PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Symfonický orchestr Českého rozhlasu svůj novoroční koncert pojal trochu jinak, než je obvyklé. Hudební tělesa při vítání nového čísla v kalendáři zhusta nabízí vídeňské valčíky či slavná operetní čísla, naproti tomu rozhlasoví symfonikové se 4. ledna vydali směrem na jih a spolu s tenoristou Danielem Matouškem přednesli ikonická díla italské provenience. Dvořákova síň v závěru pořadu ’O sole mio bouřila nadšením a vděčně přijala dvojici přídavků, náročnější posluchač však mohl litovat některých neuchopených příležitostí.

„Vybrané ingredience po programové i interpretační stránce byly jednoduše vybrané, synergicky ovšem nezafungovaly úplně na výbornou.“

„V Matouškově hlasu jako by byl slyšet odlesk zlaté éry italské opery kořeněný chvějivou citovou exaltovaností.“

„Suchá akustika železobetonového sálu ochlazovala emoce po celý večer a dokonalému vyznění zkrátka chyběl divadelní samet.“

Týden před Vánocemi před sto třiceti lety založili v Mladé Boleslavi pánové Laurin a Klement firmu na bicykly. O třicet let později se z laurinky, tehdy už zaměřené na stroje na čtyřech kolech, stala škodovka a dvojí důvod oslavit mezníky českého automobilového průmyslu je na světě. Příležitosti se chopil místní cyklus Rok na 4 doby a ve středu 17. prosince uspořádal v sále škodováckého muzea výroční galavečer. Vybraní protagonisté, pěvci Victoria Khoroshunova a Daniel Matoušek doprovození orchestrem Prague Philharmonia za řízení mezinárodně etablovaného Jiřího Rožně, podali solidní výkony. Highlightová dramaturgie však nabídla až příliš mnoho prskavek… 

„Katie Mitchell předkládá londýnskému opernímu publiku příběh jako nezakrytě erotické setkání věčné ženy s mladičkou cynickou zlodějkou, tedy v poměrně brutální úpravě.“

„Hrůšovo pojetí Janáčkovy hudby je podrobné, postihuje a s přehledem organizuje útržkovitou a epizodickou proměnlivost jdoucí často do prudkých drobných kontrastů. V případě Věci Makropulos je ovšem navíc až překvapivě lyrizující.“

„Režisérka ve finále podmanivě, jakoby až naruby užívá zpomalený pohyb všech postav, ve filmu by se řeklo slov motion. Bez patosu tak může gradovat emocionální atak.“

Janáčkova Věc Makropulos, jak ji nově hraje během listopadu londýnská Královská opera Covent Garden, je hodně jiná. Katie Mitchell přeznačila příběh zcela zásadně – přemísťuje ho do současnosti a přidává nové vztahy. S libretem a hudbou však přesto zůstává ve vzácném souznění. Dirigent Jakub Hrůša se s režisérkou kontrastně potkává v krásně empatickém modelování hudebních emocí i tempa a nálady. Výsledkem je sto minut skvělého, navíc mimořádně inovativního hudebního divadla.

„Covent Garden je v podstatě divadlo jako každé jiné, jen je tam všechno, abych tak řekl, dotažené do konce.“

„Janáček se mi zpívá dobře, ale musím přiznat, že úplně stejně miluju i Mozarta, Verdiho nebo Pucciniho.“

„Mít rodinu považuju za důležité z mnoha důvodů: pokud máš zázemí, funguje i tvůj profesní život.“

Přimět sólistu Opery Národního divadla, tenoristu Daniela Matouška k obsáhlejšímu rozhovoru nebylo úplně snadné. Jednak má momentálně opravdu napilno a jednak má napilno nikoliv v Praze, ale až za kanálem La Manche. Nicméně se to přece jen podařilo, a tak jsme si v jedné kavárně nedaleko Stavovského divadla docela příjemně popovídali. Tématem neformálního interview byly přípravy nové operní produkce premiérované 4. listopadu v Londýně, dále se řeč stočila k Danovým budoucím angažmá a došlo i na jeho vyznání Janáčkovi nebo shrnutí zkušeností, které zatím získal díky svému debutovému albu O sole mio.

