PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Už prvním kusem předvedl svou brilantní techniku, která mísila prvky klavírní a varhanní hry.“

„Použitím hřmotných zvukových efektů, barevného přelévání a clusterů dokonale vyjádřil hořící a dýmící chvějivou horu, pod níž se Izrael nemohl než celým tělem bát Hospodina.“

Pátý zářijový den uvítala olomoucká katedrála svatého Václava jednoho z nejvýraznějších světových představitelů mladé varhanické generace, Francouze polského původu Karola Mossakowského. V pořadí druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc nesl titul Mystérium varhanní improvizace.

„Vyrovnaný ve svém unisonu, s velkým rozpětím dynamickým a vynikající v intonaci za suverénního řízení svého sbormistra přispěl Kühnův smíšený sbor k mohutnému účinku díla.“

„Irena Chřibková provedla obtížnou a technicky velmi náročnou skladbu se suverénním nadhledem.“

Na první zářijový večer připadl na Mezinárodním varhanním festivalu u svatého Jakuba koncert Ireny Chřibkové. Varhanice si k sobě přizvala mužskou část Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonistu Tomáše Trnku. Společně posluchačům připravili program „Světlo v temnotách“.

„Úvod večera paradoxně nepatřil ryze varhanní kompozici, ale interpretově vlastní transkripci Chromatické fantazie a fugy d moll, BWV 903 Johanna Sebastiana Bacha.“

„Stephen Tharp zde nehrál poprvé, prvně před jedenadvaceti lety. Patrně i proto dokázal nástroj skvěle uchopit a fantasticky rozeznít, což nebývá pravidlem.“

Sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým koncertem už do poloviny. Pořadatelé na něj přizvali jednoho z nejvýznamnějších amerických virtuosů, který je rezidenčním umělcem episkopálního kostela svatého Jakuba v New Yorku. Předvedl neobvyklý a náročný program jak technicky, tak přednesově. Ten sestával až na dvě výjimky z francouzské hudby 20. a 21. století. Večer se těšil hojné účasti publika – dá se říci, že bazilika byla zaplněna posluchači, což je vzhledem k současné situaci potěšující. Však také jinde koncerty této kvality v Praze neprobíhají a festival si za ty roky vytvořil svou početnou posluchačskou obec.

„Hudební jazyk Jeanne Demessieux mě fascinuje.“

„Stejně jako kdokoli jiný, i já potřebuju rozmanitost.“

„S Petrem Ebenem jsme se znali osobně, hraju jeho hudbu často.“

Evropské turné začal Stephen Tharp před šesti týdny v Lisabonu a Portu. Americký varhaník, rezidenční umělec episkopálního kostela sv. Jakuba v New Yorku a pedagog na školách v USA a v Německu, má za sebou letos v létě řadu koncertů v dalších evropských městech. Na 25. srpna přijel na Mezinárodní varhanní festival do Prahy. Poprvé tam byl v roce 1997, poprvé hrál v české metropoli v roce 1999 a pak ještě dvakrát.

„O různých interpretacích jeho oblíbených skladatelů ví Jan tolik, že by mohl psát regulérní srovnávací analýzy.“

„Také dva přídavky ukázaly, že mladý pianista není pouze dravcem lovícím rekordní tempa, ale má pochopení pro jemnou hudební poezii a fantazijní hru světla a stínu.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos konají ve dnech 19. až 26. srpna. Na třiadvacátý ročník oblíbené akce pro děti i studenty konzervatoří přijal pozvání klavírista Jan Schulmeister. Jeden z nejslibnějších a nejúspěšnějších mladých českých umělců se představil v Zámeckém sálu klavírním recitálem, na kterém zazněla díla Josepha Haydna, Clauda Debussyho, Sergeje Rachmaninova a dalších. Samozřejmě nechyběli ani dva klavírní titáni Fryderyk Chopin a Franz Liszt.

„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“

„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“

Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.

„V českém kontextu je kukský archiv jedinečnou sbírkou. Pro provedení připravuji materiály již více než deset let.“

„V Kuksu se během léta i celého roku uskutečňuje řada jiných hudebních i nehudebních akcí. O narušení časového rámce pěti koncertů v nejbližší době neuvažujeme.“

„Když vyučuji hudební teorii, snažím se vést studenty k poznávání širších souvislostí – a hlavně vše propojovat s hudební praxí.“

Předposlední srpnovou sobotu zakončí houslista Milan Al-Ashhab letní festival Hudební léto Kuks. Na varhany s ním bude hrát Pavel Kohout. Organizátor festivalu Vít Havlíček, varhaník, sbormistr a muzikolog, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz programy a záměry festivalu v Kuksu, stav historických varhan v regionu, své pedagogické působení v Praze a Trutnově i práci s Královédvorským chrámovým sborem, se kterým se právě vrátil ze zájezdu do Vídně.

