KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Česká filharmonie uspěla v loňském roce na Gramophone Classical Music Awards, kde získala mimo jiné i titul Orchestr roku 2024. Stejný úspěch by mohla zopakovat také na cenách udílených prestižním BBC Music Magazine. O úspěchu českého tělesa rozhodne veřejnost na základě on-line hlasování. Až do pátku 28. února bude možné podpořit Českou filharmonii…
„Bezděčné vyzařování z takových bohatě obdarovaných dirigentů skoro až sálá. Jde o charisma. Ale i o fascinaci jejich mimořádně zvládnutým řemeslem.“
„Titul hlavního hostujícího dirigenta nese v jeho případě jedinečný přívlastek ‚K poctě Rafaela Kubelíka‘. ‚Změnil můj život,‘ konstatoval loni Simon Rattle.“
„Česká filharmonie podle jeho slov ‚zní jinak než jakýkoliv jiný orchestr‘, což – jak říká – samozřejmě myslí jako kompliment.“
Sir Simon Rattle oslavil v Praze s Českou filharmonií s jen několikadenním zpožděním lednové sedmdesátiny. Přál si k nim prý jako dárek mít možnost v Rudolfinu dirigovat Janáčkovu Glagolskou mši. Splnilo se mu to – a sám třemi abonentními koncerty vrchovatě obdaroval celkem tři tisícovky lidí. Plus filharmoniky, filharmonický sbor a sólisty. Protože i pro ně muselo jít v jejich práci o zážitek vymykající se každodennosti…
„Ve středu večer si nenechte ujít současný zvuk orchestru Concertgebouw Amsterdam, zazní Prokofjev, Beethoven i Brahms.“
„Celý páteční večer pak bude znít komorní hudba Miloslava Kabeláče.“
„Antonio Salieri a jeho verze často zhudebňovaného námětu Armida, to je opera v neděli v šestnáct hodin.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. února?
„První část koncertu se tedy nesla v duchu taneční stylizace a bylo skutečně co poslouchat.“
„Na místě akcentů a povlovných dynamických vzedmutí přidávala filharmonie na mocnosti zvuku, v pasážích jindy lyrické cudnosti a něhy zněla hudba prosta efektní svůdnosti.“
„Česká filharmonie hrála pod Rattlovým vedením s vervou a její zvuková plnost a síla byla v předepsaných částech skladby velkolepá.“
První ze tří abonentních koncertů České filharmonie s dirigentem Simonem Rattlem se ve Dvořákově síni Rudolfina konal ve středu 29. ledna. Po druhé řadě Slovanských tanců Antonína Dvořáka byla na programu Glagolská mše Leoše Janáčka. Sóla zpívali Iwona Sobotka, Lucie Hilscherová, Pavel Černoch a Jan Martiník, spoluúčinkoval Pražský filharmonický sbor sbormistra Lukáše Vasilka. Simon Rattle oslavil v tomto měsíci sedmdesátiny a jeho snem a narozeninovým přáním bylo, jak předesílala média, provést právě Glagolskou mši Leoše Janáčka s Českou filharmonií.
Dirigent Tomáš Netopil nabídne s prvním českým orchestrem dvě světové premiéry skladeb, které byly napsány na objednávku šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova. První z nich je Labyrint paměti od Jiřího Temla, druhou pak Koncert pro violoncello a orchestr s podtitulem Znovuzrození ráje od britského skladatele Richarda Blackforda. Sólistkou violoncellového koncertu bude Alisa…
„Dirigent zvolil velmi energické pojetí a živá tempa, většině částí zrychlení překvapivě svědčilo, jiné ale zcela nevyzněly.“
„Kraemer byl důstojnou náhradou Byčkova, ale nepřinesl s orchestrem nic objevného.“
„Přesto je dobře, že se Bachova díla v prvním českém koncertním sále hrají a čeští posluchači si mohou rozšiřovat hudební obzory.“
Česká filharmonie uvedla ve dnech 22., 23. a 24. ledna v Rudolfinu pod taktovkou Nicholase Kraemera Bachovu Mši h moll také zvanou „Katolická“. Společně s Collegiem Vocale 1704 nabídla historicky poučenou interpretaci v komornějším obsazení a výsledek byl působivý, přesto zřejmě nelze mluvit o hudební události, která by se zapsala do dějin.
