PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Málokteré jeho dílo je v hudebním výrazu prodchnuto takovou mírou optimismu.“

„Martinů je důstojný dědic tradice, která vytvořila Smetanu a Dvořáka. Jeho hudba je česká v melodickém charakteru, mezinárodní a novoklasická v technice.“

„Čtvrtou symfonii nahrál Rafael Kubelík pro Československý rozhlas 10. června 1948. Českou filharmonii před emigrací na Západ dirigoval naposledy o měsíc později, 5. července.“

S koncem druhé světové války je spojeno několik významných kompozic. Prokofjevova Pátá symfonie, Šostakovičova Devátá, Hobojový koncert a Metamorfózy Richarda Strausse nebo Tři malé liturgie Boží přítomnosti Oliviera Messiaena. A patří sem také Symfonie č. 4 Bohuslava Martinů, komponovaná v New Yorku v dubnu 1945 a dokončená pak v polovině června, tedy před osmdesáti lety, za letního pobytu na poloostrově Cape Cod ve státě Massachusetts.

„Lidský hlas je tím nejdokonalejším nástrojem a učí nás, jak zacházet s nástroji v orchestru.“

„Nejvíce mě naplňuje, když mohu jedno dílo nejen dirigovat, ale zároveň v něm i hrát na nějaký nástroj.“

„Myslím, že hudba Josefa Myslivečka je skvělá, ale bohužel nedoceněná a zasloužila by si být hrána mnohem častěji.“

Ruský dirigent, klavírista, cembalista a kornetista Maxim Emelyanychev je od roku 2019 hlavním dirigentem Scottish Chamber Orchestra, působí jako šéfdirigent souboru dobových nástrojů Il Pomo d’Oro a od sezóny 2025/26 se stane hlavním hostujícím dirigentem Švédských rozhlasových symfoniků. Narodil se v Nižním Novgorodu a jako dirigent vystoupil poprvé ve dvanácti letech. Vystudoval Moskevskou konzervatoř ve třídě Gennadije Rožděstvenského. Na Smetanově Litomyšli uvede 22. června Předehru pro orchestr Bohuslava Martinů, Symfonii č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena a Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll s Lukášem Vondráčkem.

„Simon Trpčeski fascinoval poslucháčov fenomenálnou klavírnou technikou.“

„Symfónia č.4 Franza Schmidta zaznela v Bratislave po prvýkrát, takmer 90 rokov od svojej viedenskej premiéry.“

„Daniel Raiskin sa prejavil ako dôverný znalec a zanietený interpret Schmidtovej orchestrálnej tvorby.“

Záverečné koncerty abonentného cyklu 76. sezóny Slovenskej filharmónie v bratislavskej Redute sa v dňoch 12. a 13. júna uskutočnili pod taktovkou končiaceho šéfdirigenta telesa Daniela Raiskina, sólistom bol známy macedónsky klavirista Simon Trpčeski. Na programe tejto koncertnej dvojice bola neštandardná, no dramaturgicky zaujímavá kombinácia diel Sergeja Rachmaninova a Franza Schmidta.

„Jeho styl dirigování je pro mne jedinečný a nezaměnitelný. Neustále v extrémně plynulém, nezastavitelném pohybu.“

„U milovníků díla poličského génia vyvolala skladba blažený úsměv na rtech.“

„Vychutnat si plejádu jasnozřivých myšlenek, v nichž Král David balancuje na hranách časů i stylů.“

Pokud mne paměť neklame, myslím, že biblického obrazu spojeného s vínem na svatbě v Káni Galilejské jsem v souvislosti se Smetanovou Litomyšlí už někdy použil. Ovšem jako příměr pro to, že se zde až do pozdních festivalových dnů, ba i na samotný závěr, posluchačům nabízí jen to nejlepší. Nemám nejmenších pochyb, že festival se stejnou cestou bude ubírat i tentokrát, nicméně dramaturgie 67. ročníku podává ve shodě s výrokem správce hostiny z Janova evangelia to nejlepší od samého začátku. 