„Po Přemyslu Špidlenovi ‚zdědil‘ Václav Pikrt jeho pracovní místo i nástroje. ‚To bylo největší požehnání v mém životě,‘ říká.“

„Na nástroje Václav Pikrta hrají houslisté v Japonsku, Macau, má objednávku do Kalifornie a enklávu zájemců na jižní Moravě.“

„Když člověk sáhne vedle, je to pro nástroj fatální, ta součást je k nepoužití a vy můžete začít znovu…“

Překvapení lektorům i studentům Ševčíkovy akademie připravil houslař Václav Pikrt. Do Horažďovic přijel nejen seřizovat nástroje, ale postavit i zbrusu nové housle. A to během pěti dnů.

„Člověk se musí neustále učit a zdokonalovat se, a to se v Horažďovicích naplňuje vrchovatě, říká houslistka Eliška Kukalová.“

„Je až dojemné sledovat, s jakou vážností brnkají čtyřletí caparti pizzicato na jedné struně, a současně vnímat profesionalitu dospělých studentů.“

„Jakub Hrůša v tom týdnu cestuje mezi Salcburkem, kde diriguje Káťu Kabanovou, a Horažďovicemi, kde vede orchestr mladých.“

Přátelská atmosféra, náročná práce, setkání s českými i zahraničními muzikanty-lektory, touha zdokonalit se ve hře i dozvědět se něco nového z přednášek a seminářů, vzájemné obohacování se, tím vším se vyznačuje Ševčíkova akademie, která probíhá v Horažďovicích, rodišti Otakara Ševčíka…

„Ropkovy varhanní hodinky, konané při bohoslužbách, přinášely neopakovatelné duchovní zážitky. Věděla o nich celá kulturní Praha a byly navštěvovány stovkami lidí. V době normalizace byly pro mnohé i určitou formou protestu proti tehdejšímu režimu.“

„Byla to osobní iniciativa tehdejšího ředitele Václava Holzknechta, který se vahou své osobnosti zasadil, aby varhaník hrající v kostele mohl zároveň vyučovat na konzervatoři.“

„Do koncertního programu zařadil Tůma i Ropkovu Strahovskou improvizaci – v roce 1983 dokomponovanou Mozartovu improvizaci, kterou jako torzo při jeho návštěvě Strahovského kláštera v roce 1787 zapsal varhaník Norbert Lehmann.“

Šestačtyřicet let byl varhaníkem v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě Jiří Ropek, od jehož narození uplynulo 1. července sto let. Založil v kostele veřejností oblíbené a navštěvované varhanní hodinky, byl úspěšným koncertním hráčem vystupujícím i v zahraničí, stejně jako jeho někdejší učitel Bedřich Antonín Wiedermann také komponoval a po dvě desetiletí vyučoval na Pražské konzervatoři. Jaroslav Tůma má dnes na 27. mezinárodním varhanním festivalu ve stejném chrámu recitál, který je Poctou Jiřímu Ropkovi.

„Už sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v minoritské bazilice svatého Jakuba zahájil mladý polský varhaník Daniel Strządała.“

„Zajímavým zpestřením programu byla improvizace na biblický text z Matoušova evangelia.“

Mezinárodní varhanní festival Audite Organum u svatého Jakuba v Praze byl zahájen ve čtvrtek 4. srpna vystoupením Daniela Strządały z Polska. Koncert z děl Bacha, Francka a Szabelského završila improvizace na biblický text.

„Marek Pavlica v precizním a citlivém doprovodu souboru Barocco sempre giovane ‚vystřihl‘ ve strhujícím podání virtuózní Cikánské melodie Pabla de Sarasateho.“

„Zahajovací koncert šestadvacátého ročníku Akademie Václava Hudečka byl plný mimořádných výkonů s dramaturgicky zajímavě sestaveným programem, a především s velmi milou a vřelou atmosférou.“

Pro místní už se stalo tradicí, že každý rok v polovině prázdnin se malebnými lázněmi Luhačovice rozezní líbezné tóny z houslí mladých začínajících virtuózů. 1. srpna 2022 se uskutečnil v sále luhačovického Městského domu kultury Elektra zahajovací koncert už šestadvacátého ročníku Akademie Václava Hudečka. Na koncertě účinkoval kromě samotného mistra Václava Hudečka také vítěz loňské akademie Marek Pavlica, mezzosopranistka Marie Svobodová a sopranistka Veronika Kaiserová. Celý koncert doprovázel vynikající pardubický komorní soubor Barocco sempre giovane, který spolupracuje s Hudečkovou akademií téměř od jejího počátku. Uměleckým vedoucím souboru je Josef Krečmer.

„Soubor má objevitelské ambice, tak charisma, s nímž výsledky dramaturgického rozhlížení prezentuje.“

„Jediný zádrhel – sopranistka zpívala hudbu obou kontinentů podobně: s trochu folklorním, laškovně hravým a neodolatelně komunikativním přístupem.“

Předposlední koncert pražských Letních slavností staré hudby vyprodal historický sál Trojského zámku. Soubor Los Temperamentos, usazený v Německu, ale tvořený zčásti hudebníky jihoamerického původu a zčásti příslušníky dalších národností, nezůstal nic dlužen svému názvu a evropskou i latinskoamerickou barokní hudbu rozezněl opravdu poutavě a temperamentně.

