Hudební nakladatelství Bärenreiter Praha připravilo u příležitosti dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany faksimile kompletního autografu Smetanovy Vltavy. Unikátní publikace ručně vázaná v kůži se zlatou ražbou, která vznikla ve spolupráci s Muzeem Bedřicha Smetany, přetiskuje autograf skladby v jeho původní velikosti. Limitovaná edice prvního vydání vzácného smetanovského autografu bude zdrojem poznání pro badatele i výjimečným sběratelským kusem. 

Vltava, druhá část šestidílného cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany patří celosvětově k nejpopulárnějším skladbám české klasické hudební literatury. Smetana ji zkomponoval ve stavu úplné hluchoty za pouhých devatenáct dní a dokončil ji 8. prosince roku 1874. Dílo, které komponista napsal „načisto“ přímo do partitury bez oprav či významnějších přípravných skic, je dokladem Smetanovy výjimečné hudební představivosti nijak neomezené úplnou ztrátou sluchu. Autor měl jasnou představu, jak by měla skladba znít a každému detailu notového zápisu přikládal velkou váhu. Autograf Vltavy, podobně jako ostatních částí cyklu, obsahuje velké množství dynamických a artikulačních pokynů a slovních komentářů, které svědčí o Smetanově úsilí zachytit v partituře co nejpřesněji ideální znění díla. 

Hudební nakladatelství Bärenreiter Praha připravilo u příležitosti dvoustého Smetanova jubilea první vydání kompletního autografu orchestrální partitury skladby v limitované edici ve formě faksimile. Smetanův notový zápis Vltavy, který zdobí pečlivý a úhledný rukopis a který je uložený ve sbírkách Národního muzea, konkrétně Muzea Bedřicha Smetany, je vydán v původní velikosti (25 x 33 cm) na čtyřiašedesáti stranách. Faksimile je doplněno o komentáře smetanovských badatelů, Hugha Macdonalda a Olgy Mojžíšové. Unikátní edice je knižně zpracována ruční vazbou v kůži se zlatou ražbou. 

Autograf posloužil k premiéře a několika následných provedení Vltavy, a to až do roku 1880, kdy partituru i orchestrální party vyšly tiskem v hudebním nakladatelství Františka A. Urbánka, s nímž Smetana spolupracoval. V držení Urbánkova nakladatelství zůstal rukopis do roku 1926, kdy se po soudním sporu o vlastnictví autografů mezi dědici nakladatele Mojmíra Urbánka a Smetanovou rodinou nakonec obě strany dohodly, že je společně všechny odevzdají do úschovy Národnímu muzeu. Odtud byly v roce 1930 předány dle dohody do nově založeného Muzea Bedřicha Smetany, kde jsou za přísných klimatických podmínek v trezoru uloženy dodnes. Vydané faksimile poslouží jako cenný zdroj pro badatele a dirigenty a bude současně i zajímavým sběratelským kusem.

Foto: Bärenreiter Praha