PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hudba tehdy nesloužila jen k nasycení ducha, nýbrž i k zábavě.“

„O poučené interpretaci nepřemýšlím, považuji ji za samozřejmost.“

 „Aktivní život interpreta může být  pedagogickému působení jen a jen ku prospěchu.“

Dvě výrazné osobnosti mladé hudební generace pojí nejen letité přátelství a mimořádné úspěchy s ohledem na nízký věk, ale také nové CD a první společný koncert v ČR. Brněnský rodák, hornista Přemysl Vojta pozval dnes večer do sálu Milosrdných bratří v Brně francouzského trombonistu Fabrice Millischera. Spolu s nimi zahraje Haydn Ensemble Prague založený před třemi lety fagotistou a dirigentem Martinem Petrákem. Zazní skladby obou bratří Haydnů. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se oba sólisté shodují, že by skladeb pro jejich nástroje mělo vznikat víc, protože jde o lahodné spojení.

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

„Neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu Ireny Chřibkové.“

„Martin Sander – jeden z nejlepších výkonů festivalu posledních let“

„Bojovala se skladbou statečně, ale zdá se, že žádný varhaník nemůže utvořit z tohoto zápisu hudbu živou.“

Už 23. Mezinárodní varhanní festival v pražském minoritském kostele sv. Jakuba svědčí o životaschopnosti a mimořádné zajímavosti tohoto každoročního cyklu koncertů v srpnu a září. Za vším stojí neúnavná a iniciativní práce prezidentky a dramaturgyně festivalu, titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové, která přivedla do Prahy za víc než dvacet let plejádu vynikajících zahraničních i domácích varhaníků…

„Jen šest orchestrů má nadále v čele stejnou osobnost jako dosud.“

„Semjon Byčkov je z hlediska filharmonie dobrá značka pro zahraničí.“

„Orchestry mívají sklon zůstávat u Čajkovského a u Brahmse, v Brně se často odvažují i jinam.“

Rozlišit, kdy se ujímají noví šéfdirigenti poprvé taktovek, kdy zahajují sezónu a kdy mají inauguraci, není úplně snadné. Panuje v tom cosi, co by nějaký hnidopich nazval asi nedůsledností a nepořádkem, co je ovšem ve skutečnosti tvůrčím přístupem. Šablona řešení prostě neexistuje. Naštěstí. Jedno je však jasné. S inauguracemi a prvními večery se roztrhl pytel. V českých zemích teď od podzimu začíná totiž na nových významných vedoucích místech pracovat nejméně osm dirigentů.

„Stále se hlásí počet studentů větší, než jaký můžeme fyzicky zvládnout.“

„V dnešní konkurenci – zejména hudebníků z Asie – je stále obtížnější se prosadit.“

„Naším úkolem je udržet kvalitu.“

Klasická hudba, podobně jako další menšinové obory lidské kultury, se vytrácí z povědomí běžného života. Je potřeba, aby umělci dávali víc než dřív jasně najevo, že hudba je a může být jeho součástí, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus děkan Hudební a taneční fakulty AMU Ivan Klánský.

„Že Rožeň představil skotské kompozice, není překvapivé, vždyť tam nějakou dobu působil.“

„Hobojový koncert od Martinů – krásná část programu, interpretačně přesně pochopená.“

„Skvělé dílo, které má šanci dostat se z Kabeláčových symfonií do běžného repertoáru asi nejsnadněji.“

Pro hráče očistná zkušenost a radost z jiného druhu muzicírování, pro publikum možnost poznat nový repertoár a hudebníky víc zblízka. Tak zdůvodňují čeští filharmonici nový cyklus K, jehož první koncert se uskutečnil v neděli odpoledne.

„Každý počin v duchovní hudbě vnímáme jako hledání původní prakrásy.“

„V Praze zazní dosud neznámé skladby z rukopisu z kyperských archivů.“

„Poslední koncert festivalu se zabývá hesychasmem – tichem a vnitřním mlčením.“ 

Milovat krásu, tak zní v českém překladu název spolku Philokallia, pořadatele pražského festivalu pravoslavné hudby. A název festivalu Archaion Kallos se dá přeložit jako původní, starobylá, archetypální krása – „prakrása“. Přehlídka se koná od 1. do 18. října a obsahuje vedle koncertů také výstavy, přednášky a další doprovodné akce.