I světově etablovaní dirigenti zažívají stále nová ‚poprvé‘. Sir Simon Rattle si přál nastudovat Janáčkovu Glagolskou mši s Českou filharmonií; dílo jej uhranulo už jako mladíka z nahrávky s Karlem Ančerlem. Přání se mu nyní vyplní za zásadního uměleckého podílu Pražského filharmonického sboru a čtveřice sólistů. Závažné duchovní dílo vyváží odlehčená první polovina koncertu s druhou…
„Česká hudební veřejnost Rokem české hudby tentokrát opravdu žila, podařilo se jej propsat i do obecného povědomí.“
„Po týdnu v New Yorku jsme si připadali, jako bychom tam byli rok.“
„Američané ocenili naše turné jako vzorovou reprezentaci země.“
Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor absolvovaly závěrem minulého roku úspěšné turné v New Yorku včetně celkem čtyř koncertů v Carnegie Hall. Generální ředitel obou těles David Mareček hodnotí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, co přinesl Rok české hudby nebo jak se podařilo zprávu o něm prosadit ve Spojených státech.
Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov podstoupil v polovině prosince bezprostředně po americkém turné plánovanou operaci kyčelního kloubu, po níž se v současné době zotavuje. Trojici lednových koncertů za něj tak 22. až 24. ledna převezme Nicholas Kraemer. Na programu je jediné dílo – zazní Bachova rozsáhlá, téměř dvouhodinová Mše h moll, které…
„V pondělí v 9:07 můžete posoudit, jestli mladý finský dirigent Klaus Mäkelä a nejmladší šéf Concertgebouw v historii je opravdu tak zázračným interpretem – provede Svěcení jara s Orchestrem de Paris.“
„Od 20:00 ve středu sledujte záznam pondělního přímého přenosu koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu, výjimečně s Václavem Luksem a mozartovským programem.“
„Ve 20:18 si nenechte ujít Händelovo oratorium Izrael v Egyptě, velkolepé zhudebnění Hospodinových ran nebeských seslaných na Egypt a příběh 2. knihy Mojžíšovy.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. ledna?
Asociace hudebních festivalů České republiky se na prahu nového roku ohlíží za uplynulým Rokem české hudby a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové, i výhled na jejich letošní plány. Instituce reprezentuje aktuálně třináct významných českých festivalů klasické hudby pořádaných v průběhu roku po celé republice v čele s mezinárodními hudebními festivaly Pražské…
Měsíc leden je v kalendáři mnohých uměleckých institucí časem utlumení aktivit, respektive připravované projekty zhusta dostávají jinou podobu než ve zbytku roku, a to často podobu edukativní. KlasikaPlus.cz přináší lednový přehled didaktických snah tuzemských profesionálních hudebních souborů. Česká filharmonie – Rudolfínek – Smyčcové mlsání … workshop pro školy a školky se koná v Sukově…
Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov se v aktuální sezóně zotavuje po druhé operaci. Z toho důvodu nebude v druhé polovině ledna řídit plánované koncerty s Českou filharmonií. K prvnímu českému tělesu zavítají jako náhradníci Herbert Blomstedt a Nicholas Kraemer, Byčkov se k dirigentskému pultu vrátí v únoru. V úvodu aktuální sezóny podstoupil Semjon Byčkov operaci zad, a proto…
„Nálady se v jasných a charakteristických polohách střídaly, jak se střídaly žánry i skladatelská jména.“
„Filharmonie s Tomášem Netopilem – dvakrát na Silvestra a dvakrát na Nový rok – skvěle využila příležitost.“
„La valse Maurice Ravela je strhující oslava valčíku, ovšem naprosto jiného, než bývají ty novoroční vídeňské.“
Večer prvního dne roku 2025 patřil v pražském Rudolfinu Novoročnímu koncertu České filharmonie. Nesl se pod taktovkou Tomáše Netopila výhradně ve francouzském duchu, a to velmi půvabně. Bonusem byla pro publikum v sále i pro diváky přímého televizního přenosu neméně půvabná moderace Marka Ebena.
