Opera ze 17. století pracuje s tématy moderní společnosti
„Sabina Poppea lásku císaře Nera již získala. Aby se však stala římskou císařovnou musí odstranit všechny, kteří jí stojí v cestě,“ jsou slova Vladimíra Johna, režiséra opery Korunovace Poppey inscenované Komorní operou Hudební fakulty JAMU. Dílo Claudia Monteverdiho přináší nadčasové libreto plné intrik, chladné vypočítavosti, manipulace a smilstva. Zároveň ukazuje, že v opeře může zvítězit zlo. První premiéra se koná 18. listopadu.
„Opera je od začátku plejádou amorálních činů. Pokud se někdo nedokáže takovému systému přizpůsobit, je za to tvrdě potrestán. Stěžejní pro nás bylo neřídit se tím, jak doba vlády Nerona vypadala, ale jak ji lze pocítit. Rád bych také rozkryl postavu Nerona a poukázal na to, proč byl tak krutým vladařem,“ popisuje svůj režijní koncept Vladimír John.
Specifikem inscenace je především netradiční obsazení orchestru, ve kterém lze slyšet například dvě cembala, historickou harfu, barokní housle či theorbu. Orchestr vede Eduard Kostelník, student katedry dirigování a operní režie. Eduard spolu s Adamem Štefunkem, absolventem katedry Varhanní a historické interpretace, provázeli zpěváky studiem opery od samého začátku. Za poslední měsíc se zpěváci setkali v rámci mistrovských kurzů se specialistou na historickou interpretaci, zakladatelem a uměleckým vedoucím Collegia 1704 Václavem Luksem nebo s renomovanou pěvkyní Dagmar Šaškovou. Postavy ztvární studenti hudební fakulty a externisté, včetně absolventů školy. Role císaře Nerona se ujaly Zsófia Rousová a Zuzana Jeřábková.
Výtvarné stránky inscenace se chopili studenti z Divadelní fakulty. „S Vladimírem jsme už jeden projekt dělali a sedli jsme si. Konkrétně na Poppee byla největší výzva otázka smývání genderů, jelikož je v opeře více zpěváků, kteří hrají opačné pohlaví, nebo uchopení problematiky tohoto tématu v kontextu dnešní společnosti,“ uvedla Barbora Rašková, výtvarnice kostýmů a líčení.
Na jevišti stojí několik konstrukcí, dosahujících výšky až čtyř metrů z neobvyklého materiálu, a to železné výztuže do betonu, tzv. karisítě, od scénografky Kristiny Komárkové. „Jsem vděčná za možnost práce s novými materiály a celkově za nový přístup, který jsem si mohla zkusit. Myslím, že to by mělo být hlavní pointou školních divadel, dát studentům prostor i k experimentům. Jsem vděčná, že se mi všichni v divadle snaží vyjít vstříc a do nejistého výsledku vykročili se mnou,“ řekla Kristina Komárková, výtvarnice scény a rekvizit.
Studentky a studenti Janáčkovy akademie múzických umění představí svou práci na premiérách 18. a 19. listopadu vždy od devatenácti hodin v Divadle na Orlí. Následují čtyři reprízy: 21., 22., 23. a 25. listopadu 2023 ve stejný čas. Operu uslyší diváci v italském originále a je doporučena divákům od patnácti let.
Foto: ze zkoušky / Facebook Divadla na Orlí
Příspěvky redakce
- Leif Segerstam (1944–2024)
- Mladistvé Duo Absoluto v Šumperku
- Tomáš Pindór a Roman Patočka spolu na Dobříši
- Filmharmonie uvádí Star Wars
- Dechový orchestr Májovák ve skladbách současných ostravských tvůrců