PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Lucie Sedláková Hůlová patří k umělcům, které v médiích není vidět tolik, kolik by zasloužili. O to víc dokáže překvapit setkání s interpretkou, která nejen, že je technicky a výrazově výtečně vybavená, ale ví také naprosto přesně, proč daný program hraje.“

“Ačkoli na Zorjan byla během provedení znát mírná nervozita, nedala se mladičká houslistka ničím zaskočit. Poradila si s náročnými běhy a potěšila kultivovaným tónem.”

“Jako dirigent si Brauner nepotrpí na razantní gesta, ale jeho muzikalita čiší doslova z každé hudební fráze; bylo zřejmé, že se orchestru pod jeho vedením hraje dobře.”

Kocianova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí má za sebou první dva dny. 65. ročník mezinárodní interpretační soutěže provází bohatý program. Ve středu 3. května se konal v Kostele Nanebevzetí Panny Marie koncert houslistky Lucie Sedlákové Hůlové a varhaníka Jaroslava Tůmy. O den později vystoupila v Roškotově divadle Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Tomášem Braunerem a doprovázela loňskou laureátku soutěže – Lanu Zorjan ze Srbska.

„Již před zahájením slavností zněl z balkonu Besedního domu zvuk mužského sboru Láska opravdivá, který lákal na odpolední a večerní program. Hlavní část odpolední slavnosti se započala v 17 hodin na nádvoří, které bylo propojeno s nádvořím vedlejšího Pražákova paláce.“

„Milé a profesionální bylo vystoupení mladého studenta pěvecké konzervatoře v Pardubicích Richarda Kolaře, syna sbormistra, který přednesl čtyři písně italských skladatelů.“

„Akademický smíšený pěvecký sbor Pečman a mužský sbor Láska opravdivá pod vedením sbormistra Jana Špačka provázel po zahájení na balkoně hosty po celou dobu konání slavnosti a následně i po slavnostním koncertě.“

Jako před 150 lety, kdy byl v Brně slavnostně otevřen Besední dům, tak i 1. května 2023 se probudil na nádvoří tohoto domu duch české pospolitosti 19. století. Mužský sbor Láska opravdivá se sbormistrem Janem Špačkem zpíval již dlouho před sedmnáctou hodinou z balkonu a lákal na neobvyklou akci. Od 17 hodin se sešli milovníci zpěvu a hudby, aby byli součástí programu, který navodil atmosféru předminulého století. Nechyběli návštěvníci v dobových kostýmech ani dívky v krojích, nabízející příchozím chléb a sůl. Sbor Beseda brněnská pod vedením Petra Kolaře pak na nádvoří zval na večerní program, který se již konal uvnitř, v sále.

„Klavírista Trifonov je pohroužen do svého světa, směrem k publiku působí spíše plaše. Z takového světa byl i ztišený bachovský přídavek.“

„Pod vedením Jakuba Hrůši hráli filharmonici pozorně, s plným pochopením toho, co se výsledně má dostat k posluchači.“

„Skladba vyzněla velkoryse, ale přesto nesmírně lidsky. Bez drásavého vyhrocení bolesti. Spíše jako symfonie života než smrti. S vědoucím vyústěním do smírných durových vod.“

Jakub Hrůša u České filharmonie dosáhl opět na vrchol. Jeho středeční abonentní koncert v pražském Rudolfinu přinesl dvě díla z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Alexandr Skrjabin, jakkoli bývá vnímán jako excentrik a novátor, vyšel nakonec se svým Klavírním koncertem ze srovnání se Sukovou závažnou expresivní symfonií Asrael jako pouhý romantik. Hodinové dílo Dvořákova žáka a zetě Suka totiž právem stále zřetelněji směřuje do sousedství toho největšího světového repertoáru.

