„K respektu k novému nástroji přispěl svojí pedagogickou, ale i publikační činností Václav Riedlbauch. Asi nejvýraznější stopu pak na akordeonovém oddělení zanechal Jaroslav Vlach.“

„V současné vedle sólových kompozic vznikají původní skladby s přihlédnutím ke komorním sestavám, a tak na koncertech můžeme slyšet díla současných skladatelských osobností.“

„Zatím museli absolventi naší konzervatoře odcházet na vysokoškolská studia do zahraničí, nový děkan HAMU se oficiálně vyjádřil k záměru otevřít akordeonový obor v Praze.“

Zítra se koná AKORDEONOVÁ AKADEMIE – každoroční událost pro studenty, interprety, pedagogy a příznivce i propagátory tohoto nástroje, který nesmazatelně patří ke klasické hudbě, i když ho tak možná ne každý vnímá. Letos přijede Franck Angelis z Francie, který patří k nejhranějším akordeonovým skladatelům současnosti. V 10 hodin dopoledne bude mít seminář a od 15 hodin koncert z vlastních skladeb v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Nad akordeonem od jeho historie až budoucnost a také nad českými úspěchy se pro KlasikuPlus zamyslel Ladislav Horák.

Můžeme bez nadsázky konstatovat, že akordeonisté musejí být vděčni odvaze a předvídavosti jednoho z nejrespektovanějších ředitelů v historii školy dr. Václava Holzknechta, který výuku nástroje, tehdy ještě přiřazeného do tzv. oddělení lidových nástrojů, v roce 1951 zavedl. Nutno podotknout, že vstup akordeonu do středního uměleckého školství byl na spadnutí, neb nástroj se stával stále více používaným a rozšířeným a nastala zřetelná potřeba vychovat kvalifikované učitele. Tím, kdo se chopil nelehkého úkolu zahájit praktickou výuku, byl varhaník, hudební teoretik a organizátor dr. Ladislav Vachulka. Skutečným deus ex machina však byl autor první odborné publikace Základy nové techniky hry na akordeon a známá osobnost tehdejšího hudebního života dr. Josef Smetana. Pedagogický sbor brzy doplnil i Milan Bláha, vynikající interpret a neúnavný iniciátor nových originálních kompozic, jehož zásluhou se akordeon mohl představit na prestižních koncertních pódiích. K respektu k novému nástroji přispěl svojí pedagogickou, ale i publikační činností Václav Riedlbauch. Asi nejvýraznější stopu pak na akordeonovém oddělení zanechal Jaroslav Vlach, jako dlouholetý vedoucí a propagátor nových metodických postupů, díky jehož aktivitám a úspěchům žáků se česká akordeonová škola dostala do podvědomí v zahraničí. Už od počátku trvání výuky nástroje na škole můžeme sledovat nebývalou spolupráci se zdejším skladatelským oddělením, jehož členové s oblibou využívali zvukové a technické možnosti akordeonu. Tato součinnost dala vzniknout kvalitním kompozicím od renomovaných komponistů školy mj. V. Trojana, E. Hlobila, F. Brože, J. Z. Bartoše, Z. Hůly, J. Felda, O. Semeráka, B. Řehoře, O. Kvěcha a dalších.

V současné době došlo ještě k zintenzivnění tohoto trendu, vedle sólových kompozic vznikají původní skladby s přihlédnutím ke komorním sestavám, a tak na koncertech školy a v cyklech, jako je např. bienále Nová hudba na druhou, můžeme slyšet díla současných skladatelských osobností Pražské konzervatoře – P. Trojana, E. Douši, M. O. Štědroně, J. Pazoura, A. Skoumala či O. Kukala. Akordeon od svého vstupu na konzervatoř prodělal strmý vývoj jak v oblasti stavby nástroje, vlastní pedagogiky a metodiky nebo původní literatury, tak také interpretace a možností uplatnění. Role akordeonového oddělení Pražské konzervatoře je v tomto historickém, ale hlavně i současném dění zcela významná a nezastupitelná. Stávající pedagogickým tým sestává vedle mě z Josefa Hřebíka a Jiřího Lukeše, tedy učitelů i interpretů s mezinárodním renomé.

Studenti akordeonového oddělení pravidelně přivážejí vavříny z prestižních mezinárodních soutěží, ovšem letos jde přece jen o ojedinělou záležitost, když od února dva z nich – Martin Kot a Martin Šulc (oba z mojí třídy) získali na 7 cen z celého světa. Martin Kot se stal absolutním vítězem na únorové soutěži ve Vídni, březnové soutěži v německém Klingenthalu, v dubnu v Ostravě a nyní v květnu přivezl druhá místa z belgického Monsu a portugalské Alcobaca. Martin Šulc pak kromě třetí ceny z Ostravy zvítězil právě v Portugalsku v konkurenci více než stovky hráčů z celého světa. Nyní se oba spolu se svými kolegy připravují na mezinárodní klání světové organizace CIA v srpnu v čínské Šanghaji, v září v italském Castelfidardu a konečně na domácí půdě v Praze, kde od 1. do 3. listopadu proběhne již 5. ročník Mezinárodních akordeonových dnů v Praze, které se účastní rok co rok přes 200 kandidátů z 15 zemí.

K těmto úspěchům jistě pomáhají i mnohé projekty, které akordeonové oddělení Pražské konzervatoře pořádá. Mimo jiné je to AKORDEONOVÁ AKADEMIE – tedy pořad, který každý rok zpravidla první červnovou sobotu nabízí setkání s nejznámějšími odborníky se zahraničí, ať hráči, pedagogy či populátory nástroje. Letos to bude Franck Angelis z Francie, který patří k nejhranějším akordeonovým skladatelům současnosti. Jeho seminář (v 10 hodin) a koncert (v 15 hodin) z vlastních skladeb proběhne v Koncertním sále Pražské konzervatoře na Dvořákově nábřeží teď v sobotu 8. června.

A jaká je budoucnost?

Zatímco doposud museli absolventi naší konzervatoře odcházet na vysokoškolská studia do zahraničí – např. nedávná absolventka a interpretka prvního sólového akordeonového recitálu na Pražském jaru 2018 Markéta Laštovičková studuje právě v Dánsku, nový děkan HAMU Prof. Ivan Klánský se oficiálně vyjádřil k záměru otevřít akordeonový obor v Praze. To je skvělá zpráva, která dává naději a nové možnosti pro naše mladé, úspěšné akordeonisty.

foto: Archiv L. Horáka