PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Francouzský violoncellista je laureátem Mezinárodní soutěže J. S. Bacha v Lipsku a držitelem ceny za nejlepší interpretaci Bachovy hudby.“

„Casals zahájil více než stoletou tradici interpretace Bachových suit, směřující od romantického pojetí až ke snahám o co nejautentičtější podobu.“

„Svým pojetím Bacha v nás Marc Coppey znovu probudil údiv nad skladatelovou nevyčerpatelnou invencí.“

Hvězdný francouzský violoncellista Marc Coppey vystoupil v pátek 21. června v Hluboké nad Vltavou. Není náhodou, že si k vystoupení na dalším českém festivalu vybral výlučně skladby Johanna Sebastiana Bacha. Bachovy violoncellové sólové suity, které patří k prubířským kamenům interpretačního mistrovství, mu již v době studií přinesly hned dvě, pro jeho další kariéru zásadní ceny.

„S nadsázkou humorizovali a shazovali sami sebe a své současníky.“

„Vznik opery byl akcelerován touto otázkou. Hudba, nebo slovo: V jakém jsou poměru? Je to jedno z nejpřirozenějších metatémat v opeře.“

„Vyhovuje mi, když režisér má svoje uši a glosuje barvu, výraz, dikci, deklamaci, aby totiž i to, co já chci po zpěvácích, bylo v souladu s tím, co chce režisér.“

Na počátku bylo přesné zadání od Smetanovy Litomyšle: Méně hraná opera z 18. století v principu site-specific. Tak se zrodila myšlenka na zámku v Nových Hradech uvést jednoaktovku Prima la musica e poi le parole (Nejprve hudba, až potom slova) Antonia Salieriho, kdy požadovanou interpretační úroveň zajistí soubor Barocco sempre giovane pod taktovkou Jakuba Kydlíčka a v režii Tomáše Studeného vystoupí poprvé už v úterý 24. června čtveřice komediálně nadaných sólistů. O detailech vzniku, nutných dramaturgických změnách a společné práci obecně se oba hlavní tvůrci rozpovídali pro portál KlasikaPlus.cz.

„Velmi zajímavá je večerní nabídka ve středu. Renomovaný Budapešťský festivalový orchestr bude řídit Robin Ticciati a navazuje druhý koncert, Symfonický orchestr Italského rozhlasu a televize vede Andrés Orozco-Estrada.“

„Ve čtvrtek provede Londýnský symfonický orchestr pod vedením sira Simona Rattla Symfonii č. 4 ‚Romantickou‘ Antona Brucknera.“

„Pravidelný operní čas v 16:00 zaujímá základní dílo ruské opery, Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského. Zazní dnes už klasická nahrávka Semjona Byčkova.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 23. do 29. června?

„Emmanuel Villaume kouzlil s dynamikou od mihotavého, tichého nasazení přes potřikráte vzedmutý zvukový nápor až k návratu tichého umlkání.

„Instrumentalisté filharmonie demostrovali v Passacaglii svou individuální vyzrálost a citlivé nastudování.“

„Romana Špačková na pódiu zářila, její dosavadní kariéra koncertní mistryně překonala řeholi postu a zjevila sólistku prvotřídního zjevu a osobnosti.“

Webern, Šostakovič, Beethoven – takový byl program devátého koncertu orchestrálního cyklu Prague Philharmonia, který se konal ve Dvořákově síní Rudolfina ve středu 18. června. Sólo měla koncertní mistryně filharmoniků Romana Špačková, dirigoval šéfdirigent orchestru Emmanuel Villaume. Tři skladby koncertu v poutavé dramaturgii mají zajímavé momenty i pojítko. Webernova Passacaglia není psána ve třídobém, ale dvoudobém taktu. Šostakovičův První houslový koncert vznikal v letech 1948 a 1949, byl utajován až do roku 1955 a jeho třetí věta koncertu nadepsaná Passacaglia má třídobý takt. A druhá věta Symfonie č. 7 Ludwiga van Beethovena se podobá passacaglii.

