PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Každá spolupráce s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem ve mně vyvolává podobné pocity – nadšení, radost, vděčnost a pokoru.“

„Sestavit dobře kvarteto sólistů je taková dramaturgická ‘vyšší dívčí’.“

„Kromě ročního angažmá ve sboru Státní opery pracuji jako umělec na volné noze celý svůj profesní život. Miluji tu svobodu, repertoárovou různorodost i možnost vybírat si z nabídek.“

Mezzosopranistka Lucie Hilscherová je na českém klasickohudebním „rybníčku“ již dobře zavedenou osobností a s končící – v jejím případě velmi náročnou a hektickou – sezonou zase o něco známější. Pěvkyně hostovala prakticky ve všech operních divadlech v České republice, nápadný je však také její vklad do koncertního provozu symfonických těles. A právě s prvním českým orchestrem vystoupí při slavnostní produkci „evropské hymny“ z hudebního pera Beethovenova.

„Večerní program ve středu nabízí koncert violoncellisty Mischy Maiského s klavíristkou Marthou Argerich a sólový recitál Leifa Ove Andsnese.“

„Čtvrteční večerní program je vídeňský, resp. originálně beethovenovsko–schubertovský.“

„Víkendová dopoledne připravil Radek Menoušek ze dvou méně známých jubilantů Roku české hudby.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. do 28. dubna?

„Hudba chvílemi zněla jako typická jazzová improvizace, ale to byl nejspíš zdařilý klam.“

„Posluchač si mohl uvědomit, jak Musorgského Kartinkám prospívá, když jim nechybí humor.“

„Nápadně v publiku působila drtivá převaha žen.“

Český spolek pro komorní hudbu pořádal 6. dubna matiné, jehož protagonistou byl koncertní mistr violoncell České filharmonie Václav Petr. Spolu s desítkou filharmoniků a klavíristou Martinem Kasíkem provedli koncert, při kterém se publikum i zasmálo, a přitom se vyhnuli podbízivosti.

„V pondělí večer vysílá D-dur živě ze Studia 1, hostem je dechový Alinde Quintet v čele s flétnistkou Annou Taláckovou.“

„Středeční večerní program nabídne Bamberské symfoniky s Jakubem Hrůšou, poté Staatskepelle Dresden s Christianem Thielemannem.“

„Víkendová dopoledne budou patřit originálnímu výběru z české hudby: Romantická orchestrální hudba českých skladatelů 19. století.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. do 14. dubna?

„Není mnoho operních opusů, které jsou tak úzce spjaty nejen s konkrétními literárními a výtvarnými podněty, místem konání děje, ale i s atmosférou doby svého vzniku, jako právě Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka.“

„Nejedná se o divadelní představení, ale o koncertní nastudování.“

„Vybráni byli pěvci, kteří mají s Janáčkem bohaté zkušenosti.“

Letos na podzim uplyne celých sto let od premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, tohoto originálního hudebně dramatického díla, inspirovaného humornými texty Rudolfa Těsnohlídka a kresbami Stanislava Lolka; na jaře roku 1920 byly publikovány brněnskými Lidovými novinami. Koncertního nastudování s Českou filharmonií se ujal dirigent Jakub Hrůša.

„Pokud jinde platí, že klasická hudba je výsadou především starší posluchačské generace a vybrané sociální skupiny, v Paříži tomu tak není.“

„Svým pražským nastudováním Dvořáka se Semjon Byčkov snaží o rozkrytí nejrůznějších zvukových detailů.“

„Pro Českou filharmonii to byl jednoznačný úspěch. Působila sebejistě, svěže, s úsměvem na tváři.“

Moderní budova Filharmonie v Paříži se v jarním slunci leskne jako velký drahokam. Svým způsobem podobně jako Debussyho impresionismus nebo Messiaenovy symfonie. Nedávno ji Dvořákovou hudbou rozzářila Česká filharmonie, která v Paříži zakončila svoje evropské turné. A byl to závěr ve velkém stylu.

„Středeční večer začíná koncertem Orchestru Svaté Cecílie pod taktovkou pozoruhodné dirigentky Mirgy Gražinyte-Tyla.“

„Víkendová návštěva se skladatelem, filmařem, pedagogem a také amatérským archeologem Michalem Košutem.“

„Nedělní opera bude záznam římského představení opery Z mrtvého domu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 31. března do 7. dubna?

„Komponoval je z vnitřního popudu, bez jakékoli objednávky.“

„Výraznou hodnotou tohoto neobvyklého písňového cyklu je text.“

„Naplnil je hlubokými a intenzivními emocemi, ale především odzbrojující pokorou.“

Americké období přineslo v tvorbě Antonína Dvořáka několik skvělých skladeb. Vedle Novosvětské symfonie a Violoncellového koncertu h moll a vedle několika komorních děl k nim patří i Biblické písně. Premiéra první pětice se uskutečnila až v Praze, při prvním koncertě České filharmonie v lednu 1896, zkomponovány však byly původně s klavírním doprovodem, a to před sto třicet lety – před Velikonocemi v březnu roku 1894.

