PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Královéhradecká filharmonie se úkolu ujala se zjevným nadšením a potřebnou dávkou zdravé živelnosti. Ostatně právě interpretace pozdně romantických děl tomuto tělesu opravdu svědčí.“

„Brilantní technika Victorie Vassilenko respektovala stylovou čistotu, přičemž zvuk velkého křídla Petrof vyžadoval i odpovídající větší zvuk orchestru.“

„Provedení bylo strhující, barevné, energické, plné napětí. Filharmonie Hradec Králové i ve své 45. sezóně stále působí svěže, hraje s očividným nadšením. Lepší vstup do nové sezóny si ani nelze představit.“

V posledních letech se stalo už téměř pravidlem, že program jednotlivých koncertů abonentních řad je sestavován dle určitého dramaturgického konceptu, čemuž pak odpovídá i společné motto celého programu. Nejinak tomu bylo i na zahajovacím koncertu takzvané „Bílé řady“, tedy velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 15. 9. 2022 v přívětivém koncertním sále tohoto tělesa, pod vedením jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Jako sólistka večera vystoupila bulharská klavíristka Victoria Vassilenko.

„Soubor zaujal pregnantně vyvedenou quasi fanfárovou introdukcí ve svižném tempu a pozoruhodně ztvárněným dynamickým průběhem.“

„Sólové dispozice členů souboru našly svou vkusně volenou polohu ve ‚slavičí‘ třetí větě, s jemným předivem doprovodu.“

„Hra souboru, který je v období stabilizace, má poctivý základ. Nástroje v souhře jsou jasné, violoncello je pevnou oporou kvartetu.“

Ve čtvrtek 15. září vystoupilo ve Dvořákově síni Rudolfina, jako host festivalu Dvořákova Praha, americké smyčcové kvarteto, které je od svého založení v roce v roce 1946 rezidenčním souborem jedné z nejlepších uměleckých škol na světě – Juilliard School. Nese tedy jméno svého sídla: Juilliard String Quartet. Na program koncertu zařadilo kvartetní skladby současné skladatelky Eleanor Albergy, Benjamina Brittena a Antonína Dvořáka.

„Všichni čtyři hlavní protagonisté byli opravdu vynikající – pěvecky bezchybní, herecky zcela přesvědčiví.“

„Králem večera se však stal jednoznačně Daniel Matoušek, který kdykoliv se objevil na jevišti (což bylo velmi často), zcela ho ovládl.“

„Přijďte na Ples v Savoyi, je to jízda!“

Do pražské Státní opery zavítala nefalšovaná třicátá léta minulého století, a to se vší noblesou a pozlátkem, jak je známe z dobových filmů. Premiéru nejznámější operety maďarského skladatele Paula Abrahama a libretistů Fritze Löhner-Bedy a Alfreda Grünewalda „Ples v hotelu Savoy“ tam uvedlo 16. září v českém překladu Vlasty Reittererové Národní divadlo v režii Martina Čičváka po neuvěřitelných devětaosmdesáti letech. Hudebního nastudování se ujal dirigent Jan Kučera, choreografie Laco Cmorej a Silvia Beláková. Opereta je uváděna v rámci operního a koncertního cyklu Musica non grata, který je věnován hudbě skladatelů pronásledovaných režimem. Kromě Orchestru a Sboru Státní opery v inscenaci spoluúčinkuje také Balet Národního divadla. Druhou premiéru měla inscenace v neděli 18. září.

„Láskyplnou pomalou část vyzpívala Diana Chausheva s veškerým citem své patnáctileté duše, v rychlých větách zas udivovala bezchybnou technikou.“

„Zvuk Lombardiho trubky byl podmanivý, hráč se mazlil s dynamikou i zpěvnými melodiemi. Mladý Ital má dar strhnout publikum.“

„V první větě Richard Kollert zaujal sebevědomou hrou, zpěvným tónem i inspirovaným frázováním s orchestrem. Celkově byla jeho hra plná energie, jistoty i citu pro melodii a rytmus.“

Čtyři mladí hudebníci se utkali v pátečním finále Dvořákovy rozhlasové mezinárodní soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Dlouhý večer korunovalo oznámení výsledků. A během čekání na ně nikdo z trpělivých návštěvníků nepochyboval o tom, že vavříny si odnese Bulharka Diana Chausheva.