Česká filharmonie nabídne edukativní program rámcově označený jako Zkouška orchestru. Stejně jako minulý leden se uskuteční na podkladu Smetanova cyklu symfonických básní s titulem Má vlast – rudolfinské setkání, fakticky repríza pořadu z května 2023 s moderátorem a průvodcem Markem Ebenem a ve scénáři Alice Nellis, zpracovává první tři básně cyklu Vyšehrad, Vltavu a Šárku. Dvojice akcí se koná 8. a 9. ledna. Smetanova Má vlast je…
„Rok 2025 se z hlediska výročí a jubileí jeví rozhodně být ´rokem staré hudby´.“
„Stranou pozornosti určitě nezůstanou 150. narozeniny Maurice Ravela.“
„Festival Pražské jaro čeká osmdesátý ročník.“
Vstupujeme do druhého čtvrtletí jedenadvacátého století. Rok české hudby 2024 je za námi, pro rok 2025 tuzemská kultura tak velké téma nemá. Mají ho ale Rakušané. Král valčíků Johann Strauss mladší oslaví na podzim dvousté narozeniny! A zbytek světa? Ten si bude prostřednictvím jubileí připomínat mistry, jako byli Šostakovič, Ravel, Bizet, Palestrina, Copland nebo Bartók, a budou oslavovat žijící legendu, devadesátiletého Arvo Pärta.
„Slogan Hudba jsme my pomohl umístit téma Roku české hudby do zorného pole většího počtu lidí.“
„Rok české hudby měl slušnou publicitu.“
„Těžko dnes odhadovat, jak bude za deset let prožíváno vlastenectví, jak budou seřazeny hodnoty, kam se budou ubírat technologie.“
Koncerty, přednášky, besedy, workshopy a další kulturní akce, které se konaly s logem Roku české hudby 2024, asi nikdo přesně nespočítá. Některé vznikly jako jedinečné iniciativy, jiné by se konaly tak jako tak, všechny však spojila myšlenka, že hudební umění je v prostoru, ve kterém se historicky mluví česky, rodinným stříbrem.
Michal Medek je ředitelem letního festivalu Smetanova Litomyšl a zároveň členem nejužšího vedení České filharmonie. Z titulu obou manažerských pozic se podílel na organizování a průběhu Roku české hudby 2024 a v jeho rámci samozřejmě i projektu Smetana200 – důstojné připomínky březnového dvoustého výročí litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz vyjadřuje za iniciátory a organizátory…
„Pro čtyřletého kluka je ovšem basa příliš velká, tak z toho bylo nakonec cello.“
„Na obecnější rovině mi k pozitivnímu přístupu pomáhá žánrová variabilita mých aktivit.“
„K autorské tvorbě mám zatím velký respekt, ale zraje to…“
Na koncertech České filharmonie, které se za řízení Tomáše Netopila konají ve dnech 31. prosince a 1. ledna, vystoupí jako sólista také jeden z koncertních mistrů orchestru, violoncellista Ivan Vokáč. Pro portál KlasikaPlus.cz jsme si povídali nejen o Saint-Saënsově Violoncellovém koncertu, jehož interpretace se ujme, ale také o dalších plánech a projektech, které umělec chystá v roce 2025.
„Večer na Silvestra můžete poslouchat sérii filmových hudeb s FOKem a Liborem Peškem, hudby z filmů Kolja, Nemocnice na kraji města, Měsíc nad řekou, Obchod na korze…“
„Večer 1. ledna bude možné zažít novoroční koncert z díla Johanna Sebastiana Bacha, protože roky zakončené pětkou má své výročí narození.“
„Víkendová návštěva patří Michaele Káčerkové, varhanici s baletní průpravou a ředitelce festivalu J. C. F. Fischera.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. prosince do 5. ledna?
