PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Titulární varhaník dómu sv. Štěpána ve Vídni Ernst Wally uvedl tři rakouské skladatele.“

„Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby.“

„Koncert byl programově doplněn vrcholnou variační Partitou na chorál ‚Sei gegrüsset,Jesu gütig‘ Johanna Sebastiana Bacha.“

Významný rakouský varhaník Ernst Wally (*1976), od roku 2016 titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána, vystoupil na svatojakubském Mezinárodním varhanním festivalu s programem převážně rakouských skladatelů. Studoval na Diecézní konzervatoři pro církevní hudbu a na Univerzitě hudby ve Vídni varhanní hru a kompozici a vzdělání v oboru si doplnil ještě na Pařížské konzervatoři. V kompozici se věnuje především varhanní tvorbě v kombinaci s rozmanitým nástrojovým obsazením.

„Horký, letní večer s velice příjemnou a uvolněnou atmosférou zahájila cembalistka Adéla Motlová.“

„Závěr večera patřil houslistce Alžbětě Kolčavové a Pavle Markové u klavíru. S naprostou precizností a samozřejmostí houslistka předvedla Variace na originální téma Henryka Wieniawského, které jsou známé pro svou technickou náročnost a lyrickou krásu.“

„I když koncert nesl podtitul ‚Budoucí mistři‘, výkony nesly jasné známky mistrnosti už teď.“

Letní hudební akademie Kroměříž, jejíž součástí je festival Hudební Kroměříž, pokračovala v úterý 22. srpna druhým koncertem vybraných studentů. Frekventanti v Kroměříži získávají zkušenosti od špičkových umělců, kterými jsou Michaela Fukačová, Fedor Rudin, Pavel Nikl, Ivo Kahánek a další. Program večera v sále kina Nadsklepí dostál svému podtitulu Budoucí mistři.

„Mladá pianistka si vedla od úvodních tónů Johanna Sebastiana Bacha zkušeně a od pohledu asertivně.“

„Recitál Kateřiny Potocké byl zajisté velmi pěkný a splnil zřejmě očekávání některých mladých pianistů. Přesto bychom měli pár postřehů, které by možná její hře daly ještě jiné vyznění.“

„Je to svědomitá, zodpovědná mladá žena a profesionálka, která svůj nástroj ovládá virtuózně. Jen si musí uvědomit, že ani ta nejvážnější vážná hudba není černobílá.“

Klavírní kurzy Mikulov jsou tradiční adresou mladých klavíristů, kteří týden pracují pod vedením etablovaných lektorů. Součástí kurzů jsou koncerty, kde se představují ponejvíce mladí sólisté. Nejinak tomu bylo v neděli 20. srpna, kdy v Zámeckém sále mikulovského zámku vystoupila mladá česká pianistka Kateřina Potocká. Během jejího sólového recitálu zazněly skladby od baroka po hudební impresionismus. Různorodý repertoár mladá umělkyně zahrála s obdivuhodnou technickou zručností, přesto jejímu recitálu něco málo scházelo.

„Polský varhaník Mariusz Wycisk se představil na druhém koncertě cyklu jako reprezentant varhanního mládí.“

„Zaujal výbornou technikou a jistotou projevu.“

„Jako varhaník ze Slezska provedl Slezskou fantasii na ‚Te Deum laudamus‘ polského autora Mariana Sawy.“

Iniciátorka a organizátorka Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba a tamní titulární varhanice Irena Chřibková připravila již osmadvacátý ročník tohoto prestižního cyklu osmi koncertů odehrávajících se v srpnu a září. Pozvala na něj obvyklý počet šesti varhaníků a varhanic z ciziny, jednoho domácího hosta a každoročně na něm i sama vystupuje. Na druhém koncertě 10. srpna dostalo příležitost varhanní mládí v podobě polského hosta Mariusze Wyciska.

„Nakonec přece jen – a dochované spisy ukazují, že po tvrdých diskusích mezi radními – nabídli post kantora Bachovi.“

„Připisuje se mu výrok, že cílem a účelem celé hudby by nemělo být nic jiného než oslava Boha a osvěžení duše…“

„Když nastoupil do úřadu, začalo nejproduktivnější období jeho života.“

Jak to bylo v osmnáctém století přesně s letními prázdninami, není teď úplně důležité. Pravděpodobně ale bylo od školního vyučování volno na dva týdny během senoseče, tedy v červnu, a na dva týdny v době žní, tedy v srpnu. Pokud to platilo i pro žáky a učitele Tomášské školy v Lipsku, měl možná Johann Sebastian Bach před třemi sty lety právě nějaké volno. Když však na jaře toho roku 1723 nastoupil do úřadu tomášského kantora, musel začít podle rozvrhu pracovat hned…

