PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jsem ambasadorem české hudby pořád. Nic mi nedělá větší potěšení, než zasvěcovat lidi kolem sebe do tajů našeho hudebního bohatství.“

„Hudba se hraje a zpívá víceméně stejně už staletí. A emoce, jež sděluje a vzbuzuje, jsou přímo esencí toho, co je člověk.“

„Libuše je jakousi skicou k Mé vlasti „naruby“. Naruby, protože je dvakrát větší než Vlast.“

Jakub Hrůša je jedním z oficiálních ambasadorů Roku české hudby. Právě kolem ní se především točí rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz. Nejsledovanější český dirigent současnosti má za sebou koncertní uvedení opery Libuše na Pražském jaru, které se opakuje i na Smetanově Litomyšli. Festival ve skladatelově rodišti navíc 8. června s Českou filharmonií otvírá. Řeč se však stáčí i k tématům vlastenectví nebo zkušeností s publikem a z hlediska prožívání hudby přichází na řadu i téma technologizace světa. Ze skladatelů se pak zamýšlí Jakub Hrůša nejen nad Smetanou a jeho nejslavnějšími třemi českými kolegy, ale i nad Richardem Wagnerem, od něhož teď studuje Prsten Nibelungův.

„Slavnostní koncert byl svěřen vynikající České filharmonii a úžasnému americkému dirigentu Davidu Robertsonovi.“

„Skutečnost, že Miroslava Srnku jako současného autora zařadila dramaturgie po bok našim klasikům, podtrhuje i české renomé skladatele.“

„Antonín Dvořák a jeho Mazurek byl vlastně dárkem Pražskému jaru a celému publiku ve Smetanově síni.“

Smetanovu síň Obecního domu rozezněl již tradičně závěrečný koncert Pražského jara v pondělí 3. června. Program sestavený ze skladeb autorů-jubilantů Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka nebyl jen dalším šperkem do mozaiky Roku české hudby, představil rovněž v evropské premiéře skladbu Miroslava Srnky, který své symfonické čtyřvěté dílo Superorganisms charakterizoval jako „hudbu vznikající až z vlnění společné energie, psanou v době, která svoje problémy bez semknutí lidského superorganismu nebude moci vyřešit“.

„Filharmonici pod vlivem Hrůšovy invence a vedení vytvořili nádherně strukturovaný a dýchající hudební organismus.“

„Vroucnost v hlase Kateřiny Kněžíkové – a obdobná vroucnost nacházená dirigentem v orchestru – je znakem, který Smetanu od Wagnera odlišuje nejvíc.“

„Jeho sváteční opera vznešeně korunuje dobu národního obrození, ale úplně stejně důležité je to, že jeho hudba je i sama o sobě hodnotná a nádherná.“

Koncertní provedení Smetanovy opery Libuše se na Pražském jaru ukázalo být pravým festivalovým projektem. Jedinečným a ojedinělým, dokonce asi bezprecedentním, k tomu navíc umělecky skvostným. Jakub Hrůša s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a tuctem sólistů, v čele s Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli, připravil v úterý publiku v Rudolfinu mimořádně silný zážitek. Koncert byl nabit muzikalitou, hudební krásou a obrovskou energií. Právě takové interpretační činy dávají odkazu klasiků zásadní impulsy k novému oživení.

„Ve středu od 8:00 se opakuje blok s Růžencovými sonátami Heinricha Franze von Bibera na nové nahrávce Jaroslava Tůmy s Lucií Sedlákovou Hůlovou, ale i dalšími interprety.“

„Ve středu ve 20:00 je na programu česká hudba s Komorní filharmonií Pardubice, konkrétně záznam koncertu 14. 2. 2024 s pardubického Domu hudby.“

„Ve čtvrtek v 8:49 poslouchejte Čajkovského klavírní koncert b moll s Lang Langem a Chicagským symfonickým orchestrem s Danielem Barenboimem.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. května do 2. června?