„Osobní dluh podle vlastních slov dosud cítil k opernímu odkazu Bedřicha Smetany.“
„Vrcholem nahrávky jsou – v případě nepřerušeného poslechu CD zcela právem zařazené a zdůrazněné jako poslední tracky – čtyři scény z Dalibora.“
„Upomíná bezděky i na svou neméně jednoznačnou dvořákovskou erudici, totiž že dovede být a je jedním z nejlepších možných Princů v Rusalce.“
Těch melodií je ve Smetanových operách určitě víc než tucet, ale smetanovské album tenoristy Pavla Černocha má dvanáct tracků. A vešly se do nich árie a duety ze šesti oper – tři z Prodané nevěsty, po jedné z Hubičky, Tajemství, Čertovy stěny a Dvou vdov a hned čtyři z Dalibora. Chybějí tedy jen Braniboři v Čechách a Libuše. Po dvaceti minutách zpěvu je však zařazena předehra k Hubičce. Spoluúčinkují Slávka Zámečníková, Mária Porubčinová a Jan Martiník. Českou filharmonii dirigoval v pražském Rudolfinu při studiovém nahrávání v červenci Roku české hudby 2024 Tomáš Netopil.
Česká filharmonie se na silvestrovských a novoročních koncertech vrátí do belle époque. Pod taktovkou častého hosta prvního českého orchestru Tomáše Netopila zazní díla francouzských skladatelů přelomu 19. a 20. století. Sólisty budou houslista a umělecký partner orchestru Josef Špaček a violoncellista a koncertní mistr tělesa Ivan Vokáč. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina 31.…
„Výrazově závažný začátek rozezněl orchestr s žádoucí intenzitou a rytmicky přesnou akcentací, jež nenechala ležet ladem ani synkopované pasáže bezpečně se ukrývající v Mozartově partituře.“
„Pokud v sobě první věta nesla obsahovou dualitu dramatického neklidu a měkké plynulosti, druhá věta se ponořila do citově rozechvělé formy vzdáleně připomínající emoční rozjitřenost expresivně rozpitého 19. století.“
„Všudypřítomné válečné utrpení vstoupilo do díla v podobě pochodových, agresivně doléhajících bicích a útrpně se svíjejících disonancí, které Nielsen zakomponoval do jinak rozšířeně tonální substance skladby.“
Význačná osobnost americké dirigentské scény Alan Gilbert uvedl ve Dvořákově síni dvě orchestrální skladby dánského skladatele Carla Nielsena. Okořeněn mozartovskou klavírní melodikou vstoupil středeční koncert do povědomí některých posluchačů jako programově ne zcela koherentně řešená událost, jež ovšem zaujala skvělým výkonem klavíristy Krilla Gersteina a zvukově opulentně vygradovanou hrou České filharmonie…
„Vzhlížím k panu dirigentu Byčkovovi, udělal u vás ohromný kus práce.“
„Nielsenova Pátá symfonie v sobě má hluboce zakořeněnou lidskost, nese silný protiválečný apel.“
„Mou vlast považuji za jeden z největších dosažených úspěchů v klasické hudbě.“
Patří k nejvytíženějším dirigentům dneška. Zastává post šéfdirigenta orchestru NDR Elbphilharmonie v Hamburku, hudebního ředitele Královské opery ve Stockholmu, hlavního hostujícího dirigenta Tokyo Metropolitan Symphony a čestného dirigenta Královské filharmonie ve Stockholmu. Obdržel dvě ceny Grammy a renomé si vydobyl i jako dlouholetý šéfdirigent Newyorské filharmonie. Ve světě je uznáván i jako úspěšný propagátor díla dánského skladatele Carla Nielsena… Alan Gilbert 18. prosince debutuje s Českou filharmonií. Na programu je nepříliš známá, avšak o to působivější tvorba právě tohoto dánského pozdního romantika. Jeho předehru Helios a Symfonii č. 5 doplní Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll v podání Kirilla Gersteina.