„Výčet činností Víta Aschenbrennera, varhaníka, cembalisty, dirigenta, sbormistra, muzikologa, pedagoga a organizátora hudebního života je v jeho věku vskutku enormní.“

„Z programové skladby přinášející kompozice raného a vrcholného baroka, vybočilo vprostřed koncertu salutatio ‚Ó bolestná matko‘ přeštického rodáka Jakuba Jana Nepomuka Ryby.“

„Vystoupení interpretů pocházejících z různých koutů jihozápadních Čech působilo sympatickým dojmem. Lze jen doufat, že s tímto souborem se budou moci seznámit posluchači i v jiných částech naší republiky.“

Hudební léto Borska pokračovalo v podvečer 10. srpna v pořadí již šestým koncertem, tentokrát v kostele sv. Jiří na Přimdě. Vystoupil v něm soubor Consortium Musicum vedený výraznou osobností hudebního života Plzeňska a Klatovska Vítem Achenbrennerem. Výčet jeho činností varhaníka, cembalisty, dirigenta, sbormistra, muzikologa, pedagoga a organizátora hudebního života je v jeho věku (*1977) vskutku enormní. Neomezují se jen na Plzeňsko a Klatovsko, ale v rámci čilé přeshraniční spolupráce sahají i k našim německým sousedům.

„V následujících letech budu pracovat na zlepšení herní kondice, přesnosti a zvládání stresu při hře.“

„Mezi varhaníky všude je Bachova hudba povinným prvkem a jasným základem.“

„Způsob, který traktuje varhany jako symfonický orchestr, je mi velmi blízký.“

Mariusz Wycisk, 10. srpna interpret druhého koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba, vystupuje po celém Polsku a je rovněž aktivním liturgickým varhaníkem. Do řady úspěchů si přidal loni na podzim druhou cenu v Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě. Do Prahy přivezl hudbu Johanna Sebastiana Bacha, Camilla Saint-Saënse, Marca Enrica Bossiho, Louise Vierna a polského autora Mariana Sawy, jehož život se uzavřel v roce 2005…

„Hned úvodními rozloženými souzvuky Zanon navodil napínavou atmosféru. Pohrál si s kytarovými rejstříky a dynamikou, přičemž volil spíše středová než vyzývavá tempa.“

„Neméně důležitý je osobní kontakt v kurzech, kde se vesměs ukázalo, že ti největší ‚velikáni‘ jsou nesmírně přátelští, vnímaví a citliví lidé, kteří se snaží mladším kytaristům pomoct na jejich cestě.“

„Festival má své okřídlené ‚duše‘, které se vracejí jako dobří holubi po celá desetiletí.“

Dvaatřicátý ročník Mezinárodního kytarového festivalu Brno je minulostí. Jeho posledním koncertem byl bezprostředně zahájen Brasil Fest Brno a společným jmenovatelem obou festivalů se stal Fabio Zanon. Jeden z nejskloňovanějších brazilských kytaristů zahrál sólový recitál v Červeném kostele a jeho koncert byl živelnou tečkou, ale i předehrou k ohnivým rytmům, karnevalu a tanci.

„Na loňského vítěze – v tomto případě Kláru Klánskou – bývá při zahajovacím koncertě velký tlak zodpovědnosti. Každý v sále čeká, jak po roce zahraje ten či ta nejlepší.“

„Velký obdiv a respekt patří především Ivě Kramperové, která z pozice koncertního mistra zkušeně a neomylně vedla celý soubor k dokonalé souhře se sólistkou.“

„Druhá polovina koncertu patřila jako každý rok mladým talentům v oboru zpěv. Adéla Řehořová má ohromný hlasový potenciál a zjevně se nebojí velkých výzev. Vojtěch Pošvář ohromil zejména svou druhou árií z operety Země úsměvů.“

Už sedmadvacet let se rok co rok v moravském lázeňském městečku Luhačovice na dva týdny rozeznívají líbezné tóny houslí. Václav Hudeček, ikona a živoucí legenda mezi českými houslisty, zve nejtalentovanější mladé interprety z celé republiky, aby zde během třinácti srpnových dnů předvedli své houslové umění, zdokonalili svou hru po stránce technické i výrazové a načerpali inspiraci od vynikajících houslových mentorů. Loňskou laureátkou Akademie Václava Hudečka je Klára Klánská, studentka čtvrtého ročníku Pražské konzervatoře ve třídě Pavla Kudeláska. Podle tradice byla přizvána jako sólistka na letošní zahajovací koncert 31. července, který se již pošestnácté uskutečnil v rámci festivalu Svátky hudby v Luhačovicích.