„Miluji a obdivuji tuto skladbu mnoho let, ba až desetiletí, a nikdy jsem neměl příležitost ji dirigovat.“

„Je pro mě velkou ctí oslavit Smetanovo výročí právě rolí Libuše a těším se na to, až stanu vedle těch úžasných pěvkyň, které Libuši zpívaly.“

„Smetanova hudba je mému srdci asi nejbližší z českých autorů a Libuše samozřejmě zastává výsostnou pozici naší národní opery.“

Za nejočekávanější projekt Pražského jara k Roku české hudby označují pořadatelé festivalu koncertní uvedení Smetanovy Libuše, naplánované na 28. a 30. května. Libuše zazní v Rudolfinu pod taktovkou Jakuba Hrůši v provedení České filharmonie s Pražským filharmonickým sborem. Titulní postavou bude Kateřina Kněžíková, Přemyslem Adam Plachetka. Stejný projekt je pak 16. června ještě na programu festivalu Smetanova Litomyšl ve skladatelově rodišti.

„V pondělí si můžete porovnat Morarzovo a Verdiho Requiem ve vzorových nahrávkách Harnoncourta a Karajana.“

„Ave středu od 22:00 uslyšíme, jak český dirigent Tomáš Hanus řídil Německý symfonický orchestr Berlín… nejprve Mozartův Klarinetový koncert A dur a pak Brucknerovu Symfonii č. 6 A dur“

„Nedělní operní podvečer od 16:00 bude patřit nedoceněné opeře Zdeňka Fibicha Nevěsta messinská, která je inspirována antickou tragédií.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. května?

„Italská hudba zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.“

„Soprán paní Alder bych neoznačila jako hlas pro italskou operu.“

„Při poslechu Schubertovy symfonie jsem si konečně pomyslela, že jsem do Rudolfina nešla nadarmo, že orchestr se rozehrál a předvedl to, co umí.“

Po oslavě evropanství Beethovenovou Devátou symfonií v prvních květnových dnech se Česká filharmonie rozhodla oslavit italskou operu, respektive její určitou výseč. První koncert připadl na Den vítězství 8. května, což mohlo působit trochu zvláštně. Italská hudba nicméně zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.

„Šéfdirigent filharmonie Semjon Byčkov pracoval s výstižnou tempovou proměnou a kontrasty jednotlivých vět.“

„Vokální složku zahájil znělý a expresivně nasazený bas Floriana Boesche zdobený melismaty.“

„Mimořádně úchvatnou harmonií a espritem zněl kvartet sólistů.“

V programu šestého koncertu abonentní řady B v Rudolfinu hrála Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena. První koncert se konal ve středu 1. května, reprízy ve dnech 2. a 3. května a filharmonie uvedla v sólových partech sopranistku Iwonu Sobotku, která zastoupila původně ohlášenou pěvkyni Ljubov Petrovou, altistku Lucii Hilscherovou, tenoristu Norberta Ernsta a basistu Floriana Boesche. Spoluúčinkoval Pražský filharmonický sbor připravený Lukášem Vasilkem.

„V pondělí je na programu přímý přenos Živě ze Studia 1 s podtitulem Bedřich Smetana a jeho následovníci.“

„Ve středu zazní Gurre-Lieder Arnolda Schönberga tak, jak je v Essenu s místní filharmonií a sborem provedl Tomáš Netopil.“

„V neděli poslouchejte v pravidelném operním podvečeru Smetanova Dalibora v poslední velké nahrávce Zdeňka Košlera.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. května?

„Každá spolupráce s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem ve mně vyvolává podobné pocity – nadšení, radost, vděčnost a pokoru.“

„Sestavit dobře kvarteto sólistů je taková dramaturgická ‘vyšší dívčí’.“

„Kromě ročního angažmá ve sboru Státní opery pracuji jako umělec na volné noze celý svůj profesní život. Miluji tu svobodu, repertoárovou různorodost i možnost vybírat si z nabídek.“

Mezzosopranistka Lucie Hilscherová je na českém klasickohudebním „rybníčku“ již dobře zavedenou osobností a s končící – v jejím případě velmi náročnou a hektickou – sezonou zase o něco známější. Pěvkyně hostovala prakticky ve všech operních divadlech v České republice, nápadný je však také její vklad do koncertního provozu symfonických těles. A právě s prvním českým orchestrem vystoupí při slavnostní produkci „evropské hymny“ z hudebního pera Beethovenova.

„Večerní program ve středu nabízí koncert violoncellisty Mischy Maiského s klavíristkou Marthou Argerich a sólový recitál Leifa Ove Andsnese.“

„Čtvrteční večerní program je vídeňský, resp. originálně beethovenovsko–schubertovský.“

„Víkendová dopoledne připravil Radek Menoušek ze dvou méně známých jubilantů Roku české hudby.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. do 28. dubna?

