PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Snahou pořadatelů je, aby na soutěži nepanovala dravá konkurenční atmosféra.“

„Dá se říci, že kromě cen se v sále Roškotova divadla rozdávala také naděje, radost a nadšení, a to vrchovatě a všem, co přišli.“

„Přejme tedy mnoho dalších uměleckých úspěchů jak všem letošním soutěžícím, tak i samotné Kocianově houslové soutěži.“

V sobotu 4. května odpoledne se v Ústí nad Orlicí konal slavnostní koncert laureáta a vítězů 66. ročníku Kocianovy houslové soutěže – soutěže, která překračuje hranice, jak zní její motto.

„Chci děti hrou v orchestru účastníků spojovat, ne je soutěžením jen rozdělovat.“

„Konečnou kapacitu, nějaký strop, horní limit nemáme daný. Za vzrůstající zájem jsme rádi.“

„V Ústí nad Orlicí musí soutěže být, ať už u kormidla města bude ten, či onen.“

V Ústí nad Orlicí se od 1. do 4. května koná 66. ročník proslulé Kocianovy houslové soutěže a předtím od 25. do 27. dubna 29. ročník její menší a mladší příbuzné, Heranovy violoncellové soutěže. Lenka Lipenská, ředitelka obou klání určených pro děti do šestnácti let, na orlickoústecké ZUŠ Jaroslava Kociana jinak vyučující akordeon, sborový zpěv a hudební nauku, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak je škola i město Ústí nad Orlicí se soutěžemi provázané. Vypočítává letošní předpokládanou účast a zamýšlí se i nad možnostmi případného rozšiřování dosavadního časového rozsahu dvou mezinárodních akcí.

„Naštěstí v Ústí nad Orlicí dobře ví, že budoucnost vytváříme právě teď svými činy.”

„Když evidentně dojatý mladík slyšel výsledný verdikt poroty, jeho první kroky spontánně zamířily k rodině, kterou pevně objímal.”

„Kociánka” není bezduchou továrnou na „výrobu” nových hudebních hvězd, ale adresou, kde se o mladé talenty pečuje starostlivě a cílevědomě.”

Kocianova houslová soutěž má za sebou své pětašedesáté dějství. Proslulá interpretační soutěž se letos odehrála ve dnech 2. až 6. května v přátelské atmosféře; vlídné ke všem zúčastněným. Soutěž spolupořádá Nadační fond Mistra Jaroslava Kociana, vyhlašovatelem je město Ústí nad Orlicí, které je také jedním z hlavních garantů soutěže. Za výsledky a průběhem legendární „Kociánky” se ohlíží jeden ze členů odborné poroty a hudební publicista Milan Bátor.

„Karel Husa asi zůstane zařazen v pověstné kategorii ´autora jedné skladby´. Hudba pro Prahu 1968 mu ten osud připravila.“

„Pokud se někomu s úctou skutečně říkalo Mistře, byl to právě on, Josef Suk.“

„Životy houslisty Josefa Suka a skladatele a dirigenta Karla Husy se nijak neprotínaly. Dnes, s odstupem, kdy už jsou uzavřeny, se však potkávají.“

Dvě výročí, dva osudy, dvojí pohled na historii. Co spojuje Josefa Suka a Karla Husu? Vlastně nic. Prázdninová data. Skladatel Karel Husa měl v sobotu 7. srpna sté výročí narození, houslista Josef Suk v neděli 8. srpna desáté výročí úmrtí. Jejich životy se nijak neprotnuly. Ale oba jsou významnými osobnostmi české hudby. Čechoameričan Husa jako exilový tvůrce, o kterém se čtyřicet let mlčelo, Suk jako prominentní tuzemský interpret, o kterém se čtyřicet let mluvilo.

„Soubor Belfiato, dokonale sehraný a společně dýchající, naplňuje důvěrně známou hudbu krásnými proměnami temp, vážnými i hravějšími úseky a nádhernými souzvuky.“

„Sváteční zážitek z komorní hudby, ani trochu jen tak nějaký ´letní´, ale opravdový, hluboce umělecký, jako v tom nejkrásnějším a nejvznešenějším koncertním sále.“

„Celý Šporclův večer se nesl v jemnějším duchu. Akustika nádvoří to umožňuje, kontakt s publikem je tu překvapivě blízký.“

Do řady večerních koncertů na zámeckém nádvoří přispěl v pondělí houslista Pavel Šporcl příjemně uvolněným vystupováním a skladbami českých klasiků a houslistů, včetně svých vlastních. O den později tam Belfiato Quintet nastavilo laťku v komorní hudbě na nejvyšší existující příčku. Jejich koncert zahraný pod modrou oblohou by úplně stejně obstál v pražském Rudolfinu nebo na kterémkoli významném světovém festivalu.

„U Smetany můžeme vnímat opojení naší zemí, u Dvořáka je jeho poselství univerzálnější, ale neméně silné.“

„Neměli bychom zapomínat na ty, kteří celý houslový svět tak posunuli.“

„Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu.“

Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní kompozice. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, trochu o situaci kolem pandemie, také o tom, co ho čeká, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem.

„To, co před dvaceti lety hráli soutěžící ve třetí kategorii, se dnes hraje v kategorii druhé.“

„Pokud bude Daniel Matejča dále takto pokračovat a eventuálně časem zkusí studium někde v cizině, může se stát špičkou další generace.“

„Organizační výbor Kocianovy soutěže dává všem zúčastněným velkého plyšáka – a z toho mají všichni největší radost.“

Pavel Hůla, poslední desetiletí každým rokem na jaře předseda poroty Kocianovy houslové soutěže, je s Ústím nad Orlicí spjat vlastně už celé půlstoletí – byl v ní jako začínající malý houslista úspěšný v první polovině šedesátých let. Nyní se vyjadřuje k letošnímu již uzavřenému 61. ročníku i k úrovni účastníků v posledních letech, uvažuje o odkazu slavného houslisty Jaroslava Kociana a oceňuje úlohu Pavla Šporcla…

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.