„Bachovu Mši h moll považuje Gardiner, jehož nahrávka je skvělá a slavná, naprosto referenční, za zázrak.“

„Pověstná dirigentova perfekce, spojená s přirozeným respektem a s autoritou umělecké celebrity, slavila triumf.“

„O jeho nárocích, přísnosti a perfekcionismu vůči hudebníkům se traduje mnohé. Ale výsledky vždy stojí za to.“

V Praze byl víckrát u České filharmonie než se svými soubory Monteverdi Choir a English Baroque Soloists. A první hostování Orchestru revolučního a romantického, také jeho dítka, zcela překazila opatření proti covidu. Sir John Eliot Gardiner je v hudbě rozkročen poměrně široce, dirigování moderních orchestrů je v jeho kalendáři zcela běžné. Přesto je a zůstává v celosvětovém povědomí, a jistě právem, především interpretem starší hudby, zastáncem historicky poučené interpretace a užívání dobových nástrojů a jejich kopií. Tedy specialistou. Narodil se 20. dubna 1943, dnes slaví osmdesátiny.

„I když se všichni zúčastnění umělci patrně snažili o vytvoření kompaktního a celistvého audiovizuálního díla, obávám se, že se tak úplně nestalo.“

„Bosá klavíristka zahrála dobré dvě třetiny se stisknutým levým pedálem, takže klavír zněl z drtivé většiny matně, lidově řečeno „pod dekou“.“

„Improvizovaně působící extrémně tichá skladba konečně dala zaznít klavíru v mnohem propracovanějším zvukovém hávu – osobně jsem najednou měl jakýsi 3D zvukový pocit, neboť jednotlivá pásma hudebního dění dokázala interpretka skutečně odstínit tak působivě, až vyvolávala pochybnosti, že dílo interpretuje jeden člověk.“

Německo-japonská klavíristka Alice Sara Ott přivezla v sobotu 15. dubna do Dvořákovy síně Rudolfina svůj nejnovější projekt „Ozvěny života“ – klavírní recitál doplněný videoprojekcí tureckého architekta Hakana Demirela. V pětašedesátiminutovém programu, který ve svém cyklu uspořádal Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, zazněla kompletní Chopinova Preludia op. 28 a díla sedmi autorů 20. a 21. století.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Sboristé zahájili zpěv stojíc vepředu po stranách hlediště, čímž velmi názorně anticipovali plastičnost, která byla po celou dobu právě díky proměnlivému rozmístění zpěváků přítomna.“

„Vizuální propojení kostýmovaných zpěváků a divadelníků za plátnem, vyústilo ve velmi subtilní a jemný sborový vstup.“

„Dílo pak uzavřel sbor s opět suverénní tónovou vyvážeností, který se symbolicky postavil na dvě skupiny, podél přední části hlediště.“

Na Velký pátek 7. dubna 2023 se u Šimona a Judy v Praze rozezněly Bachovy Janovy pašije. Jejich provedení však nebylo pouze hudební. Musica Florea pod vedením Marka Štryncla spojila síly s Divadlem bratří Formanů (režie Matěj Forman) a dala tak vzniknout unikátnímu konceptu. Neobvyklé bylo rovněž jazykové provedení skladby. Zpívalo se česky na překlad Mirka Očadlíka.

„Poslední skladbou večera byla premiéra nového díla Slavomíra Hořínky s názvem Ze všech sil.“

„S názvem pořadu Hlásám milost, se představil soubor L´Armonia terrena, který založil jeho dirigent a umělecký šéf Zdeněk Klauda v roce 2014, zaměřující se především na hudbu 18. a 19. století.“

„Dřevěný Kristus. Dílo, které bylo původně instrumentováno pro velký orchestr, aranžoval Jaroslav Pelikán pro orchestr komorní. Tímto získalo intimitu a ponor do okouzlené a pokorné duše, přičemž život mu vdechla exkluzivní interpretace Jana Martiníka.“

