„Dirigent Marek Štilec živě hrnul a vrstvil melodiku smyčců vyváženě opřenou o cembalové continuo. Předehra pod jeho sympaticky suverénním vedením gradovala v nadějeplném nástinu děje.“

„Lucie Laubová se s náročnými koloraturními ozdobami a záludnými hlasovými kličkami doslova mazlila a publikum napínavě sledovalo její úžasnou práci s dechem.“

„Ani Jakub Trnečka nezůstával s jistou technikou hlasu pozadu a společně dokázali se vzdušnou lehkostí, ale i s náležitou technickou precizností přednést nádherný duet, za což si vysloužili nadšený potlesk.“

Dvaadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců se překlenul do své podzimní části. Do stálé dramaturgie festivalu patří dlouhodobá vstřícná spolupráce s Kanonií premonstrátů a kulturním spolkem v Nové Říši. Zdejší apoštolský kostel sv. Petra a Pavla přiléhající k premonstrátskému klášteru tak ve středu 6. září zaplnilo publikum do posledních míst, aby si s nadšením vyslechlo výběr z biblického oratoria Ester skladatele Karla Ditterse.

Nastudování se ujal zkušený dirigent Marek Štilec s residenčním komorním orchestrem festivalu Wranitzky Kapelle. O sborové části se postaral renomovaný český chlapecký sbor Boni Pueri pod dlouholetým vedením sbormistra Pavla Horáka a host z Rakouska, Smíšený pěvecký sbor z Waidhofen an der Thaya se sbormistryní Ilse Bernhard. Přizvání dále přijali mladí laureáti karlovarské pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, sopranistka Lucie Laubová a tenorista Jakub Trnečka. Po loňském skvostném nastudování obnovené premiéry mše Leopolda Hoffmanna se tak spolupráce s Boni Pueri rozrostla o další úspěšný titul akcentující tvorbu hudebních mistrů česko-vídeňského hudebního klasicismu. Oratorium Ester zaznělo v tomto výběru a obsazení i druhý den 7. září v katedrále v příhraničním Waidhofenu v rámci partnerského festivalu Allegro Vivo.

Karl Ditters von Dittersdorf (1739 Vídeň – 1799 Nový Dvůr u Jindřichova Hradce) byl zajímavou skladatelskou osobností působící v českých zemích. Jako renomovaný kapelník biskupa Schaffgotsche na zámku Jánský Vrch u Javorníku byl jednou z nejvlivnějších osobností z okruhu slezských zámeckých kapel. Za umělecké zásluhy mu biskup udělil šlechtický titul. Během svého téměř třicetiletého působení ve službách javornického biskupa vytvořil Ditters rozsáhlé dílo pozoruhodné umělecké kvality včetně množství oper a oratorií, k nimž mu řadu libret napsal biskupův rádce, italský jezuita Salvatore Ignazio Pintus. V závěru života nalezl Karl Ditters azyl u mecenáše barona Ignáce Stillfrieda na panství na Červené Lhotě. Již přes třicet let je v Javorníku v měsíci září na skladatelovu počest pořádán Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu.

Biblické oratorium pro orchestr, sbor a sóla Ester (La liberatrice del popolo giudaico nella Persia, o sia L’Esther) zkomponoval Ditters v roce 1773 na italské libreto kněze a literáta Salvatore Ignazia Pinta (1714–1786). Dirigent Marek Štilec zvolil pro koncert v Nové Říši reprezentativní výběr árií a sborů z novodobé partitury, jež byla speciálně pro mahlerovský festival spartována a edičně rekonstruována muzikologem Jiřím Štilcem z opisu díla z roku 1775 nacházejícím se v knihovně v Berlíně. Zde bylo oratorium ve stejném roce uvedeno, Jedná se s největší pravděpodobností o opis pořízený po vídeňské premiéře v roce 1773. Nastudování výběru z Dittersova oratoria na starozákonní námět vyprávějící o zachránkyni perských Židů, královně Ester, bylo pro festivalové publikum nevšedně krásným zážitkem. Přispělo k tomu i vstřícně vlídné prostředí apoštolského kostela i pro „nepraktikující“ posluchače a doprovodný komentář představeného kláštera bratra Michaela.

Zkušení hráči Wranitzky Kapelle v čele s Markem Štilcem si s partiturou skvěle rozuměli hned od úvodních tónů hravě klasicistní oratorní předehry. Dirigent živě hrnul a vrstvil melodiku smyčců vyváženě opřenou o cembalové continuo. Předehra pod jeho sympaticky suverénním vedením gradovala v nadějeplném nástinu děje. Ten během hudebních čísel oratoria představoval bratr Michael a vyprávěl tak o starozákonním příběhu perské královny Ester, jež uchránila Židy před intrikami králova rádce Hamána (Amano) a následným vyhlazením. Nepřítel Hamán nakonec sám upadl v nemilost krále Xerxése (Assuero) a stal se obětí svých intrik. Dodnes je tento biblický příběh připomínám o židovském svátku Purim.