„Oratorium působí zpočátku jako kaleidoskop, jakýsi hudební komiks. Postupně se ale čím dál víc stává vroucnějším, až k hymnickému Hallelujah.“

„Lukáš Vasilek k jedinečným kreacím z nedávných let, zejména k Honeggerově Johance z Arcu a Brittenovu Válečnému requiem, přidal další mimořádný umělecký čin.“

„Zvukově stupňovaný, ale stále mírný, vznešený, vroucně radostný chvalozpěv, po jehož doznění se posluchači vůbec nechce s dílem loučit…“

Hned druhý den třítýdenního festivalu Smetanova Litomyšl přinesl jednu z nejkrásnějších položek letošního programu. Vzácné a umělecky dokonalé provedení oratoria Král David, meziválečného díla Arthura Honeggera. Nedělní koncert připravil Pražský filharmonický sbor, Prague Philharmonia, tři pěvečtí sólisté a dva recitátoři a s nimi sbormistr a dirigent Lukáš Vasilek, interpret s jasným názorem a pevnou rukou.

„Open air koncerty miluju pro jejich nenapodobitelnou atmosféru, však jsem jich už řadu absolvovala.“

„Můj profesor Leif Segerstam se na mě obořil: ‚Dalio, běž někam do lesa a tam ze sebe všechno, každičkou vnitřní zábranu, vykřič!‘“

„Naše dvouletá dcerka Aurora skoro všude létá se mnou. A je to zázrak, který mě nesmírně nabíjí.“

Česká filharmonie poslední dobou uzavírá svou koncertní sezónu vystoupením pod širým nebem na Hradčanském náměstí v Praze. Tentokrát před ni s taktovkou ruce předstoupí 19. června mladá, ale už ostřílená a velmi úspěšná dirigentka Dalia Stasevska. Zazní česko-francouzský repertoár, který poskytne prostor dalším dvěma ženám: přímo na pódiu klarinetistce Anně Paulové, držitelce loňské Ceny Jiřího Bělohlávka, a zprostředkovaně i skladatelce Lili Boulanger. Prostor dostane také skladba Jiřího Gemrota uváděná ve světové premiéře.

„Utahování šroubu patří mezi vrcholná díla Brittenova padesátkového období a je to jedna z formálně nejdokonalejších oper.“

„Je mi hluboce sympatické, že tomuto dílu byla dána přednost před osvědčenými trháky.“

„Všichni pěvci si zaslouží pochvalu za to, jak se popasovali s nástrahami operní angličtiny.“

Pražské Národní divadlo uvedlo komorní operu Utahování šroubu britského skladatele Benjamina Brittena. Jediná dvě uvedení inscenace 14. a 16. června jsou pilotním projektem uměleckého setkání tří institucí – Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a pražského Národního divadla. Na prknech Státní opery se odehrálo v režii Elišky Mervartové a v hudebním nastudování Norberta Baxy.

„Logistická rovina představení vzbuzuje respekt a imerzivní intenzita večera překonala vše, co jsem si dosud byl schopen představit.“

„Vrcholný efekt večera měl takový účinek, že mnozí v sále začali plakat, citlivější dáma za mnou málem omdlela a já se přistihl, že bez vlastní vůle zpívám společně se všemi tu nesmrtelnou píseň.“

„Za obdivuhodnou inscenační odvahou a vizuální imaginací bohužel hudba sama místy dost pokulhává.“

Cyklus poměrně skromných třinácti písní s doprovodem houslí a continua Adama Michny z Otradovic s názvem Loutna česká se rozhodli tvůrci Jihočeského divadla použít pro základ velkolepého spektáklu, který 14. června umístili do minoritského kláštera ve městě, odkud básník, skladatel a obchodník pocházel – do Jindřichova Hradce. Jejich dvouhodinová inscenace překračuje hranice barokní hudby, překračuje hranice operní produkce a vlastně překračuje hranice všeho, co jsem kdy v rámci kulturního představení zažil. Zážitek je tak silný, že i druhého dne divák přemýšlí, co že to včera večer vlastně zažil.

