestru přizval Českou studentskou filharmonii, talentované hudebníky, studenty a absolventy hudebních škol – gymnázií, konzervatoří a akademií. Nabitá Dvořákova síň tak prožila jedinečné sváteční dny (hodnotíme druhý večer 1. 12.), které pod taktovkou jubilanta přinesly úžasnou konfrontaci vrcholného umění našeho prvního orchestru a neuvěřitelného, spontánního zaujetí nejmladší muzikantské generace, na níž spočívá budoucnost a kvalita naší orchestrální interpretace.

„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“

„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“

„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“

Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.