„Hudba chvílemi zněla jako typická jazzová improvizace, ale to byl nejspíš zdařilý klam.“

„Posluchač si mohl uvědomit, jak Musorgského Kartinkám prospívá, když jim nechybí humor.“

„Nápadně v publiku působila drtivá převaha žen.“

Český spolek pro komorní hudbu pořádal 6. dubna matiné, jehož protagonistou byl koncertní mistr violoncell České filharmonie Václav Petr. Spolu s desítkou filharmoniků a klavíristou Martinem Kasíkem provedli koncert, při kterém se publikum i zasmálo, a přitom se vyhnuli podbízivosti.

„V pondělí večer vysílá D-dur živě ze Studia 1, hostem je dechový Alinde Quintet v čele s flétnistkou Annou Taláckovou.“

„Středeční večerní program nabídne Bamberské symfoniky s Jakubem Hrůšou, poté Staatskepelle Dresden s Christianem Thielemannem.“

„Víkendová dopoledne budou patřit originálnímu výběru z české hudby: Romantická orchestrální hudba českých skladatelů 19. století.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. do 14. dubna?

„Není mnoho operních opusů, které jsou tak úzce spjaty nejen s konkrétními literárními a výtvarnými podněty, místem konání děje, ale i s atmosférou doby svého vzniku, jako právě Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka.“

„Nejedná se o divadelní představení, ale o koncertní nastudování.“

„Vybráni byli pěvci, kteří mají s Janáčkem bohaté zkušenosti.“

Letos na podzim uplyne celých sto let od premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, tohoto originálního hudebně dramatického díla, inspirovaného humornými texty Rudolfa Těsnohlídka a kresbami Stanislava Lolka; na jaře roku 1920 byly publikovány brněnskými Lidovými novinami. Koncertního nastudování s Českou filharmonií se ujal dirigent Jakub Hrůša.

„Pokud jinde platí, že klasická hudba je výsadou především starší posluchačské generace a vybrané sociální skupiny, v Paříži tomu tak není.“

„Svým pražským nastudováním Dvořáka se Semjon Byčkov snaží o rozkrytí nejrůznějších zvukových detailů.“

„Pro Českou filharmonii to byl jednoznačný úspěch. Působila sebejistě, svěže, s úsměvem na tváři.“

Moderní budova Filharmonie v Paříži se v jarním slunci leskne jako velký drahokam. Svým způsobem podobně jako Debussyho impresionismus nebo Messiaenovy symfonie. Nedávno ji Dvořákovou hudbou rozzářila Česká filharmonie, která v Paříži zakončila svoje evropské turné. A byl to závěr ve velkém stylu.

„Středeční večer začíná koncertem Orchestru Svaté Cecílie pod taktovkou pozoruhodné dirigentky Mirgy Gražinyte-Tyla.“

„Víkendová návštěva se skladatelem, filmařem, pedagogem a také amatérským archeologem Michalem Košutem.“

„Nedělní opera bude záznam římského představení opery Z mrtvého domu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 31. března do 7. dubna?

„Komponoval je z vnitřního popudu, bez jakékoli objednávky.“

„Výraznou hodnotou tohoto neobvyklého písňového cyklu je text.“

„Naplnil je hlubokými a intenzivními emocemi, ale především odzbrojující pokorou.“

Americké období přineslo v tvorbě Antonína Dvořáka několik skvělých skladeb. Vedle Novosvětské symfonie a Violoncellového koncertu h moll a vedle několika komorních děl k nim patří i Biblické písně. Premiéra první pětice se uskutečnila až v Praze, při prvním koncertě České filharmonie v lednu 1896, zkomponovány však byly původně s klavírním doprovodem, a to před sto třicet lety – před Velikonocemi v březnu roku 1894.

„Ve středu si nenechte ujít mimořádný abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s Petrem Popelkou, na kterém zazní celé druhé dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda.“

„Velkopáteční večerní program připravil Radek Menoušek a má název Velkopáteční hudba na drážďanském dvoře.“

„Velikonoční víkend dopoledne nabídne velkorysý průřez českou duchovní hudbou.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. do 31. března?