PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Renomovaná operní pěvkyně Eva Benett prosvětlila prostor barvou, výrazem a intenzitou, aniž by překryla komorní orchestr.“

„V následující pastorele Ó, Jezulátko, rajské poupátko přistoupila k orchestru altistka Jana Horáková Levicová a její hlas se rovněž nesl chrámem útěšně a mile.“

„Následovala pastorela Mistře můj! Zejména poutavý byl jadrný, pevný a znělý bas Josefa Kovačiče.“

Mezi nesčetnými adventními koncerty letošního roku byl také koncert pořádaný spolkem Via ad Artem dne 21. prosince v kostele U Salvátora. Byl mimořádný tím, že uvedl hudbu bakovského skladatele a regenschoriho Jiřího Ignáce Linka, k jehož významnému výročí tří set let od narození věnoval spolek celoroční koncertní řadu. Na koncertě účinkovali sopranistka Eva Benett, altistka Jana Horáková Levicová, tenorista Čeněk Svoboda, basista Josef Kovačič, varhanice Kateřina Málková, Pěvecký sbor Boleslav a Pěvecký sbor L’Asenzio a NeoKlasik orchestr s dirigentem Václavem Dlaskem.

„Čím se Linek odlišuje od svých současníků, je zejména časté užívání češtiny ve skladbách.“

„Chtěl bych potvrdit nebo vyvrátit genealogickou souvislost mezi Linkem a Smetanou.“

„Asi bude dlouho trvat, než si budeme moci poslechnout Linkovu hudbu v podání Pražského filharmonického sboru, ale bylo by to krásné…“

Jiří Ignác Linek (1725–1791), od jehož narození letos uplynulo tři sta let, patří k pozapomenutým osobnostem z prostředí české kantorské hudby 18. století. Jeho význam je srovnatelný snad jen s osobností Jakuba Jana Ryby. O tom, proč má smysl se k Linkově hudbě vracet, je následující rozhovor s muzikologem Pavlem Ostrým. Skladateli věnoval disertační práci, za kterou získal Cenu prorektorky Masarykovy univerzity. Spolek Via ad Artem na 2. listopadu chystá koncert, který Linkovo výročí připomene v jeho domovském Bakově nad Jizerou.

„Šest průzračných niterných skladeb zaznělo v podání Českého filharmonického sboru Brno, který si pohrával s něžnou dynamikou v pianu.“

„Další tři písně byly ukázkami hudby českých kantorů, kteří se největší měrou zasloužili o zpěvnost a muzikalitu českého národa.“

„Hudební složku obstaral orchestr Czech virtuosi, který spolupracuje s Českým filharmonickým sborem Brno již tradičně.“

Vánoční koncerty pravidelně ozvláštňují čas blížících se svátků. Třetí abonentní koncert Českého filharmonického sboru Brno na třetí adventní neděli 17. prosince v Besedním domě patřil vánočním skladbám starých mistrů. Vedle České mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazněly pod taktovkou sbormistra Petra Fialy menší skladby českých kantorů, Adama Michny z Otradovic, Jana Michaličky a Jiřího Ignáce Linka. Nechyběla ani pastorela Tichá noc a závěrečné Narodil se Kristus Pán.

„Nejstarší barokní varhany v Praze se shodou příznivých okolností zachovaly v unikátním nezměněném stavu ze 17. století.“

„Dá se předpokládat, že už v době gotiky stály v Týnském chrámu varhany, ale doložen je až renesanční nástroj z roku 1574.“

„Pro hudební Prahu 18. století bylo neobyčejně přínosné 41leté působení na týnském kůru Josefa Segera, skladatele a významného pedagoga.“

Týnské varhany jsou nejkrásnějším barokním nástrojem v Praze a pozoruhodným příkladem úrovně varhanářského umění 17. století. Jsou jedním ze tří nástrojů spolu s varhanami ve františkánském kostele ve Vídni a blízkém Klosterneuburgu (oba byly dostavěny roku 1642), které se zachovaly do dnešní doby v původním stavu. Týnské varhany se stylově řadí k varhanářství jihoněmeckému…