PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vytvořili jsme intenzivní harmonogram umožňující realizaci všech absolventských vystoupení bezprostředně po otevření vysokých škol.“

„Také předpokládáme, že přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia proběhnou v řádném, červnovém termínu.“

„Těším se, že si opět zajdu na koncert a samozřejmě na osobní setkání se svými studenty.“

V České republice jsou kvůli prevenci proti šíření koronaviru od středy 11. března uzavřeny všechny školy. Jak se uzavření škol dotýká JAMU, konkrétně Hudební fakulty a jejích studentů? Jak probíhá online výuka? Jak se studenti připravují na své absolventské koncerty? Na otázky odpovídal prof. Jindřich Petráš, děkan Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

„Živě streamované úterní koncerty zůstávají v archivu, je možné se k nim kdykoli vrátit.“

„V archivu Slovenské filharmonie je k dispozici na čtyři sta koncertů.“

„Archiv obsahuje i řadu výchovných koncertů, které mohou využívat třeba při distančním vyučování učitelé.“

Prvním interpretem cyklu Koncerty bez publika byl v úterý večer v bratislavské Redutě mladý pianista Jakub Čižmarovič. Novou sérii streamovaných živých vystoupení pořádá Slovenská filharmonie po pozitivní odezvě na zpřístupňování svých archivních koncertních záznamů realizované od počátku měsíce pod názvem Koncerty u vás doma. K oběma počinům instituci vedla letošní pandemie a současné celosvětové ochromení veškerého dění vyplývající z opatření proti dalšímu rozšiřování nemoci.

„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“

„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“

„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“

Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.

„Kdyby ležel sníh, mohla by to být úplně čistokrevná štědrovečerní noc někde na vesnici.“

„V modlitebně se scházejí tři muži v černém a s bílými rouškami. Povedou televizní bohoslužbu.“

„Koncert a divadlo, stejně jako kostel, v televizi nebo na obrazovce natrvalo nestačí.“

Ke křesťanům směřovala pro noc ze soboty na neděli výzva, aby zapálili za okny svíčku. Mohli tak veřejně vyznat „Ježíš je světlem našeho života“. O moc víc toho o letošních Velikonocích projevit nemohli. Zavřeni doma, s rouškami pověšenými u klíčů, aby nezapomněli na jedenácté přikázání „Nenakazíš bližního svého“, pokud by snad přece jen chtěli z nějakého povoleného důvodu vyjít do liduprázdného prostoru za dveřmi svých domovů. O bohoslužbách si směli nechat jen zdát a duchovní hudbu si mohli maximálně pustit z nahrávky. Takové svátky – s výjimkou roků morových ran, pogromů, skrývání v katakombách a egyptského a babylonského zajetí – lidstvo už asi dlouho nezažilo.

„Téma zpracovává postmoderně, bez prvoplánového přiznání niterné účasti, jako sled výjevů, obrazů i zamyšlení.“

„V katarzi zůstávají stíny, možná i otazníky nebo pochyby o vlastním postoji k biblické události.“

„V závěru skladby se zpívá o ženě, která šla ke hrobu a uviděla odvalený kámen a vzkříšeného.“

Křížová cesta kopíruje okamžiky, které se podle tradice, zčásti i podle Bible, odehrály během cesty Ježíše Krista od Piláta na Golgotu, tedy od soudu na jeruzalémské popraviště. V katolických kostelech jde nejčastěji o obrazy nebo reliéfní plastiky podléhající liturgické normě. Lukáš Hurník napsal Křížovou cestu jako pašijové oratorium. Mělo premiéru v roce 2011 v Hradci Králové…

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý – ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“

„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“

„Improvizace má přinášet radost.“

Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz…

„V posledních letech jsme svědky vydávání mnoha organologických publikací, o žádném jiném nástroji se u nás tolik nepíše.“

„Kniha v sobě zahrnuje popisy a fotografie celkem 114 vybraných varhan z konce 16. století až po současnost.“

„Konstatují, že se nemůže jednat o zcela vyčerpávající dílo, což je logické.“

Od sklonku minulého roku je v českých knihkupectvích k dostání překrásná obrazová kniha Nejvýznamnější varhany České republiky. Jedná se o unikátní monografii, která synteticky a aktuálně pojednává o nástrojích různých slohových období nacházejících se v celé naší vlasti. Obsahuje technické popisy daných nástrojů a vždy také jejich několik fotografií. Autory knihy jsou dva čeští organologové: jeden diecéze pražské a druhý ostravsko-opavské.

„Manfred Honeck by se jistě neurazil, když prohlásím, že jsme již zaběhlý tandem.“

„Dá se říct, že posluchač mohl slyšet Beethovena, jak jej ještě nikdo nikdy neslyšel.“

„Spolupráce s nakladatelstvím Bärenreiter je již dlouhodobá. Momentálně se soustředíme především na kytarovou školu.“

Tomáš Ille je hudební skladatel a především ve světě oceňovaný aranžér. Dlouhodobě spolupracuje s dirigentem Manfredem Honeckem, jeho práce publikují taková nakladatelství jako Bärenreiter, Schott Music nebo Universal Edition. O velikonočním víkendu měl společně s Vídeňskými symfoniky oslavit Beethovenovo výročí novým projektem. Jak moc Tomáše ovlivňuje současná situace, co mu nyní nejvíc chybí a na co se naopak těší, až se vše vrátí do normálu?

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

„Živá interakce s publikem je pro mě podmínkou.“

„Orchestr bez možnosti koncertovat je něco, na co ani nechci pomyslet…“

„Mně má práce a můj orchestr už teď velmi chybí, ale vůbec si nedokážu představit, jak se cítí muzikanti na volné noze, kteří najednou přišli o vše.“

Kulturní život, a to nejen v Česku, doznal v současnosti i v blíže neurčené budoucnosti radikálních změn. Netýká se to jen divadel, kin, galerií či vydávání knih a CD, ale i klasické hudby. Tak jako v jiných oblastech se i aktivity muzikantů přesouvají na internetové platformy, ať už jsou to domácí videa, či streamované plnohodnotné koncerty. Nejde ovšem nevidět, do jakých existenčních problémů se dnes hudebníci – a zejména ti na volné noze – dostávají. KlasikaPlus některé z nich oslovila a zeptala se, jak se se současnou situací vyrovnávají.