„Na varhanních koncertech se obvykle nekřičí a nejásá, ale Katta zjevně dokáže bořit anachronické konvence.“

„Katta věří své intuici, jednotlivé části své meditace spojila do úchvatného univerzálního celku, který gradoval až do poslední chvíle.“

„Tato dáma rozhodně patří na mezinárodní pódia a její koncerty jsou jednoznačným audiovizuálním zážitkem.“

Katta je v českých luzích a hájích poměrně ojedinělým příkladem varhanice, která interpretačně nežije pouze z minulosti. Koncert v opavském kostele svatého Václava rodačku z nedalekého Havířova představil nejen jako znamenitou hráčku, ale také jako pozoruhodnou skladatelku a zpěvačku. Díla Johanna Sebastiana Bacha, Philipa Glasse a vlastní kompozice Katty naznačily, že Svatováclavský hudební festival je chvályhodně otevřen i osobnostem, které hudební historii nenásilně protínají současným pohledem na svět.

„Útulně a dobře se měli v duchovně zaměřeném programu Severáčku cítit i posluchači koncertu.“

„Projevu Severáčku je vlastní něžnost, ovšem kromě pracovitosti mu zbývá ještě prokázat vášeň pro prováděné kusy, která napomůže hlubšímu budování výrazu.“

„Děti, jakmile věděly, o čem zpívají, náhle zpívaly s větší radostí a intenzivněji.“

Sobotní večer festivalu Lípa Musica představil svým divákům novou festivalovou destinaci, a sice kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí nedaleko Liberce. Ve velmi slušně zaplněném kostele vystoupil s programem Sanctissima sbor Severáček, který tvoří žáci liberecké ZUŠ. Soubor, který v programu podpořil sólista Šaldova divadla basista Josef Kovačič, vedla sbormistryně Silvie Langrová.

„Johann Caspar Ferdinand Fischer, po němž je festival pojmenovaný, v Ostrově nad Ohří strávil přibližně polovinu svého života.“

„S členitostí kompozice se obě tělesa velmi dobře vypořádala, dynamické kontrasty, dvojhlasy a jednotlivé sólové vstupy z kompozice vystupovaly až s trojrozměrnou zřetelností.“

„Basová linie působila nenásilně, ale pevně, jistě, naprosto samozřejmě, dodávala provedení kontury a byla zřetelná a plná i v nižších polohách.“

V prostorách klášterního kostela bývalého piaristického konventu v Ostrově nad Ohří zazněl v pátek 16. září čtvrtý z koncertů osmého Mezinárodního hudebního festivalu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Repertoár byl vybrán výhradně ze skladeb barokně-klasicistního autora Františka Xavera Brixiho. Kromě úvodní skladby Magnificat dále zazněly dvě obnovené premiéry. Provedení se zhostil komorní orchestr Consortium musicum z Plzně a komorní smíšený sbor Kolegium pro duchovní hudbu z Klatov.

„Z pohledu dramaturgického sledu výběru z klasicistních děl vyzněla prezentace tělesa lépe než výstupy mladého talentovaného pěvce.“

„Ve dvou áriích z Figarovy svatby se výkon pěvce zlepšil, zpíval tvárněji, přirozeněji a dramatičtěji.“

„Orchestr završil program skvěle, až mistrovsky zahranou Mozartovou Symfonií č. 22 D dur, KV 181.“

Vedení PKF – Prague Philharmonia přizvalo ke koncertu 13. září 2022 do Císařského sálu Lobkowiczkého paláce německého barytonistu Konstantina Krimmela. Pěvec s rumunskými kořeny, který se vloni stal členem Bavorské státní opery v Mnichově, strhl na sebe v Praze pozornost publika stejně jako Michal Sedláček, umělecký vedoucí a nový koncertní mistr orchestru.

„Peníze, které se ve prospěch koncertní síně shromažďují, jsou určeny právě a jen pro tento účel. A nelze je použít na cokoli jiného.“

„600 milionů korun zahrnula do rozpočtu vláda; 300 milionů poskytne Moravskoslezský kraj; další dotace a granty jsou v jednání; samotné město Ostrava naspořilo už 632 miliónů.“

„Jak dopadne koncertní síň v Ostravě, bude i pro Prahu a její Vltavskou filharmonii lakmusovým papírkem.“

Zdá se to k nevíře, ale střetům před komunálními volbami nevládne v Ostravě obava ze zdražování energií či z migrantů, ale – koncertní sál. Ano, tématem číslo jedna se tu jeví cosi tak odtažitého, jako je rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a její moderní „nástavec“, v němž by se zhruba do čtyř let měla rozeznít klasická hudba. Těm, kteří proti stavbě brojí, na kultuře nezáleží. Pár dní před volebním víkendem zneužívají koncertní sál jako symbol zbytných investic, které by měly být použity na akutnější záležitosti. Nic proti tomu, na názor má každý právo. Jenže by neměl být podložen výmysly a často i vyloženou lží.