Koncerty Velikonočního festivalu se v čase postním konaly tři dny po sobě. Po opulentním zahájení skladbou Františka Musila Stabat Mater v katedrále sv. Petra a Pavla zazněly v pondělí 3. dubna v kostele sv. Augustina vedle Postní meditace Marc-Antoine Charpentiera i skladby Henryho du Monte Allemande grais a Jesu dulceo cordium. Po skladbě O Jesu nomen dulce Heinricha Schütze se představil Slavomír Hořínka s premiérou skladby Ze všech sil. Interprety byli Cappella Mariana s pěvci Vojtěchem Semerádem, Ondřejem Holubem a Tomášem Králem. V úterý 4. dubna vystoupili v minoritském kostele sv. Janů L´Armoia Terrena s dirigentem Zdeňkem Klaudou a basistou Janem Martiníkem. Na programu byly skladby J. S. Bacha Ricercar a 6 z Hudební obětiny a Vor deinem Thron tret ich hiermit, dále cyklus písní Jana Hanuše Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr a Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce Arthura Honeggera. Dva koncerty prodchnuté rozjímáním a niterným ponorem do rozjímání.

„Možnosti nástrojov ďalej obohacujú aj rôzne sordiny, preparácie a takpovediac kombinácie hudobných nástrojov s nehudobnými predmetmi.“

„To, s akou presnosťou (či už v načasovaní alebo zvukovej kvalite) musia byť jednotlivé detaily kreované, si podľa mňa v podstate vyžaduje svojský druh virtuozity.“

„Jana Kubánková veľmi citlivo vykreslila jednotlivé nuansy, úspešne sa hrala s autorkinými požiadavkami na rôzne stupne tlaku.“

„Na hudbe ma zaujíma fyzikálny, existenciálny zážitok“. Aj touto vetou predstavuje svoju tvorbu pôvodom talianska skladateľka Clara Iannotta, ktorej skladbám venoval Orchestr Berg celý koncert 3. apríla. V Divadle Archa zazneli dve kompozície, jedna sólová a jedna pre ansámbel. Hudobné čísla však boli celkom tri: Orchestr Berg totiž opäť pristúpil k svojmu formátu „slyšet dvakrát“ a kompozícia s názvom Intent on Resurrection – Spring or Some Such Thing sa dočkala hneď dvoch uvedení.

„Oba záhy odjeli na Západ a nikdy se už do Sovětského svazu natrvalo nevrátili. Zato Prokofjev podlehl v roce 1936 stesku po domově. A na své ženě, španělské pěvkyni Lině, si vynutil návrat.“

„O tom všem jsme si s Danielem Matejčou, který brzy oslaví osmnáctiny, vyprávěli v šatně před jeho vystoupením. Tedy, pokud se ovšem nerozehrával a nesoustředil dechovým cvičením.“

„Svérázný zážitek slibuje také provedení Goldbergových variací v rondokubistickém krematoriu, navrženém před sto lety architektem Pavlem Janákem.“

Zahajovací koncert Pardubického hudebního jara se uskutečnil 5. dubna v Sukově síni, pojmenované po skladateli se vztahem k městu a jeho hudbě. Na Škaredou středu. V sále ovšem nebylo diváka, který by se tvářil zakaboněně. Leitmotivem příjemného večera byly dvě okolnosti. Neobvykle vsadil na zvukovou převahu dechových nástrojů nad smyčcovými…

„Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.“

„Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóza s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.“

„Dirigent prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivě dramatickou intenzitou výrazového spektra.“

Romantická díla německého skladatele, dirigenta a klavíristy Johannesa Brahmse (7. 5. 1833 – 3. 4. 1897), čestného občana Hamburku a Vídně, který se za svého života stal čestným členem Společnosti přátel hudby ve Vídni, patří dlouhodobě ke standardnímu repertoáru Vídeňských filharmoniků. Ve Zlatém sále, sídle světoznámého rakouského tělesa, kde slavný skladatel i dirigoval, vzdali komponistovi krátce před jeho dubnovým výročím krásnou poctu Vídeňští filharmonikové, legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt a fenomenální řecký houslista Leonidas Kavakos. Brahmsův Koncert pro housle D dur, op. 77 představili po sérii třech koncertů v sídle tělesa s velkým úspěchem i ve Vídeňském koncertním domě.