„Program koncertu zahŕňal diela francúzskej hudobnej proveniencie.“

„Berliozova operná pantomíma Kráľovský lov a búrka zaznela v Redute naživo po prvý raz a zapôsobila ako zjavenie.“

„Villaume je dirigentom nevídanej umeleckej imaginácie. Na jeho opätovné pozvanie do Bratislavy sa už teraz tešíme.“

Po hviezdnych filharmonických koncertoch Juraja Valčuhu pred dvomi týždňami prevzal v Redute na ďalšej dvojici abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 15. a 16. mája taktovku opäť prominentný umelec, bývalý šéfdirigent nášho prvého orchestra Emmanuel Villaume. Dramaturgicky dômyselne zostavený program zahŕňal výlučne diela francúzskej hudobnej proveniencie: pantomímu Kráľovský lov a búrku zo štvrtého dejstva opery Trójania Hectora Berlioza, symfonický triptych Nokturná Clauda Debussyho a veľkolepú Omšu sv. Cecílie Charlesa Gounoda. Už len kvôli úvodnej Berliozovej skladbe, plnej čarovných inštrumentálnych finesov, sa na koncert oplatilo prísť.

„Dirigent si zvolil výborně kvarteto sólistů, takové vyrovnanosti zvuku se podaří málokdy dosáhnout.“ 

„Příjemným překvapením byl soustředěný a zvukově vybalancovaný zvuk operního sboru.

„Večer byl velkým úspěchem dirigenta i sbormistra.“ 

Velikonoční koncert v českobudějovickém kostele Obětování Panny Marie 18. dubna přinesl provedení Dvořákovy Stabat Mater pod taktovkou šéfdirigenta Jihočeského divadla Davida Švece. Slavné dílo skvěle nastudoval s orchestrem a sborem divadla, kvarteto sólistů tvořili Marie Fajtová, Markéta Cukrová, Daniel Matoušek a František Zahradníček.

„Nahrávka je svou bezprecedentní interpretační kvalitou jedním z dramaturgicky nejzásadnějších nahrávacích počinů loňského roku.“

„Porozumění Jägerové tomu, o čem zpívá a jak to chce sdělit, je vskutku znamenité. Její hlas má dramatickou hloubku.“

„Roman Hoza se tohoto nadmíru vtipného díla nemohl zhostit lépe.”

Dvojalbum s písněmi Slávy Vorlové přináší reprezentativní výběr tvorby české skladatelky. Nad jejím dílem se sešli přední mladí interpreti Tamara Morozová, Monika Jägerová, Daniel Matoušek, Roman Hoza, Vojtěch Červenka a Katelyn Bouska. Nahrávka je významným příspěvkem k objevování české hudby minulého století. Je také důkazem, že současní umělci k minulosti nejsou lhostejní, když dotvářejí povědomí o roli žen ve světě hudebních skladatelů.

„A zářivé výšky sólové piccolo trumpety Jiřího Houdka dštily do koncertního sálu radostné rozpoložení.“

„Nástroj vídeňské firmy Bösendorfer se pod Sekerovýma rukama rozezpíval do kouzelných kadencí.“

„Ovace publika doprovodily už úvodní předehru – tak přesvědčivý byl projev orchestru.“

Silvestrovský koncert Pražských komorních sólistů v historickém auditoriu Starého Města pražského se udál 31. prosince 2024 v kostele sv. Šimona a Judy. Nesl se pod motem PKS & Friends, a tak kromě kmenových sólistů – houslová sóla hráli Matteo Hager, David Hernych a Martina Bačová – vystoupili trumpetista Jiří Houdek, klavírista Miroslav Sekera a pěvec Daniel Matoušek. Nezbytné hornové sólo měl také umělecký ředitel souboru a dirigent Radek Baborák. Stylový večer byl pěknou přehlídku tematicky vkusně vybraných titulů.

