PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Snahou pořadatelů je, aby na soutěži nepanovala dravá konkurenční atmosféra.“

„Dá se říci, že kromě cen se v sále Roškotova divadla rozdávala také naděje, radost a nadšení, a to vrchovatě a všem, co přišli.“

„Přejme tedy mnoho dalších uměleckých úspěchů jak všem letošním soutěžícím, tak i samotné Kocianově houslové soutěži.“

V sobotu 4. května odpoledne se v Ústí nad Orlicí konal slavnostní koncert laureáta a vítězů 66. ročníku Kocianovy houslové soutěže – soutěže, která překračuje hranice, jak zní její motto.

„Chci děti hrou v orchestru účastníků spojovat, ne je soutěžením jen rozdělovat.“

„Konečnou kapacitu, nějaký strop, horní limit nemáme daný. Za vzrůstající zájem jsme rádi.“

„V Ústí nad Orlicí musí soutěže být, ať už u kormidla města bude ten, či onen.“

V Ústí nad Orlicí se od 1. do 4. května koná 66. ročník proslulé Kocianovy houslové soutěže a předtím od 25. do 27. dubna 29. ročník její menší a mladší příbuzné, Heranovy violoncellové soutěže. Lenka Lipenská, ředitelka obou klání určených pro děti do šestnácti let, na orlickoústecké ZUŠ Jaroslava Kociana jinak vyučující akordeon, sborový zpěv a hudební nauku, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak je škola i město Ústí nad Orlicí se soutěžemi provázané. Vypočítává letošní předpokládanou účast a zamýšlí se i nad možnostmi případného rozšiřování dosavadního časového rozsahu dvou mezinárodních akcí.

„Naštěstí v Ústí nad Orlicí dobře ví, že budoucnost vytváříme právě teď svými činy.”

„Když evidentně dojatý mladík slyšel výsledný verdikt poroty, jeho první kroky spontánně zamířily k rodině, kterou pevně objímal.”

„Kociánka” není bezduchou továrnou na „výrobu” nových hudebních hvězd, ale adresou, kde se o mladé talenty pečuje starostlivě a cílevědomě.”

Kocianova houslová soutěž má za sebou své pětašedesáté dějství. Proslulá interpretační soutěž se letos odehrála ve dnech 2. až 6. května v přátelské atmosféře; vlídné ke všem zúčastněným. Soutěž spolupořádá Nadační fond Mistra Jaroslava Kociana, vyhlašovatelem je město Ústí nad Orlicí, které je také jedním z hlavních garantů soutěže. Za výsledky a průběhem legendární „Kociánky” se ohlíží jeden ze členů odborné poroty a hudební publicista Milan Bátor.

„Karel Husa asi zůstane zařazen v pověstné kategorii ´autora jedné skladby´. Hudba pro Prahu 1968 mu ten osud připravila.“

„Pokud se někomu s úctou skutečně říkalo Mistře, byl to právě on, Josef Suk.“

„Životy houslisty Josefa Suka a skladatele a dirigenta Karla Husy se nijak neprotínaly. Dnes, s odstupem, kdy už jsou uzavřeny, se však potkávají.“

Dvě výročí, dva osudy, dvojí pohled na historii. Co spojuje Josefa Suka a Karla Husu? Vlastně nic. Prázdninová data. Skladatel Karel Husa měl v sobotu 7. srpna sté výročí narození, houslista Josef Suk v neděli 8. srpna desáté výročí úmrtí. Jejich životy se nijak neprotnuly. Ale oba jsou významnými osobnostmi české hudby. Čechoameričan Husa jako exilový tvůrce, o kterém se čtyřicet let mlčelo, Suk jako prominentní tuzemský interpret, o kterém se čtyřicet let mluvilo.

„Soubor Belfiato, dokonale sehraný a společně dýchající, naplňuje důvěrně známou hudbu krásnými proměnami temp, vážnými i hravějšími úseky a nádhernými souzvuky.“

„Sváteční zážitek z komorní hudby, ani trochu jen tak nějaký ´letní´, ale opravdový, hluboce umělecký, jako v tom nejkrásnějším a nejvznešenějším koncertním sále.“

„Celý Šporclův večer se nesl v jemnějším duchu. Akustika nádvoří to umožňuje, kontakt s publikem je tu překvapivě blízký.“

Do řady večerních koncertů na zámeckém nádvoří přispěl v pondělí houslista Pavel Šporcl příjemně uvolněným vystupováním a skladbami českých klasiků a houslistů, včetně svých vlastních. O den později tam Belfiato Quintet nastavilo laťku v komorní hudbě na nejvyšší existující příčku. Jejich koncert zahraný pod modrou oblohou by úplně stejně obstál v pražském Rudolfinu nebo na kterémkoli významném světovém festivalu.

„To, co před dvaceti lety hráli soutěžící ve třetí kategorii, se dnes hraje v kategorii druhé.“

„Pokud bude Daniel Matejča dále takto pokračovat a eventuálně časem zkusí studium někde v cizině, může se stát špičkou další generace.“

„Organizační výbor Kocianovy soutěže dává všem zúčastněným velkého plyšáka – a z toho mají všichni největší radost.“

Pavel Hůla, poslední desetiletí každým rokem na jaře předseda poroty Kocianovy houslové soutěže, je s Ústím nad Orlicí spjat vlastně už celé půlstoletí – byl v ní jako začínající malý houslista úspěšný v první polovině šedesátých let. Nyní se vyjadřuje k letošnímu již uzavřenému 61. ročníku i k úrovni účastníků v posledních letech, uvažuje o odkazu slavného houslisty Jaroslava Kociana a oceňuje úlohu Pavla Šporcla…

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.