Během večera zaznělo celkem dvanáct hudebních čísel, kdy se střídaly nádherné sbory a koloraturní árie. Dramatický děj Hamánových intrik inicioval průzračně disciplinovaný zpěv sboristů Boni pueri. Následovala jemná árie v podání mladého tenoristy Jakuba Trnečky. Chlapecký sbor v dalším čísle doplnili hosté z Waidhofenu, kteří prokázali skvělou vyváženost hlasových skupin a secvičenost pod dlouholetým vedením paní Ilse Bernhard. Sopranistka Lucie Laubová stojí na prahu slibné pěvecké kariéry, svůj nádherný cit pro naléhavá pěvecká sdělení dokonale prokázala v následující náročné árii královny Ester. Obtížné koloraturní pasáže po vzoru efektních italských árií přednesla mladá sopranistka se sympatickou lehkostí a s bezvadnou jazykovou deklamací. Spontánní potlesk publika tak byl žádoucí. Orchestrálně sborový posun v ději byl hudebně pestrý a dobrý. Citlivě znělé cembalové intro připravilo prostor pro náruživou árii krále Assuera v podání Jakuba Trnečky. Mladý tenorista je studentem pražské HAMU, v loňském roce se stal úspěšným laureátem karlovarské pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, udělena mu byla i zvláštní cena Gustava Mahlera. Nastudování Dittersova oratoria pro něj byla jistě zkušenost obohacující, na Trnečkově projevu byl znát smysl pro lyričnost, ale i hlasová pružnost ve střídání výrazových nuancí. Sbor Židů v následujícím čísle byl v podání hostů z Waidhofenu zazpíván s náležitou jemností, jakou si vyžadoval charakter děje a umění Dittersovy oratorní polyfonie. Předlouhý duet Ester a krále Assuera byl v podání obou sólistů bezesporu vrcholem celého koncertu. Lucie Laubová se s náročnými koloraturními ozdobami a záludnými hlasovými kličkami doslova mazlila a publikum napínavě sledovalo její úžasnou práci s dechem. Ani Jakub Trnečka nezůstával s jistou technikou hlasu pozadu a společně dokázali se vzdušnou lehkostí, ale i s náležitou technickou precizností přednést nádherný duet, za což si vysloužili nadšený potlesk. Tenorista svůj smysl pro kantabilitu předvedl i v následující neméně dlouhé a na dechovou techniku náročné árii Amana. Melodicky zajímavé a skvěle zahrané bylo flétnové sólo, na něž navázala sopranistka éterickou árií s jemnými přiznávkami zvukově kompaktního orchestru Wranitzky Kapelle. Závěrečné sborové tutti Boni Pueri a sboru Waidhofen bylo důkladně propracované a směřovalo ke grandióznímu jásavému finále, pro které byly proplétající se chlapecké hlasy jako stvořené.

Marek Štilec opět prokázal mimořádné profesní zaujetí pro nastudování chrámového repertoáru, jenž si ale žádá koncertantní přístup. Ten je v podání vždy skvěle připravené Wranitzky Kapelle zaručen. Celé nastudování umělecky pozoruhodného Dittersova oratoria bylo Markem Štilcem zkušeně provedeno v harmonické souvztažnosti dirigenta, orchestru, sborů a sólistů. Bouřlivá standing ovation si vyžádala přídavek notoricky známého Hallelujah z Händelova oratoria Mesiáš, které chlapci pod vedením Marka Štilce a v doprovodu Wranitzky Kapelle zazpívali skvostně v dokonalé hlasové symbióze a s detailně propracovanou dynamikou a vyjádřenými tempovými nuancemi.

Posledním koncertem letošního ročníku festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců bude opět vystoupení vynikajícího rakouského orchestru Academia Allegro Vivo, jehož dirigentem a sólistou je Vahid Khadem-Missagh. Uskuteční se v gotické síni jihlavské radnice 24. září a na programu bude Bachův Koncert č. 2 E dur pro housle a smyčcový orchestr. Dále zazní v orchestrální úpravě Smyčcový kvintet F dur Antona Brucknera. Festival se tak uzavře naplněním letošní základní dramaturgické myšlenky „vídeňské stopy Gustava Mahlera“.

Foto: Jana Petrůjová