„Kapacita velkolepého projektu se naplnila za pouhých sedm dní po zveřejnění a zpěváci se na předvánoční pražské setkání připravovali od léta.“

„Vyrovnaná plasticita zvuku v takovém obsazení asi není lidsky ani technicky možná.“

„Vánoční koncert SOČRu je důkazem, jak moc zde chybí objekt typu Vltavské filharmonie.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu si na 22. prosince připravil produkčně nejnáročnější koncert sezóny. Jak před začátkem koncertu nazvaného Tisíc hlasů adventu poznamenala moderátorka Jitka Novotná, projekt s účastí více než devíti set amatérských sborových zpěváků zaměstnával mnoho pracovníků veřejnoprávního rozhlasu po několik měsíců. A jak dodal jeden z hlavních iniciátorů projektu Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice D-dur, koncert to byl velký skoro jako všesokolský slet. Vedle slavných sborových scén a skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta či Johanna Sebastiana Bacha zaznělo také Gloria z Rybovy České mše vánoční a známé české i světové koledy.

„V daném případě Daniel Matoušek nepřesvědčil.“

„Kučerovo Benedicamus Domino je atraktivním kusem, v čase před Vánoci skutečně snadnou volbou.“

„Dětský sbor byl Věrou Hrdinkovou připraven zjevně poctivě, zaujala mě sytost témbru hlubších hlasů.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu 12. prosince zval do Betlémské kaple. V místě, kde v dávných dobách kázal mistr Jan Hus, zněl tuze řídce uváděný Alois Hnilička a jeho „husitský“ Táborita, hlavní slovo však měl Jan Kučera, a to jak v dirigentské, tak zejména ve skladatelské roli. Podíl na pěkném vyznění večera měl Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu.

„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“

„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“

„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“

Matěj Brouček, tragikomický pan domácí z Janáčkovy dvoudílné opery, se v nové inscenaci Národního divadla Brno ocitá, jak libreto káže, nejprve na Měsíci a jinou noc pak mezi husity, ale jeho opilecké snové výpravy jsou nad rámec libreta surreálnější. Vizuálně se do nich totiž prolínají „Sixties“ – roky 1968 a 1969: let Apolla 11 na Měsíc, festival Woodstock, takzvané pražské jaro, okupace, následná oběť Jana Palacha i legendární hokejový zápas, kdy Československo porazilo Sovětský svaz… Je to nečekané spojení. Přinejmenším pro koprodukční operní projekty chystané v budoucnu do Berlína a Madridu je ovšem toto scénické řešení, dílo Roberta Carsena a jeho týmu, výhodné. Janáčkovu hudebnímu divadlu taková obecněji srozumitelná poetika v cizině výrazně umete cestu.

„Korngoldův záměr zaujmout od první noty vyšel opravdu báječně.“

„Roberto Saccà si v převážně expresivním nasazení bezpečně podržel hlasovou kvalitu po celou operu.“

„Hvězdou opery Mrtvé město byla samozřejmě litevská sopranistka Vida Miknevičiūtė, která rozzářila scénu od prvního vstupu se samozřejmostí primadony.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha uvedl pátý den svého program mimořádné dílo světové operní tvorby. Mrtvé město, op. 12 od Ericha Wolfganga Korngolda jsme ve Dvořákově síni Rudolfina slyšeli v úterý 10. září v koncertním provedení. Vedle vynikajících zahraničních sólistů a domácí pěvecké ekipy spoluúčinkoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK za řízení Tomáše Braunera, Pražský filharmonický sbor, připravený sbormistrem Lukášem Kozubíkem, a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, jehož sbormistryní je Věra Hrdinková. A třebaže se nedostávalo kouzla operní scény, bylo koncertní provedení velkým zážitkem.

„Průvodního slova se ujal David Mareček, který podtrhl významnost celé akce důstojným projevem.“

„Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš se vystříhal oficialit a vtipně vedl dialog s dirigentem Tomášem Netopilem.“

„Obecenstvo dokázalo ocenit jak profesionalitu hosta, tak entuziasmus mladých pěvců.“

Slavnostní koncert ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži se v neděli 18. srpna konal v rámci letošního ročníku letní hudební akademie. Pod vedením jejího uměleckého ředitele Tomáše Netopila hrála Moravská filharmonie Olomouc a představily se naděje operní scény, sopranistky Nina Krížová a Anastasiia Babiiuk a barytonista Radek Martinec; hostem byl tenorista Daniel Matoušek. Koncert „s Dvořákem a Smetanou“ byl věnován letošnímu Roku české hudby.