„Prostor dostanou Svatební košile Antonína Dvořáka ve slavné historické nahrávce s Benem Blachutem a Ladislavem Mrázem.“
„Ve středu přichází pocta Mauriziu Pollinimu, fenomenálnímu italskému klavíristovi, který zemřel v letošním roce. Zazní mnohé legendární snímky.“
„Sobotní a nedělní dopolední Návštěva bude bilancí za Rokem české hudby, hostem je ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. do 22. prosince?
Českou filharmonii čeká další debut, a to v osobě amerického dirigenta Alana Gilberta, někdejšího šéfa Newyorské filharmonie. Patří k nejetablovanějším dirigentům dneška a také ke známým propagátorům díla Carla Nielsena. Nepříliš známou tvorbu dánského pozdního romantika, reprezentovanou jeho předehrou Helios a Symfonií č. 5, doplní v Praze Mozartův klavírní koncert v podání Kirilla Gersteina. Koncerty se konají…
Nadační fond Magdaleny Kožené zařadil na adventní období několik koncertů s benefičním přesahem. První koncert z adventní série se uskuteční 10. prosince v Opařanech, kde vystoupí žáci jihočeských ZUŠ na podporu dětské psychiatrické nemocnice. Ve čtvrtek 12. prosince uspořádá fond koncert v Praze ve spolupráci s Českým spolkem dvouplátkových nástrojů, jeho výtěžek bude věnován charitnímu…
„Konkurence orchestrů v Carnegie Hall je neúprosná, ale Mahlerovou Pátou symfonií se 4. prosince Česká filharmonie zapsala do aktuální top desítky světových orchestrů.“
„Carnegie Hall se proměnila ve festivalové místo, stovky Newyorčanů si koupily lístky na všechny koncerty České filharmonie.“
„V závěrečné Intrádě rozpoutal Byčkov s orchestrem fascinující hudební orgie.“
A opět bylo vyprodáno. I středeční program České filharmonie po dohodě s vedením Carnegie Hall vsadil na americkou hvězdu. Ale pokud si do ní promítnete nedostupnou, téměř nadpozemskou bytost, ke které vás ochranka nepustí ani na metr, v případě houslisty Gila Shahama jste naprosto vedle. A pak ten čtvrteční program, s klavíristou Daniilem Trifonovem a posléze s Janáčkem a Pražským filharmonickým sborem… Davy skandujících návštěvníků.
V roce 2025 uplyne sto padesát let od prvního uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava. U této příležitosti připravil Národní památkový ústav projekt Vltava slavná & splavná. Ten připomene význam řeky jako národního symbolu a kulturní cesty formou celoročního programu, který bude zahrnovat kulturní akce, edukativní programy, přednášky a vyvrcholí výstavou v Jízdárně Pražského…
„Otevírací koncert třech večerů České filharmonie v Carnegie Hall byl téměř vyprodán.“
„Při druhé větě Dvořákova Violoncellového koncertu bylo slyšet pomyslný spadlý špendlík.“
„Symfonické básně Smetany pojal Byčkov ve svérázném tempu.“
Stern Auditorium, největší sál ze tří v budově Carnegie Hall, anoncoval na dvou obřích plakátech nad pódiem, že scéna bude po tři večery patřit Czech Philharmonic a logo Year of Czech Music 2024 informovalo americké publikum o důvodech této výjimečné události. První bouřlivý potlesk sklidil příchod miláčka amerického publika, kterým je violoncellista Yo-Yo Ma. Ten se zhostil Koncertu pro violoncello h moll, op. 104, který vytvořil Dvořák na závěr svého pobytu v Americe. Z cyklu symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany zazněly po přestávce Vyšehrad, Vltava a Šárka a nad oficiální program, za překvapení publika, zazněly dokonce dva přídavky, a to z Dvořákových Slovanských tanců. Když koncert skončil, bylo pro české hudebníky i jejich šéfdirigenta Semjona Byčkova podle jejich biologických hodin téměř půl páté ráno.