„Julius Caesar v Egyptě patří k titulům, o kterých se říká, že jsou ‚operou oper‘.“

„Sáhli jsme po kratší verzi, kterou realizoval německý kontratenorista Andreas Scholl společně se sopranistkou Cecilií Bartoli pro festival ve Versailles.“

„Jsou tam tři kontratenoři, a to jsou dokonce dva kontratenorové party škrtnuté.“

Roman Válek je dirigentem, který se začátkem devadesátých let vydal cestou barokní hudby, zejména opery. Že to byla volba dobrá, prokázal množstvím premiér, které realizoval na znojemském festivalu se souborem Czech Ensemble Baroque. Nyní ho 19. června čeká premiéra Händelovy opery Julius Caesar v Egyptě na scéně opery Národního divadla moravskoslezského. Nejen o této opeře jsme s dirigentem vedli rozhovor.

„Interpretace skladeb byla velmi naturální, tomu někteří instrumentalisté přizpůsobili svůj exteriér.“

„Emotivní píseň Yggdrasil zkomponoval současný žijící skladatel Raphaël De Cock.“

„Úplně na závěr to byla No´n sai d´amur, lidová píseň z Provence v místním dialektu Okcitánie, ve kterém se mísí španělština a francouzština.“

Festival Concentus Moraviae dále putuje moravskými městy a v sobotu 14. června se zastavil v Telči. Tentokrát v nově rekonstruovaném areálu Panský dvůr s jeho okouzlující atmosférou. Vystupující belgický soubor Zefiro Torna čítá šest hudebníků, kteří prezentují lidovou hudbu na staré originální nástroje. Zněly písně z různých koutů Evropy v naturalistickém a barvitém provedení.

„Vilde Frang, podpořena Jakubem Hrůšou a pozorně a empaticky hrajícími filharmoniky, nadchla cudně dokonalou, neokázalou a bezchybnou hrou, svou vzácnou introvertností.“

„Citová intenzita, které s filharmoniky ve stupňovaném nasazení Hrůša v Prokofjevovi dosáhl, odpovídala tomu, že autorem té mistrovské světové hudby je nezpochybnitelný klasik.“

„Příběh Romea a Julie je sice smutný, tragický, ale přesto krásný a povznášející.“

Organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl pokřtili novou podobu amfiteátru na zámeckém nádvoří jako SmetaNOVÝ sál. V sobotu tam po tříleté pauze vrátila koncerty Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou. Úvodní koncert letošního ročníku patřil efektnímu Smetanovi, vášnivému Prokofjevovi, nebesky krásnému Beethovenovi a odzbrojujícímu umění norské houslistky Vilde Frang.

„Netradičně je na stanici D dur v pondělí prostor pro přímý přenos z abonentní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Petr Popelka provádí Bartókův Koncert pro orchestr.“

„Ve večerním programu ve středu dojde na několik legend Pražského jara. Vrátíme se do doby, kdy závěrečným koncertem byla Beethovenova Devátá symfonie; zazní dokonce s Lovro von Matačičem.“

„Víkendová dopoledne tentokrát patří Návštěvě u senátora a prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. do 23. června?

„Maynooth University Chamber Choir dokáže emocemi nabít opravdu každý tón.“

„Koncerty propojující více i méně známá olomoucká zákoutí.“

„Nejvíce mnou rezonovala výjimečná atmosféra plná podpory, z řetězu utržené aplaudování a vděčnost všech zúčastněných sborů.“

První červnový víkend se Olomouc proměnila ve sborový babylon. Mezinárodní sborový festival Svátky písní Olomouc již po dvaapadesáté přivezl do moravské metropole desítky sborů z různých koutů Evropy. Jádro čtyřdenního sborového veselí představuje soutěž Mundi Cantat, při níž odborná porota důkladně hodnotí sbory v jednotlivých kategoriích, od dětských sborů přes komorní až po žánrové kategorie, jako je populární hudba, folklór či soudobá hudba; vrcholem je pak klání o absolutního vítěze. Svátky písní Olomouc se dlouhodobě těší přízni nejen soutěžících, ale i porotců, kteří se do Olomouce rádi vracejí.