„Václavu Hudečkovi se dostalo ovací publika ještě předtím, než vzal do rukou své housle.“

„Projevu sekce bicích nástrojů dokázal Stanislav Vavřínek vymezit zcela přesný prostor, aniž by odsunul do pozadí ostatní hráče orchestru.“

Třikrát se v tomto týdnu podařilo téměř vyprodat pardubickou Sukovu síň Domu hudby. Pokaždé zůstalo volných jen několik málo nejméně komfortních míst po stranách šikmých částí velkého hlediště. Zdejší Komorní filharmonie zvolila pro úvodní koncerty své čtyřiapadesáté sezony podobu večera, který se zároveň stal poctou houslovému virtuosovi Václavu Hudečkovi k jeho sedmdesátinám, které oslavil v červnu.

„Technická dokonalost se promítla do všech skladeb koncertu a kombinovala výrazovost typickou pro francouzské varhaníky s německou, někdy až ostentativní precizností.“

„Letošní festivalový leitmotiv – výročí narození Césara Francka – byl van Oostenovým programem zcela naplněn.“

Dne 15. září se v olomoucké katedrále uzavřel čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc. Ten měl letos dva vrcholy. Prvním bylo vystoupení francouzsko-polského varhaníka Karola Mossakowského, které se neslo převážně v improvizační rovině. Druhým byl závěrečný koncert varhaníka, který dlouhodobě patří mezi světovou špičku – Bena van Oostena. Dramaturg koncertu Karel Martínek ho nazval Varhany jako orchestr – perly varhanního symfonismu.

„Výkon Jana Kalfuse imponoval naprostou technickou suverenitou, pevnou rytmičností a jasným interpretačním názorem, podloženým letitou hráčskou zkušeností.“

„Pozoruhodností jeho vystoupení bylo, že si rejstříkoval a otáčel stránky not sám bez jakékoliv další pomoci.“

Sedmý koncert varhanního festivalu u svatého Jakuba v Praze byl v režii Jana Kalfuse. Na program svého recitálu, který se uskutečnil ve čtvrtek 15. září, zařadil hned dva skladatele z rodu Bachů, letošní jubilanty Césara Francka a dlouholetého svatojakubského varhaníka Jiřího Ropka, Sigfrida Karg-Elerta a Thomase Daniela Schleeho. Publikum oslovil suverénním výkonem s jasnou interpretační vizí.

„Většinou se do nějaké skladby zamiluji.“

„Publikum oceňuje, že slyší známá díla jinak.“

„Z velké většiny to jsou má vlastní aranžmá.“

Jsou rozhovory, které se rodí těžko. Tento k nim patří. Napřed nefungovaly e-maily, poté odpovědi přišly v neotevřitelném souboru. A když už šel soubor otevřít, tak odpovědi připomínaly spíš telegram. Prostě Adélaïde Ferrière se raději vyjadřuje hudbou. A to skvěle, jak poznají všichni návštěvníci jejího koncertu na marimbu v rámci MHF Lípa Musica v Liberci v Památníku obětem Šoa 20. 9. 2022 v 19 hodin.

„Agogicky striedmejšie pojatie sa týmto skladbám dobre hodilo.“

„Bolo zrejmé, že má jasnú víziu o tom, kam hudobný prúd smeruje, a dokáže tak znásobiť účinok skladby na poslucháčov.“

Koncert Royal Philharmonic Orchestra s novým šéfdirigentom orchestru Vasilym Petrenkom a sólistom, klaviristom Lukášom Vondráčkom, patril medzi očakávané momenty tohtoročnej Dvořákovej Prahy. 14. septembra sa tak toto špičkové teleso postavilo pred zaplnenú Dvořákovu síň – a od prvých momentov prítomných poslucháčov uchvacovalo.

„Klub byl založen v roce 1922 Vladimírem Helfertem, Vilémem Petrželkou a Václavem Kaprálem s cílem podporovat nastupující generaci brněnských skladatelů.“

„Orchestr zněl velmi kompaktně a plasticky, díky promyšlené dynamické stavbě dirigentky Gabriely Tardonové. Skladby měly švih a dráždivou agogiku.“

Opera Diversa je uskupením profesionálních mladých hudebníků, zpěváků a dalších tvůrčích umělců, kteří se chtějí umělecky vyjádřit i mimo zaběhlé oficiální struktury. Ve středu 14. září realizoval komorní smyčcový soubor koncert ke stému výročí vzniku Klubu moravských skladatelů a na programu byly skladby brněnských skladatelů, kterými byli Pavel Blatný, Dalibor Spilka, Osvald Chlubna a Karel Husa. Na cembalo spolupracovala Monika Šujanová, dirigovala Gabriela Tardonová a koncert byl realizován v půvabném prostředí vily Löw-Beer v Brně.