„Česká filharmonie pod taktovkou finské dirigentky Dalie Stasevské stylově provedla Předehru pro orchestr H 345 Bohuslava Martinů, aby připravila posluchače na slavnostní večer.“

„Důvtipný název skladby Jiřího Gemrota Pauliana psané pro Annu Paulovou vypovídá o autorově vcítění do mimořádných vkladů klarinetistky.“

„Orchestr s dirigentkou působili v Ravelově Boleru jako jedno tělo, jedna duše.“

Krásný letní večer 19. června patřil přeplněnému Hradčanskému náměstí na kouzelném závěrečném koncertu České filharmonie pod širým nebem. Vybraný, přímo letní repertoár vyslechli s nadšením nejen VIP hosté z mnoha zahraničních zastoupení a zástupci významných partnerů České filharmonie, ale také sedm set sedících a několik tisíc stojících posluchačů z řad veřejnosti, zaplňujících všechna místa náměstí a četná okna okolních budov; k nim v přímém přenosu České televize a také mezinárodní televizní společnosti Arte přibyly další desetitisíce milovníků klasické hudby doma i v zahraničí.

„Svého času, když ještě oba žili, byl v americkém hudebním životě větším prominentem Martinů než Bartók.“

„Příběhy minulosti musíme vyprávět znovu a jinak.“

„Člověk se musí rozhodnout, jestli dá přednost komfortu, nebo svobodě, možnosti měnit věci. Já jsem se rozhodl pro svobodu.“

Padesátým rokem je prezidentem severoamerické soukromé vysoké školy Bard College a při ní také prezidentem akce Bard Music Festival. Leon Botstein, dirigent, hudební historik a pedagog, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program pětatřicátého ročníku letní hudební přehlídky, letos věnované české hudbě. Ve Fisherově centru v Annandale-on-Hudson ve státě New York se tak v srpnu mimo jiné rozezní opery Julietta a Mariken de Nimègue od Bohuslava Martinů a řada dalších skladatelových děl a mezi kompozicemi jeho současníků třeba také raritní Concertino z pera pianisty Rudolfa Firkušného. V širším programu Bard SummerScape tam v červenci navíc bude scénicky uvedena Smetanova opera Dalibor.

„Cílem večera nebylo jen ukázat, co všechno umíme zahrát, ale především co všechno spolu můžeme zažít.“

„Veverka na pódiu nežije jen hudbou, on ji obývá.“

„Kateřina Englichová byla dokonalým protipólem Veverkovy živelnosti.“

V hudbě, stejně jako v životě, často nejde ani tak o to, co je slyšitelné či viditelné, ale o to, co rezonuje pod povrchem. V detailu – v tichu mezi dvěma větami, ve způsobu, jakým interpret odloží smyčec, v nádechu před frází – se odehrává to, čemu říkáme hudební pravda. A právě tato „pravda v mezerách“ se jako jemný podtón linula celým koncertem, jenž se 19. června konal v Beskydském divadle v Novém Jičíně v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Večer s podtitulem Virtuozita skladatelská a interpretační se ukázal být nejen dramaturgicky promyšlený, ale především lidsky blízký a emočně silný. Interpretovala Slovak Sinfonietta Žilina a sólisté Vilém Veverka s Kateřinou Englichovou, dirigoval Jiří Habart.

„Ruicheng Yin zaujal svým pevně ukotveným ‚evropským‘ hlasem a výbornou výslovností.“

„Pro Ruicheng Yina byla možnost zazpívat v Mahlerově Jihlavě velkou uměleckou poctou, které se zhostil technicky velmi zdatně a opět zpaměti.“

„Anja Papa Peranović publiku předvedla výkon naplněný přirozeností, krásou a noblesou tak, jak si interpretačně pestrý cyklus vyžaduje.“

Jarní část festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců uzavřel v pondělí 16. června písňový recitál ve spolupráci s mladými talentovanými pěvci ze zahraničí. V gotické síni jihlavské radnice vystoupil barytonista Ruicheng Yin, držitel Ceny Gustava Mahlera z Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech 2024, s klavíristkou Haiting Ning. Dále vystoupila sopranistka Anja Papa Peranovič, loňská účastnice Lied Academy Žďár nad Sázavou, kde jí byla udělena mimořádná Cena Gustava Mahlera. Na klavír doprovázela Alina Taraban. Tradičně zpívaly i talentované žákyně ZUŠ Jihlava, pěvecké duo Kateřina Vopálenská a Ema Zejdová.

