Sukův Epilog a Šeherezáda Rimského-Korsakova. Hrůša opět stane v Rudolfinu
Jakub Hrůša znovu spojí síly s Českou filharmonií a tentokrát rovněž její dcerou Českou studentskou filharmonií. Trojice abonentních koncertů s hudbou Nikolaje Rimského-Korsakova a Josefa Suka se uskuteční ve dnech 30. dubna až 2. května, přičemž podílí se také Pražský filharmonický sbor a trojice sólistů.

Hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša se s Českou studentskou filharmonií setkal již na abonentních koncertech v sezoně 2023/24. Pochvaloval si nejen uměleckou úroveň spolupráce, ale také její lidský rozměr. Pro druhý společný koncert Hrůša zvolil programní suitu Šeherezáda, op. 35 z roku 1888. Nejhranější orchestrální skladba Rimského–Korsakova inspirovaná středověkou sbírkou arabských pohádek Tisíc a jedna noc oplývá orientálními prvky, lyrikou i vnitřním dramatickým napětím. Barvitá instrumentace plná arabských melodií a zvukomalebnosti není hudebním vyjádřením podrobně propracovaného syžetu, ale spíše charakteristikou některých postav, konkrétních obrazů a výjevů z jednotlivých pohádek.
Česká studentská filharmonie funguje pod křídly prvního českého orchestru od roku 2006. Nastupující generaci hudebníků, primárně z řad studentů hudebních škol, díky této platformě získává na půdorysu stálého tělesa pravidelnou možnost zkoušet a provádět velká díla světové symfonické, koncertantní i vokálně instrumentální tvorby. Těleso vystupuje nejen v rámci cyklu komentovaných koncertů pro studenty Kroky do nového světa, ale dostává příležitost i v hlavních abonentních řadách mateřského orchestru.

Epilog, op. 37 závěrečný díl své tetralogie, kterou Česká filharmonie pod Hrůšovou taktovkou nahrává, začal Josef Suk skicovat v roce v roce 1920, závěrečnou revizi provedl v roce 1933. Rozsáhlá skladba s výraznou vokální složkou patří k velkým uměleckým dílům, jejichž myšlenkový rámec není možné popsat jinak než jako nábožensko-filozofický. Ostatně, sám autor vylíčil její ideu takto: „Dílo prochází zase celým lidským životem, do přemýšlení o smrti a do hrůzy z ní zazní píseň pozemské lásky a vše to vyústí v nadšený zpěv osvobozeného lidstva. Není smrti, to, oč usilujeme, o to usiluje a bude usilovati lidství od věčnosti až do věčnosti. Beze smrti nemohl by povstati život nový a věčný, a proto dle slov Písma: ‚Smrti, kde hrot tvůj, kde osten tvůj?‘“ K orchestru České filharmonie se připojí Pražský filharmonický sbor připravený Lukášem Vasilkem a zpívat budou také sólisté Alžběta Poláčková (soprán), Jiří Brückler (baryton) a Jan Šťáva (bas).
Příspěvky redakce
- Tři operní premiéry opavské sezony 2026/27, včetně jednoho Smetany
- Česká kolonie v Bregenzu
- Labyrint. Úvodní část českokrumlovského festivalu akcentuje hlavní téma
- První sezona Michaely Rózsa Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
Více z této rubriky
- Tři operní premiéry opavské sezony 2026/27, včetně jednoho Smetany
- Česká kolonie v Bregenzu
- Labyrint. Úvodní část českokrumlovského festivalu akcentuje hlavní téma
- První sezona Michaely Rózsa Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
- Špaček, Cukrová, Willi… Žďár nad Sázavou v sezoně 2026/27 přitahuje pozornost
- Hudební léto Kuks hostí Collegium 1704 a Pavlu Radostovou