„Bachovu suitu na kytaru rozezněl s pravou loutnovou dikcí ve velmi jemné dynamice a dechberoucích tempech.“

„Jeho přístup ke skladbě je víc kreativní než interpretační.“

Jedenatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno probíhá ve dnech 31. 7. až 6. 8. V pondělí na tomto prestižní kytarovém svátku vystoupil světově proslulý bosenský kytarista Edin Karamazov. Slavný hráč na kytaru a loutnu se představil s reprezentativním programem z kompozic Johanna Sebastiana Bacha, Fernanda Sora i současných skladatelů. Jeho koncert byl ukázkou vytříbené brilance, okouzlující lehkosti a fenomenální muzikality.

„Letošní varhanní matiné bylo věnováno výhradně Johannu Sebastianu Bachovi. Už samotný autor a interpret byli lákadlem pro hudbymilovné posluchače, a tak není divu, že čtrnáct dní před koncertem bylo vyprodáno.“

„Má dar posluchače svojí muzikou oslovit a strhnout. Své plné tvůrčí soustředění na formu, registraci, artikulaci, barvu akordů, na práci s časem, prostorem, vnímavost pro barvy rejstříků, ladění – to vše nám opět nabídnul v plné míře.“

Jedenatřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově 2022 se už přehoupl do své poslední třetiny a nabídl opět významná jména, zajímavé programy, unikátní prostředí a skvělé výkony. Jednou z lahůdek bývá už tradičně nedělní varhanní matiné, které letos nabídlo hudbu Johanna Sebastiana Bacha v podání našeho předního varhaníka Jaroslava Tůmy.

„Když od října 1814 do června 1815 probíhal Vídeňský kongres, mladý Ignaz u toho nemohl chybět; složil dobový hit Alexandrovy variace.“

„V roce 1827 působil jako prostředník mezi Londýnskou filharmonií a těžce nemocným Beethovenem, jemuž chtěl zajistit zakázku.“

„Pražský žid, londýnský katolík, vídeňský lev salónů a celoevropský pedagog nebyl géniem komponování, ale zato významnou postavou.“

Dvěma, a možná spíš třemi aspekty se muž, narozený 23. května 1794, liší od většiny postav tohoto volného cyklu. Především tím, že na rozdíl od nich neprožil většinu života v minulém století, ale už v předminulém; stal se svědkem i účastníkem odlišných časů a vydobyl si v nich celoevropské renomé. Díky tomu se o něm sice dodnes ví víc než o jeho následnících, našich zapomenutých krajanech. Má to však háček – kdo byl Ignaz Moscheles, sice leckdo zodpoví na první dobrou, ovšem jeho fascinující život plný setkání s hudebními veličinami má v malíčku málokdo. A přitom, jak známo, ďábel je vždycky v detailu…

„Při hledání nových jmen na festival vycházím z odborných recenzí médií, jako jsou The New York Times nebo Los Angeles Times.“

„Umění Edina Karamazova například velmi oceňuje i zpěvák Sting, který u něj bral lekce hry na loutnu.“

„Každá změna poplatná současným trendům a zdánlivě více racionální nespěje k lepšímu.“

Neznám zřejmě vytíženějšího českého kytaristu, než je Vladislav Bláha. Během rozhovoru s ním jsem se virtuálně ocitnul v Severní Americe a různých zemích Evropy, kde v nedávné době hrál, případně kde se letos ještě chystá koncertovat. Jako ředitel Mezinárodního kytarového festivalu Brno, jehož součástí je už řadu let také interpretační soutěž, stojí Vladislav Bláha skálopevně za jeho vynikající pověstí a širokou oblibou…

„Kulatý, přesto však zářivý, velmi čistě intonovaný tón trubek se příjemně pojil s varhanním zvukem suplujícím orchestr.“

„Medová barva tónu křídlovky byla vedle klasické trubky a pikoly už třetí z palety, kterou žesťaři posluchačům představili.“

Trumpetisté Vladimír Rejlek a Walter Hofbauer spolu s varhaníkem Jakubem Janštou přijali pozvání do Podkrkonoší, a právě jim tedy patřil sobotní večerní koncert v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu. Špičkoví interpreti s sebou přivezli mnoho krásné hudby v podobě bohatého barokně-romantického repertoáru. Místní kostel se zaplnil návštěvníky z širokého okolí, kteří na hudební vystoupení reagovali velmi pozitivně.

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.

„Jan Schulmeister doslova ‚odvažoval‘ každý tón úvodní části, kterou postupně s citem pro napětí gradoval.“

„Naprosto zaplněný kostel v Ruprechticích dokládá, že lidé si cestu za kvalitní hudbou dokáží najít i do tak ‚zapadlých‘ koutů naší vlasti a podpořit opravu barokních skvostů Broumovska.“

Klavírista Jan Schulmeister a Wihanovo kvarteto obohatili program letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska. V sobotu 9. července přednesli v zaplněném kostele svatého Jakuba Většího v Ruprechticích díla Bacha, Debussyho, Mozarta a Ravela.