„Skladba započala meditativními údery zvonů, do nichž vstoupila dynamická, plastická a elegantní hra Radka Baboráka.“
„Česká filharmonie pod zorným úhlem Daniela Hardinga představila Mahlerovo dílo ve volných konturách pozdně romantické poetiky.“
„Pokud publikum očekávalo odzbrojující dávku mahlerovské skladebné invence a mnohovrstevnatého symfonického zvuku, muselo si přijít na své.“
Kde dramaturgická úvaha pokulhává za provedením, lze jako příslib kvalitního zážitku hledat profesionální výkony a původní interpretační perspektivu. Takový dojem mohl lapit posluchače po odchodu z pražského Rudolfina, které se na středeční večer 30. září rozeznělo programově odstředivými, ale hráčsky skvěle zvládnutými skladbami Johna Williamse a Gustava Mahlera. Jako hostující dirigent České filharmonie se představil Daniel Harding a v roli sólisty se ocitl hornista Radek Baborák, pro nějž Williamsův koncertantní kus byl jako stvořený.
9 minut čtení Číst dál…