„Iluzi barokního prostoru poskytlo hlediště i jeviště Divadla A. Dvořáka ideálně. Dotvořil ho scénograf Daniel Dvořák.“

„Nejslavnějším kontratenoristou je dnes bezpochyby Andreas Scholl, německý kontratenorista, který vytvořil titulní roli.“

„Být to koncertní provedení, jistě by jeho výkon vyčníval, takto spíš vzbuzoval rozpaky.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla poprvé na svém jevišti barokní operu, konkrétně Händelovu operu Julius Caesar v Egyptě, a to v koprodukci s Hudebním festivalem Znojmo a Czech Ensemble Baroque dirigenta Romana Válka. Režijně operu připravil Jiří Nekvasil, scénu vytvořil Daniel Dvořák a kostýmy Hana Kelar Knotková. Premiéra se konala ve čtvrtek 19. června a byla událostí sezóny a současně jejím závěrem.

„Podmanivý zvuk nástroje od benátského loutnaře Mattea Goffrillera z roku 1729 rozezněl prostorný sál v Muzeu hudebních nástrojů.“

„Mimořádné pozornosti se kromě violy da gamba letos dostalo rovněž baroknímu hoboji.“

„Bachova hudba provázela také plavbu po řece v elektročlunu stejně tak jako ve speciální tramvaji po městě.“

Kantáty, sonáty, partity, moteta, koncerty pro čtyři ruce nebo tři klavíry, Vánoční oratorium, pašije. Janovy i Arabské. Ty druhé nejsou sice od Johanna Sebastiana Bacha, nicméně z něj vycházejí. Na koncertu pod širým nebem představil Ensemble Sarband, soubor složený z hudebníků různého vyznání ze sedmi zemí patří už léta mezi stavitele mostů mezi kulturami a náboženstvími. Na takzvané BachStage v centru Lipska zazněly také hity heavymetalové kapely Iron Maiden upravené pro komorní orchestr ze Stuttgartu. A potkaly se s Bachem a Vivaldim. Vrcholící Bachovy slavnosti nabízejí inovativní i tradiční formáty, setkání se stálicemi hudebního nebe i talenty, jejichž hvězdička nabývá na intenzitě a dělají dobře nejenom duši, ale i ovzduší.

„Jiří Heřman v tvůrčí jednotě s Václavem Luksem a s výtvarníky připomíná původní podtitul předlohy k Mozartově opeře – Bláznivý den.“

„Spontánní povstání celého auditoria bylo zcela namístě, a to i když se při děkovačce na scéně nakonec objevilo i celé Collegium 1704.“

„Režisér Štěpán Pácl, ve srovnání s bezcitně působící pražskou inscenací Manon Lescaut, zvolil příjemně ´normální´ přístup k melodramatickému veristickému příběhu.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno byl historicky prvním hostem, kdo po prvních koncertech vyzkoušel nyní na festivalu Smetanova Litomyšl na zámeckém nádvoří nový letní sál v jeho divadelní verzi. Výborná inscenace Pucciniho opery Manon Lescaut a skvělá produkce Mozartovy Figarovy svatby ve čtvrtek a v pátek potvrdily nejen použitelnost a vhodnost vydařeného nového jeviště s technickým vybavením a orchestřištěm, ale i skutečnost, že v Brně se teď dělá opera v tuzemsku opravdu nejlépe.

„Podařilo se nám najít si vlastní úzkou interpretační specializaci a specifický repertoár, kterým jsme se stali známými a díky kterému jsme si získali respekt.“

„Velmi bych si přál přivézt Zelenku i do Česka, aby se jeho hudba uctila tam, odkud pochází.“

„Při některých Bachových motetech na našich koncertech posluchači skutečně pláčou.“

Francouzský basista a dirigent Lionel Meunier je zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Vox Luminis, který od svého založení v roce 2004 patří k nejvýraznějším ansámblům v oblasti historicky poučené interpretace. Meunier si získal mezinárodní renomé díky preciznímu přístupu a zářivému zvuku, který definoval jeho soubor specializující se na vokální hudbu 17. a 18. století. V sezóně 2024/25 Meuniera čeká debut v Carnegie Hall, navrací se do Juilliard School a pokračuje v rozsáhlém turné. To ho tuto sobotu zavede i na festival Concentus Moraviae.