„Místo Mikuláše nastoupil ve svých neuvěřitelných 87 letech Richard Novák.“

„Pro Dvořáka je typické, že přes ponurost předlohy vyznění díla neodráží rezignaci.“

„Monumentální kompozici dali jasný tvar, tlumočící hluboký vnitřní obsah díla.“

Jubilejní 15. ročník Svatováclavského hudebního festivalu v pátek uzavřel jeden z vrcholů světové oratorní tvorby. Prostorem katedrály Božského Spasitele v Ostravě se nesly tóny Dvořákovy Stabat Mater. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno před měsícem festival pod taktovkou Jakuba Hrůši otevřela Janáčkovou Glagolskou mší. Nyní ho symbolicky za řízení Roberta Kružíka uzavřela jiným velkým českým duchovním dílem.

„Inscenaci má Miriam Němcová hudebně opravdu pevně v rukou.“

„Ke stylu Rossiniho veseloher se přimyká režie Constance Larrieu ideálně.“

„Je hudebním divadlem, které ani ve třetí hodině nedovolí ztratit pozornost.“

Typická italská opera buffa. Virtuózní a barevná, i po dvou staletích stále zábavná. Přesně taková je Rossiniho Popelka v nové inscenaci libereckého operního souboru. Taková, jaká má být, a to rovným dílem díky dirigentce, režisérce i pěvcům.

„Zkrátka se rozhodli Mozarta řešit jinak a bylo to velmi zajímavé.“

„Milan Řeřicha hraje mistrně a ještě se přitom usmívá.“

„Podaly si ruce vynikající výkon muzikantů s výjimečně silně napsanou hudbou.“

Svatováclavský podvečer zavedl diváky festivalu Lípa Musica do kostela svatého Vavřince v obci Jezvé, která koncerty festivalu v den národního světce hostí pravidelně. Protagonisty pátečního večera byli klarinetista Milan Řeřicha opřený o smyčcové kvarteto Energie Nove.

„Byl to právě mnichovský orchestr, kde se tvořila představa autentické interpretace Brucknera.“

„Osmá symfonie přitahuje všechny, kteří mají o Brucknerově hudbě alespoň malé podvědomí.“

„Gergiev bez jeho příznačné krátké dirigentské hůlky, jen prázdnými dlaněmi a především prsty, moduloval celou skladbu.“

Kam jinam zasadit provedení 8. symfonie Antona Brucknera než do klášterní baziliky Sv. Floriána v Horním Rakousku, která se pyšní jeho nejoblíbenějšími varhanami a kde je tento skladatel, muzikolog a varhaník na své přání také pochován. Je obtížné oprostit se od objemného melodického toku Brucknerovy hudby. Od vnějškové efektnosti, od její patetické povahy, aby pak člověk dokázal vnímat její další, veskrze osobní světy. Až pak je možné začít spekulovat o interpretační tradici této hudby.

„Svatý Václav je plytký film s výtečnou hudbou.“

„Dirigent Jan Kučera má partituru skutečně v krvi.“

„Orchestr FOK hrál skvěle.“

Pražští symfonikové oživili historický velkofilm Svatý Václav z roku 1930, jedno z posledních děl němé éry. V Obecním domě živě doprovodili projekci hudbou, kterou tehdy složili Jaroslav Křička a Oskar Nedbal. Za její rekonstrukcí stojí Jan Kučera, který také stál po dva večery za dirigentským pultem.

„Ani holokaust, ani socialismus její osobnost ničím neobohatily.“

„Hrála vše od virginalistů přes Scarlattiho a Bacha po Martinů a současníky.“

 „Často citovala maminku: založit dobrý život je stejné, jako dělat citronovou polévku.“

Panoval mezi nimi ohromný vzájemný obdiv a úcta, říká předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o životní a hudební orientaci a dlouholetém manželství interpretky a skladatele, o rodinném zázemí obou, o přístupu ke hře na cembalo i o vyzařování osobnosti. Přibližuje také, jak byla „Zuzanka“ pozorná k přátelům. Život profesorky Růžičkové se uzavřel přesně před rokem – 27. září 2017. V lednu toho roku předtím oslavila devadesátiny.