„Krakow Guitar Quartet odehrál na festivalu důstojný koncert.”

„Eduardo Fernández v Brně jednoznačně potvrdil pověst jednoho z nejrespektovanějších kytarových interpretů planety. Učinil tak s velkou skromností a pokorou.”

„Melodické ozdoby samozřejmě odpovídaly poučené znalosti barokní ornamentiky, přitom se ale Fernández nevyhýbal občasnému vibratu, které vždy využíval s citem pro míru.“

Mezinárodní kytarový festival Brno i v letošním roce přilákal do moravské metropole přední světové interprety. Na koncertě v pondělí 31. července vystoupilo kvarteto Krakow Guitar Quartet a poté v samostatném recitálu proslulý uruguayský kytarista Eduardo Fernández, který bezesporu potvrdil svou pověst špičky oboru.

„Leleux svým tónem hladí, zpívá, konejší; to, v jakém tempu a přesné intonaci vyhrává fráze, bere dech.“

„Sayův Beethoven byl pro mě krásným překvapením. Tam, kde jsem čekala Barenboimovu perlivost a zářivost, zněla tlumenost, sametovost, až extrémní měkkost.“

„Järviho Čajkovskij není sentimentální, uplakaný, rozervaný, ale mužně expresivní, barevný, emocemi naplněný.“

Mezinárodní hudební festival v Pärnu tradičně vrcholí dvěma koncerty Estonského festivalového orchestru, na které Paavo Järvi zve slavné sólisty. Na prvním z nich 20. července vystoupil hobojista François Leleux, na druhém následujícího dne klavírista Fazil Say. Oba večery propojila stejná úvodní skladba – Pärtova Collage über B-A-C-H – a závěrečná Čajkovského První symfonie Zimní sny.

„Ve dvojjediné roli ředitele a dramaturga připravil Vít Havlíček pět různorodých koncertů; konají se ob týden, vždy v sobotu, od 24. června do 19. srpna.“

„Výběrem tří hudebních ukázek respektoval Daniel Matejča pomyslný oblouk, který byl koncertem 22. července vyklenut.“

„Sólovými interpretacemi střídal houslistu čelný varhaník naší střední generace a zároveň dirigent i pedagog Petr Rajnoha.“

Přestože jeho dědeček byl negramotným vesničanem, hrabě František Antonín Špork se díky otcově úsilí i vlastním schopnostem vyšvihl mezi bohaté a mocné. Jako každý novozbohatlík, nouveau riche, ovšem trpěl typickým komplexem, že tradiční elity ho neberou vážně. I z tohoto důvodu se zřejmě stal mecenášem umění. Výtvarného, když štědře podporoval sochaře Matyáše Bernarda Brauna, ale také hudebního…

„Na počátku července se Soběslav na více než týden stává ‚hudební laboratoří‘.“

„Festival zahájil houslista koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer. Uvedl skladby od Johanna Sebastiana Bacha, Bély Bartóka a Fritze Kreislera a oslnil svým výkonem přítomné publikum.“

„Absolventky a absolventi nabídli hutnou porci hudby napříč styly a několik skvělých hráčských výkonů. Celkem letošní interpretační kurty navštěvovalo neuvěřitelných šedesát účastnic a účastníků.“

Patnáctý ročník interpretačních kurzů v jihočeské Soběslavi a s nimi spojený komorní hudební festival nabídl vedle zavedených jmen jako Jan Fišer, Orbis Trio a Jiří Pinkas, Kukal Quartet nebo Radka Fišarová i vynikající výkony mladých absolventů kurzů…

„Anabel Montesinos patří k interpretům, kteří už svým příchodem na pódium vyvolají očekávání a vzbudí emoce.“

„Provází jí jakási elfská vznešenost, majestát a současně všudypřítomná radost.“

„Na to, jaké úspěchy má za sebou, vystupuje s kultivovanou skromností, která je důkazem naprosté oddanosti nástroji a hudbě.“

Jestliže některé nástroje byly dlouho doménou mužů, kytara jim může být inspirací. Už v první polovině 20. století se dokázaly prosadit znamenité kytaristky María Luisa Anido a Luise Walker, následovány nedostižnou Idou Presti a Renatou Tarragó. V druhé půli minulého století přišel doslova „boom“ interpretek, mezi dalšími vynikly i řecké, americké, íránské a čínské kytaristky. Španělsko jako pomyslná kolébka kytary se může pochlubit i v současnosti vynikajícími umělkyněmi jako jsou Margarita Escarpa, z mladší generace je to především Anabel Montesinos.