úterý, 31 srpen 2021 09:33

Don Giovanni trochu jinak

101

„Januschke celou operu dirigoval zpaměti, nepoužíval dirigentskou taktovku, ale oběma rukama přímo modeloval dobře vypracovanou dynamiku, jen by to chtělo občas trochu větší plasticitu.“

„Alexander Mørk-Eidem pro uvedení v Praze vybral vídeňskou verzi.“

„Výteční byli všichni sólisté.“

Don Giovanni je opera, kterou jsme si zvykli považovat tak trochu „za naši“. Mozart ji napsal pro pražskou divadelní společnost Pasquala Bondiniho, významná část byla napsána přímo v Praze a světovou premiéru zažilo Nosticovo (dnes Stavovské) divadlo. Od roku 1787 zůstala trvale na jeho repertoáru. Kvůli covidu několikrát odloženou premiéru mělo po televizní premiéře nové nastudování 28. srpna, druhá premiéra se konala hned o den později. Jak to dopadlo s operou, která je pro nás srdeční záležitostí?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Režisér Alexander Mørk-Eidem vnesl do projektu své téměř výhradní činoherní zázemí jednoznačně jako výhodu.“

„Pavol Kubáň byl v titulní roli suverénní. Zdá se být ideálním představitelem, přestože s Giovannim neměl dosud pódiovou zkušenost.“

„Když nedlouho poté, co se propadne do pekla, přeběhne s maskou přes oči, jako na začátku opery, vzadu po jevišti, je jasné, že příběh by mohl začít znova…“

Nová inscenace Mozartova Dona Giovanniho, připravená souborem pražského Národního divadla ve Stavovském divadle, si na diváky v hledišti ještě nějaký ten měsíc bohužel asi počká, ale televizní premiéru už má za sebou. Sobotní přenos na ČT art představil operu ve vidění zahraničního tvůrčího týmu a v podání vesměs domácích sil jako hru na skutečnost i hru na divadlo, ve významu vědomě nejednoznačnou a neuchopitelnou, hudebně i scénicky poutavou. Don Juan je v ní nezdolným – a podle toho, jak se překvapivě mihne v samém závěru na jevišti – i věčně živým typem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC0429

„Fenomén televizních přenosů se zrodil v matce všech veřejnoprávních institucí, v BBC, i tam ale začínali na čtyři kamery.“

„Zásadní chybou je, když si divák začne uvědomovat, jak je přenos dělaný. Televizní záznam by měl běžet, aniž by vás něco rušilo. Měli byste cítit jen emoce, které hudba nese.“

„Posláním režiséra je zprostředkovat dílo divákovi, ne vybočovat z kolejí, pokud to není nutné. “

Jeho jméno často vidíme v televizních titulcích jako režiséra hudebního dokumentu, přenosu nebo záznamu koncertu či opery. Tomáš Šimerda je ale původně operním režisérem. Na svém kontě má několik desítek operních, operetních a muzikálových inscenací. Několik let byl také uměleckým šéfem Janáčkovy opery v Brně, ředitelem divadla v Ústí nad Labem, ředitelem festivalu Zlatá Praha nebo šéfdramaturgem Centra divadelní a hudební tvorby České televize. Letos v lednu režíroval pro ČT art živý přenos premiéry Rigoletta ze Státní opery, teď v sobotu ho čeká Don Giovanni, opět inscenace Národního divadla v Praze. V RozhovoruPlus se zamýšlí nad operní i televizní režií a vzpomíná na inscenace, které dělal.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
506

Opera Národního divadla ve spolupráci s Českou televizí uvede nové zpracování Mozartovy opery Don Giovanni. Roli Dona Giovanniho ztvární slovenský barytonista Pavol Kubáň, Donnu Annu zazpívá Jana Sibera, Donu Elvíru Alžběta Poláčková. V roli Dona Ottavia uvidí diváci Richarda Samka, jako Leporella Miloše Horáka. Dále vystoupí Lukáš Bařák – Masetto, Zdeněk Plech – Komtur a Lenka Máčiková – Zerlina. Sólisty doprovodí členové Sboru a Orchestru Národního divadla. O kostýmní design inscenace se postarala švédská výtvarnice Jenny Ljungberg, scéna vzešla z dílny dánského umělce Christiana Friedländera. Přímý přenos z pražského Stavovského divadla se uskuteční v sobotu 24. dubna od 20 hodin na programu ČT art. Inscenace vzniká v koprodukci s Národním divadlem v německém Mannheimu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
GS43978

„Prožíváme absurditu. Divadlo se přece dělá proto, aby ho lidé viděli. Takže zkoušet a zkoušet... a přitom tušit, že to ještě dlouho nikdo neuvidí, je dost zvláštní…“

„Určité limity a omezení vyplývající z hudby se snažím brát jako pozitivní věc.“

„Don Giovanni zemřel. Co dál? Pro ty, co zůstávají, už život nebude až tak moc zábavný…“

Ve Stavovském divadle pracuje na nové inscenaci Mozartova Dona Giovanniho s operním souborem Národního divadla norsko-švédský režisér Alexander Mørk-Eidem. Zatím „do zásuvky“. Plánovaný televizní přenos premiéry byl z 18. března odložen. A kdy se do divadla dostanou diváci, není zatím jasné... V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje i nad těmito stránkami tvůrčí práce, které celosvětově přinesla opatření proti pandemii. Ale víc hovoří o díle samém, o tradicích, psychologii… i o hudbě, která činoherního režiséra nejen podporuje, ale trochu také omezuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus