PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sólová flétna je vyjadřovacím prostředkem nejbližším mému srdci.“

„V případě tvorby žen-skladatelek vnímám hlas sólové flétny jako naléhavý, flétna – v češtině femininum – hovoří hlasem jejich duše.“

„Pět autorek, a pět různých přístupů ke skládání hudby pro sólovou flétnu vytváří dohromady jeden celek.“

Pondělní večer v New York City. Nádherný koncertní sál Českého Domu „Bohemian National Hall“ se zaplňuje posluchači z řad profesorů Columbijské Univerzity i Čechy žijícími trvale ve Spojených státech. Dnešní koncert, který pořádá Společnost pro vědy a umění, v zářijovém programu vyniká. Všechny skladby z programu jsou totiž zkomponované ženami – skladatelkami a pouze pro obsazení sólové flétny nebo sólové flétny s elektroakustickou stopou.

„Poličská pobočka Společnosti Bohuslava Martinů si letos připomněla čtyřicet let existence.“

„Napjatě očekávaným bodem přehlídky bylo promítání dokumentu amatérského filmaře Petra Vorlíčka, který zaznamenal uložení ostatků Martinů v Poličce v roce 1979.“

„Niterná interpretace byla dílem Lubomíry Sonkové (recitace) a Leoše Černého (viola).“

Letos jsme si připomněli hned dvojí kulaté martinůovské výročí: 60 let od smrti skladatele a 40 let od uložení jeho ostatků v rodinném hrobě v rodné Poličce, kde spočívá vedle rodičů a sourozenců – a také vedle manželky Charlotte.

„Některé posluchače vykolejí chybějící programová informace o vysílání nedělních zvonů.“

„Jiní diskutují o například o vztahu pojmů hudební moderna a soudobá hudba.“

„Rezolutností se naopak vyznačují posluchači katastrofisté.“

Zdrojem hudby, kultury a informací je bezesporu stále rozhlas. Někteří sice vidí jeho pomyslný blížící se zenit a rádiím prorokují neodvratný konec, jiní ale berou vysílání za nedílnou součást svého každodenního života a dokonce ho pečlivě řeší. Své o tom ví a s našimi čtenáři se o své zkušenosti a postřehy dělí ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný, jedna z našich OsobnostíPlus.

„K respektu k novému nástroji přispěl svojí pedagogickou, ale i publikační činností Václav Riedlbauch. Asi nejvýraznější stopu pak na akordeonovém oddělení zanechal Jaroslav Vlach.“

„V současné vedle sólových kompozic vznikají původní skladby s přihlédnutím ke komorním sestavám, a tak na koncertech můžeme slyšet díla současných skladatelských osobností.“

„Zatím museli absolventi naší konzervatoře odcházet na vysokoškolská studia do zahraničí, nový děkan HAMU se oficiálně vyjádřil k záměru otevřít akordeonový obor v Praze.“

Zítra se koná AKORDEONOVÁ AKADEMIE – každoroční událost pro studenty, interprety, pedagogy a příznivce i propagátory tohoto nástroje, který nesmazatelně patří ke klasické hudbě, i když ho tak možná ne každý vnímá. Letos přijede Franck Angelis z Francie, který patří k nejhranějším akordeonovým skladatelům současnosti. V 10 hodin dopoledne bude mít seminář a od 15 hodin koncert z vlastních skladeb v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Nad akordeonem od jeho historie až budoucnost a také nad českými úspěchy se pro KlasikuPlus zamyslel Ladislav Horák.

„Mám na pultě něco, co nesložila živá bytost. Chtě nechtě to člověka přinutí k chvilce filosofie a osobní etiky‘.“

„Najednou zjišťuje, že si skrze černé kuličky „povídá“ s duchem člověka, který dle našich materiálních měřítek dávno ‚skončil‘.“

„Člověk odnepaměti posedlý touhou ovládnout mechanismus (S)tvoření. Ale budeme jednou milovat iDvořáka???“

Jednoho dne mi v polovině března zazvonil telefon: volali mi z PKF Prague Philharmonia a nabídli mi možnost zúčastnit se projektu Future Dvořák. Byl jsem poněkud v časové tísni – skladbu bylo nutné nastudovat během týdne – ale přemohla mne zvědavost a souhlasil jsem. Princip projektu zazněl již několikrát v médiích, přesto si dovolím pro přehlednost jej stručně zopakovat.

„Dnes již dalece přesahuje to, co si představujeme pod pojmem amatérský či studentský orchestr.“

„Koncerty NOFI bývají mnohdy beznadějně vyprodány během několika hodin.“

„Stačí, když si čtenář vybaví všechna synonyma třeba od slova ´úžasné´.“

„Nebývá zvykem, ani na těchto stránkách, psát o činnosti amatérského orchestru. Novoměstskou filharmonii (NOFI) však sleduji již delší dobu a jsem přesvědčen, že si tuto publicitu zaslouží“, píše Josef Krečmer pro KlasikuPlus v postřehu zaznamenaném v pondělí v Náchodě. Sólistou tam byl Lukáš Vondráček, hvězdný pianista, vítěz Soutěže královny Alžběty v Bruselu v roce 2016. 

„A kdo byla tato dáma? Odpověď se podařilo najít díky poprvé v historii realizované výstavě kompletu všech skladatelových kreseb.“

„Martinů se o krutém konci studentských známých pravděpodobně nikdy nedozvěděl.“

„Po rovné stovce let od cesty Bohuslava Martinů z Kácova do Poličky uspořádalo Městské muzeem a galerie výlet do Kácova po stopách Bohuslava Martinů.“

Je tomu rovných 100 let, co Bohuslav Martinů cestoval ze středočeského Kácova do Poličky. O této cestě bychom se pravděpodobně nikdy nedozvěděli, kdyby ji sám skladatel nezaznamenal do svého deníku. Tím zachoval svědectví pro další generace, ale také zanechal stopu, díky níž se „detektivním pátráním“ podařilo zjistit několik dosud zcela neznámých informací. A navíc, jak ve svém svědectví popisuje Monika Holá, dal teď podnět k výletu. Jelo se při něm ovšem minulý víkend opačně – z Poličky do Kácova.

„Bylo znát, že si členové Bennewitzova kvarteta s vynikající Ludmilou Peterkovou sedli. Jejich pojetí bylo jednotné a o inspirativní momenty nebyla nouze.“

„Právě ona „normálnost“, v tom nejlepším možném smyslu slova, nechala vyniknout pravé poselství, které publiku umělci tlumočili.“

„Je hřejivé, že v době, kdy je často jakákoli výrazná odlišnost téměř podmínkou úspěchu, Bennewitzovo kvarteto dělá solidní mezinárodní kariéru se svým zdravým a skromným přístupem k věci.“

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora…

„Škola se prezentovala mezioborovým projektem, jímž bylo scénické provedení kantáty Otvírání studánek, doslova symbolu hudební Poličky.“

„První půlka koncertu byla věnována vystoupení ne příliš dávných absolventů ZUŠ. Někteří jsou studenty konzervatoří a vysokých hudebních škol, někteří již sami působí v pedagogické sféře.“

„Polička jako rodiště slavného skladatele logicky upřednostňuje především rok narození, výraznější část chystaných aktivit proto bude soustředěna na rok 2020.“

ZUŠ Bohuslava Martinů v Poličce slavila sedmdesátiny. Koncertem ke svému jubileu odstartovala současně defilé akcí spojených s dvouletým výročím skladatele, místního rodáka, od jehož úmrtí letos v létě uplyne 60 let a od narození pak napřesrok 130 let.

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

 „Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. – Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.

„Martin Fröst náhle onemocněl a v Bamberku hledají rychle někoho, kdo by mohl zahrát Coplandův klarinetový koncert. Vytahuji klarinet a zjišťuji, co z něj ještě zůstalo v hlavě a v rukách.“

„Jaká radost hrát v takovém sále! Zvuk orchestru se krásně pojí a přitom perfektně slyším jednotlivé hlasy.“

„Klarinet beru do ruky zase až těsně před začátkem koncertu, obvykle tak 10 minut před začátkem. Těžko se popisují pocity a myšlenky interpreta při takovém koncertě.“

„Sedím ještě trošku zpocený z hraní a jsem unesený hudbou Bohuslava Martinů. Ivo Kahánek hraje fantasticky, Jakub s jistotou řídí vřele a kompaktně znějící orchestr a posluchači ani nedutají. Tohle provedení Inkantací je naprosto strhující.“

„Myslím, že Jakub Hrůša formuje svůj orchestr skvěle a že na něj může být pyšný.“

„Uši mi otevřela až nahrávka Roberta Huga z roku 1999. Komorní orchestřík se krásně doplňoval s dřevěnou barvou dobových varhan a sólisté předváděli umění, které do té doby česká hudební pedagogika skoro neznala: frázování.“

„„Rybovka se nezkouší“, dozvěděl jsem se při domlouvání termínu na zkoušku.“

„Kolik Čechů dokáže plně vnímat komplexní hodnotu Novosvětské nebo Mé vlasti? Ale Rybovka je tu pro všechny.“

„Orchestr, který dnes sklízí nadšené recenze za ztvárnění děl Dvořáka, Janáčka, Čajkovského či Mahlera, se zde svým zvukem takřka blížil historickým nástrojům!“

„Maestro Antonini, vůbec o tom nepochybuji, musel na zkouškách pracovat velmi pečlivě, analyticky, možná i pedantsky. Ale na pódiu to tak nepůsobilo. On nenutil, nehlídal, nekontroloval – on inspiroval.“

„Úplně jiné vyznění má nedokonalost vzniklá ze strachu (ztuhlosti, roztřesení), že něco udělám špatně, nebo neudělám, a naopak zcela odlišně působí chyba vzniklá ve snaze jít na hranu technického rizika za účelem maximální intenzity výrazu. Jak říkal slavný dirigent Nikolaus Harnoncourt – „za takovou chybu jsem muzikantovi naopak vděčný.“ Myslím, že podobně se na to díval i pan Antonini…“

„Skladatelka je tvůrčí žena. Je tedy logické, že jí zaujalo téma Boženy Němcové.“

„Oběma autorkám šlo hlavně o vyjádření poklony životu talentované ženy. To se povedlo.“

„Jsem zvědavá na další operní počin Lenky Noty. Bude to už opera?“

Tento titulek mě napadl po vyslechnutí opery Jsem kněžna bláznů české skladatelky Lenky Noty. Autorka dnes bydlí ve Vídni a podle jejích vlastních slov žije tak, jak jí umožňuje její profese hudební vědkyně, varhanice, editorky hudebního nakladatelství, skladatelky a matky.

„Ančerlova typologie koncertních návštěvníků obstojí i po padesáti letech.“

„Jeho mobil svítil do tmy, z balkonu to musel být úchvatný pohled.“

„Nagelovaní muži nečekali na přídavek a vyrazili do salonku určeného pro zachránce planety.“

Není daleko doba, kdy si místo papírového programu koupíme licenci k online verzi obohacené o videa, rozhovory a bůhví co ještě. Zdaleka už výjimkou není, že na mobilech můžeme pomocí speciální aplikace sledovat např. titulky k opeře. Nepříjemnou daní moderních technologií jsou ovšem ti, co si chodí na koncerty psát maily či smsky nebo surfovat po netu. Právě nad nimi se zamýšlí ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný.

„Sály ve světě poskytují zážitek řádově vyšší, než na jaký je zvyklý český návštěvník.“

„Moderní sály jsou plné a reklamou samy o sobě.“

„Věřím, že realizace v Brně konečně zahýbe strnulými vodami českého koncertního provozu.“

Dějiny přinášejí neustálé ztráty a zisky. Právě dnešní datum, 11. září, se od roku 2001 jednou provždy zapíše jako výročí destrukce, zmaru a neštěstí. O to víc je právě dnes potěšující zpráva o tom, že Česká republika bude mít brzy další stavbu, která se zapíše do historie, a to i té kulturní. Nad novým koncertním sálem v Brně, jehož podoba bude už brzy představena i veřejnosti, se zamýšlí ředitelka tamní filharmonie Marie Kučerová.

„Vyvést hudbu z olympijské haly a z kongresového centra do okolní alpské přírody.“

„Sázka na přírodu vyšla, přitáhla nové publikum.“

„Vrcholem byly dva koncerty pod širým nebem na nádvoří kláštera.“

„Historický čin – zařazení Sinfonietty, která na festivalu zazněla poprvé.“

„Odvaha změnit zaběhnuté pořádky ve velmi tradičním prostředí.“

Leoš Janáček a Richard Strauss, historizující Brno a krávy na alpských loukách, koncertní fraky a bavorské dirndly, Romeo s Julií a Zarathustra … ne, nezbláznila jsem se letošním vedrem, jen se snažím dát dohromady dojmy z jednoho festivalu.

„Tvorba postoperní – snaha přinést něco nového, a přesto nezklamat diváka.“

„Téměř všichni skladatelé se opřeli o příběh známý divákům z jiných souvislostí.“

„Spoustu invence i autorův rukopis jsem našla v opeře Jiřího Kadeřábka Žádný člověk.“

 „V opeře Jižní pól od Miroslava Srnky oceňuji snahu o nový přístup a velkou a chvílemi i krásnou invenci.“

„Tento dar dostává několik málo jedinců za století.“

„Mám kulturu takříkajíc v popisu práce už skoro třicet let!“

„Neměl by mediální ombudsman psát do jiných periodik?“

„Český rozhlas je pro většinu Čechů měřítkem kultury mluveného slova.“

„Kultura je systém hodnot, zvyklostí a návodů na chování.“

„Dobré je, že kritikům Českém rozhlasu záleží na tom, aby se kultura neodkazovala jen do sálů k tomu určených.“

  „Co dělá Janáčka bleskem z čistého nebe na začátku 20. století?“

  „Janáček nebyl zázračným dítětem, ale zázračným starcem.“

  „Janáčka prostě nelze poslouchat, musíte se ho účastnit a prožívat.“

  „Určujícím je konflikt mezi bytostnou touhou člověka a osudovou daností.“

  „Jeho originalita nebyla vedena touhou být jiný, nýbrž být autentický.“

„Objev záznamu zvuku byl revolucí srovnatelnou s objevem knihtisku.“

„Záznamů Beethovenovy Deváté jsem napočítal před časem více než pět set.“

„Pro uživatele velká výhoda, pro autory, interprety a producenty velký problém.“

„Nebezpečí ztráty jakékoliv hierarchie nebo smyslu pro skutečné hodnoty.“

„Přesné řešení, stejně jako dosah rozvoje technologií, zatím zcela neznáme.“

Záznam zvuku, obrazu a jakéhokoliv hudebního díla je pro nás takovou samozřejmostí, s jakou jsme si už zvykli na všechny další vymoženosti takzvaného moderního (nebo už postmoderního?) světa.

„Na pódiích uvedl víc než 4000 koncertů.“

„Znal jsem ho natolik, abych mohl oddělit důležité od podružného, zásadní od ilustrativního a živoucí od odumřelého.“

„Po sedm desetiletí se vydával den co den za tajemstvím notového zápisu.“

„Nikdy jsem nezaslechl povzdech, že musí cvičit, učit se nový repertoár či cestovat.“

„Měl v sobě vznešenost.“

Dne 8. srpna si připomínáme 89. výročí narození houslisty Josefa Suka. V červnu vydalo Nakladatelství AMU knihu, které jsem dal název „Josef Suk – pokus o portrét“.

„Média s nálepkou Arte tvrdí, že „hudba je jen jedna“.“

„Vážné hudbě doba moc nepřeje.“

„Klimatizační jednotky přes noc spálily půlku výkonu Temelína.“

„Dokonce ani historické nástroje se nerozlaďovaly.“

„Dobře vychlazené Veltlíny nabízené po koncertě místními vinaři měly vyloženě resuscitační účinky.“