„Ve středu si nenechte ujít mimořádný abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s Petrem Popelkou, na kterém zazní celé druhé dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda.“

„Velkopáteční večerní program připravil Radek Menoušek a má název Velkopáteční hudba na drážďanském dvoře.“

„Velikonoční víkend dopoledne nabídne velkorysý průřez českou duchovní hudbou.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. do 31. března?

„Studentská filharmonie si v provedení Janáčkovy předehry Žárlivost prověřila především zvukovou mocnost své žesťové sekce.“

„Klavírní sólo hrál pianista Alim Bejsembajev, loňského roku ověnčený titulem ‚Umělec nové generace BBC‘.“

„V provedení České filharmonie a za řízení Jakuba Hrůši bylo ale Zrání zjevením.“

Ve středu 21. února 2024 se konal koncert 128. sezóny České filharmonie ve Dvořákově síni Rudolfina. Dvě části koncertu obsadila dvě tělesa pod vedením stejného dirigenta Jakuba Hrůši. Nejprve hrála Česká studentská filharmonie předehru Žárlivost od Leoše Janáčka a poté Druhý klavírní koncert Sergeje Prokofjeva se sólistou Alimem Bejsembajevem. Ve druhé části koncertu hrál orchestr Česká filharmonie symfonickou báseň Zrání od Josefa Suka. Zpívala ženská část Pražského filharmonického sboru sbormistra Lukáše Vasilka. Pozoruhodné a velkolepé.

„Barevná a pečlivě prokomponovaná Kukalova Symfonie č. 1 přinesla jasné okamžiky i varovné až výhružné tóny.“

„Christian Gerhaher přednesl Wo die Trompetten blasen jemným hlasem krásné barvy s precizní artikulací a plným výrazem.“

„Prožitá válečná léta s utrpením a miliony mrtvých byla Honeggerem v Liturgické symfonii vložena do syrové harmonické struktury.“

Hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša vystoupil ve středu 14. února na svém prvním sezónním koncertu základní abonentní řady České filharmonie s programem reflektujícím současnou válku na Ukrajině a bohužel i nový konflikt v Izraeli. Válka, zkáza, krev, jak označila téma koncertu v programové brožuře Vlasta Reittererová, se prolínalo celým večerem až k proslulé Symfonii č. 3 „Liturgické“ Arthura Honeggera, dokončené v roce 1946.

„Večerní čas ve středu patří záznamu abonentního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a autorům na „S“: Suk, Srnka a Smetana.“

„V pátek nabídne znovu proslulou kreaci Jacqueline du Pré v Elgarově Violoncellovém koncertu.“

„Opera bude v neděli v 16:00 exkluzivně z nabídky Evropské vysílací unie. Pod taktovkou Jordiho Savalla uslyšíte provedení opery Korunovace Poppey Claudia Monteverdiho.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Hudbu vybírají a přibližují konkrétní lidé. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Protože je pro portál KlasikaPlus.cz stanice s hudebním názvem synonymem pro „samou hudbu“, tak pravidelně nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 12. února do 18. února?

„Simon Rattle s Českou filharmonií sólistku doprovázeli obdivuhodně spolehlivě, jak v ohledu souhry, tak v ohledu dynamického vývoje.“

„Kdyby mi někdo řekl, že přesvědčivější interpretaci nikdy neslyšel, nevymlouval bych mu to.“

„Možná vlivem velmi živého tempa, navíc nabitého jakýmsi nervním prvkem, jsem měl dojem, že na první dvě témata expozice první věty Brucknerovy symfonie koukám z okna jedoucího vlaku.“

Když do Prahy zavítají hvězdná jména jako Yuja Wang nebo Simon Rattle, pak typicky na sérii tří vyprodaných abonentních koncertů. Tím spíš, je-li součástí programu dílo tak proslulé jako Koncert pro klavír a orchestr č. 3 Sergeje Rachmaninova. Provedení tohoto díla s Českou filharmonií na prvním koncertě 8. února bylo v mnoha kvalitativních ohledech nenapodobitelné, ale současně vybízelo k úvahám o významu dokonalosti v interpretačním umění.

„Spolupráce se špičkovými tělesy nám otevírají další dveře.“

„V této době není snadné udržet velký chlapecký sbor. V republice máme méně chlapeckých sborů, než je památek UNESCO.“

„Myslím si, že sborové zpívání je jeden z nejkrásnějších způsobů, jak vstoupit do světa hudby a probudit v sobě muzikalitu.“

Jan Kyjovský je sbormistr pražského chlapeckého sboru Pueri gaudentes ze Základní umělecké školy Šimáčkova, přičemž co do činění má i s mnohými dalšími tělesy. Vedle role sborového vedoucího působí též pedagogicky, když na Pražské konzervatoři vyučuje předmět intonace; navíc v České filharmonii působí…