„Ambicí skladby je připomínka odkazu českého církevního reformátora, mistra Jana Husa, významné postavy českých dějin.“

„Provedení zapůsobilo dojmem hluboké zainteresovanosti všech účinkujících, spontaneita a vitální tvořivost vyzařovala zejména z autentického výkonu gospelové zpěvačky.“

„Provedení v koncertních prostorách svatých Šimona a Judy se uskutečnilo na závěr koncertního turné, které umělci zahájili už 15. října.“

Dílo současného německého skladatele Ralfa Grösslera s názvem Pravda v plamenech. Requiem pro Jana Husa má formu gospelového oratoria. Na jeho textové složce se spolupodíleli Eugen Eckert a skladatel Ralf Grössler. Je určeno pro sólo, dva sbory (gospelový a malý) a symfonický orchestr gospelového zaměření. V české premiéře zaznělo 19. října v pražském kostele svatých Šimona a Judy. Sólový vokální part přednesla Joanne Bell, sborových partů se chopil Joyful Voices a jeho odnož a Symfonický gospelový orchestr při chrámu svatého Alexandra z německého Wildeshausenu. Provedení řídil sám autor, Ralf Grössler.

Jedná se o cyklickou kompozici, v níž se střídají části čistě orchestrální se sborovými a sólovými (ženský hlas a sopránový saxofon). Skladatel se vyjadřuje různými hudebními styly. Plynule přechází z jednoho do druhého, takže si každý přijde na své. Převažuje zde gospelový zpěv amerického typu, setkáme se ovšem i se symfonickými plochami hudby v duchu 19. století, s improvizačními bluesovými jazzovými sóly sopránového saxofonu, podpořenými rytmickou skupinou s klavírem (součást orchestru), obsazením diferencovanými sborovými partiemi a pasážemi muzikálového ražení. Součástí partitury je i samostatně koncipovaný vibrafon, příležitostný glosátor, hraje na něj dirigent. Význam tohoto hlasu je ovšem spíše jen vizuální než zvukový.

Ambicí skladby je připomínka odkazu českého církevního reformátora, mistra Jana Husa, významné postavy českých dějin. Je sympatické, že se k vytvoření tohoto cyklického díla iniciativně přihlásil umělec německý, tedy tvůrčí hlas ze země, která do středověké Evropy přinesla reformaci.

Skladba začíná příchodem tambora hrajícího na velký buben. Vážným krokem vchází do sálu a následně na pódium mezi instrumentalisty. Působí majestátně, až dramaticky. Následuje slavnostní Introitus v podání sboru a orchestru. Grössler svoje dílo dál člení na samostatné části, lišící se od sebe nejen instrumentačně, ale i výrazem a žánrem. Texty jsou střídavě latinské, anglické a německé. Převažují žalmy. Mezi zhudebněné texty autor neopomenul v kulminačních bodech formy zařadit části Dies irae, Quantus tremor, Tuba mirum, Lacrimosa a vybrané žalmy. Záměrem bylo organické propojení nejen textů různého původu, reflektujících dobové ohlasy na Husovo upálení, to v rovině obsahové, ale i sblížení evropské tradice s americkým gospelem, to v rovině hudebně stylové. Výrazně jednotícím elementem téměř všech hudebních struktur díla je převaha třídobého metra.

Pražané toto nevšední dílo vyslechli 19. října 2022 v pražském kostele svatých Šimona a Judy v české premiéře. Sólový vokální part přednesla gospelová zpěvačka, Američanka Joanne Bell, dva sbory (gospelový Joyful Voices a jeho menší vybraná skupina) a Symfonický gospelový orchestr při chrámu svatého Alexandra z německého města Wildeshausen řídil sám autor, Ralf Grössler.

Provedení zapůsobilo dojmem hluboké zainteresovanosti všech účinkujících, spontaneita a vitální tvořivost vyzařovala zejména z autentického výkonu gospelové zpěvačky, které se podařilo do svých pasáží živelným potleskem zainteresovat i auditorium. V neméně hlubokém nasazení se představil i bravurně improvizující saxofonista, člen orchestru, svoji roli sehrála rovněž početná baterie převážně blanozvučných bicích nástrojů.

Provedení v koncertních prostorách svatých Šimona a Judy se uskutečnilo na závěr koncertního turné, které umělci zahájili už 15. října ve farním kostele v Marburgu. Následoval luteránský chrám v Kostnici 16. října a 17. října farní kostel Hersbrucku u Norimberku. Pražské provedení, realizované ve městě, kde mistr Jan Hus působil, je tedy vyvrcholením tohoto velkorysého projektu. Připomeňme jen, že světovou premiéru toto dílo mělo 20. ledna 2017 v chrámu svatého Alexandra ve Wildeshausenu.

Foto: Sebastian Lauckner, ilustrační – Petr Veber