„Úvod k části Credo Mše h moll Johanna Christiana Bacha, auditorium zasáhl jako blesk. Tak mimořádná tónová kultura se slýchá málokdy!“

„Zaujala dokonalá sehranost. Orchestr hrál jako jeden člověk, a přitom byl rozeznatelný, zachytitelný každý detail partitury!“

„Prométheus je křehká a zároveň silná skladba, která velmi přesně vypovídá o osobnosti její autorky, citlivé, přemýšlivé, hluboké a tvůrčí bytosti.“

Závěrečným koncertem vyvrcholila první sezona Pražských komorních sólistů, o jejichž obnovení se zasloužil Radek Baborák. Neotřelá dramaturgie přilákala v sobotu 1. dubna do pražského kostela svatých Šimona a Judy početné publikum, které ocenilo jak skvostně zahrané Divertimento pro smyčce Bély Bartóka, tak premiérově provedenou orchestrální verzi Prometheus Suite Nikol Bókové, jež za stejnojmenné autorské album získala v roce 2021 Cenu Anděl.

„Mimořádně přesvědčivá byla její výstavba gradací v sekvenčních pasážích, dramatická byla taktéž její práce s pauzami.“

„Již nyní mají vskutku co nabídnout a u každého je jisté, že se posune dál. Užijme si tedy jejich představení ve chvíli, kdy je ještě takto snadno přístupné.“

„Extrémní pochopení pro plastické a dynamické vyklenutí složitých melodických linek provázelo jasné odlišování různých hudebních vrstev, které dohromady utvářely mimořádně procítěný celek.“

V sobotu 1. dubna 2023 se v Koncertním sálu Pražské konzervatoře konal koncert laureátů, v pořadí již 16. mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře. Pět mimořádně nadaných klavíristů (Adéla Mužíková, Leon Koval, Adam Znamirovský, Semjon Yakimov, Klára Skalková) přineslo svým posluchačům široký a rozmanitý program. Mladý klavír Pražské konzervatoře je mezinárodní soutěž, určená pro klavíristy ve věku 12 až 18 let, kteří již za sebou mají výrazné úspěchy. Jejím cílem je právě podpora velmi nadaných klavíristů v počátcích jejich umělecké dráhy. Nejlepší účastníci získají, a to bez udání pořadí, titul Laureát mladého klavíru, popřípadě se uděluje hlavní cena Talent mladého klavíru.

„Kromě neomezené klavírní techniky a obratnosti v harmonické složce mi asi nejvíc imponuje svou velkorysostí, jejímž důsledkem se poměrně spolehlivě drží stranou od kýče.“

„Posluchačsky se mi obtížně přijímal pianistův úsečný způsob vytváření tónu.“

„Tehdy jsem si uvědomil, že sólový recitál je obtížná disciplína, která klade energetické nároky i na ty nejtalentovanější.“

K příležitosti 150. výročí narození skladatele Sergeje Rachmaninova v pražském Rudolfinu v sobotu 25. března 2023 vystoupil v cyklu FOK ruský klavírista Nikolaj Luganskij. V díle tohoto skladatele bývá považován za autoritu a nepochybně to tak vnímá i české publikum. Rudolfinum bylo až na pár míst vyprodané.

„Od počátku zde byl přítomen vyrovnaný dynamický balanc, v interpretaci pak vynikaly jisté okamžiky, kdy pod delšími frázemi jednotlivé sekce měly určité drobné, avšak výrazné a důležité momenty, jež si vzájemně předávaly.“

„Po vypjaté pasáži pak vyniklo uklidňující violové sólo, které skladbu přeneslo do intimnější pasáži před dramatickým závěrem.“

„Je nutno ocenit koncertního mistra Patrika Sedláře, který od prvního pultu celý večer orchestr vedl, do čehož po celou dobu vkládal velkou energii.“

Dne 22. 3. se v pražském Rudolfinu konal koncert Pražského komorního orchestru. Vybraný smyčcový repertoár byl značně široký jak z hlediska epochy, tak místopisu. Skladby Faurého, Mendelssohna-Bartholdyho, Dvořáka, Griega a Haydna zahrál PKO pod vedením koncertního mistra Patrika Sedláře. O violoncellová sóla se pak postaral Jiří Bárta.