„Výčet činností Víta Aschenbrennera, varhaníka, cembalisty, dirigenta, sbormistra, muzikologa, pedagoga a organizátora hudebního života je v jeho věku vskutku enormní.“

„Z programové skladby přinášející kompozice raného a vrcholného baroka, vybočilo vprostřed koncertu salutatio ‚Ó bolestná matko‘ přeštického rodáka Jakuba Jana Nepomuka Ryby.“

„Vystoupení interpretů pocházejících z různých koutů jihozápadních Čech působilo sympatickým dojmem. Lze jen doufat, že s tímto souborem se budou moci seznámit posluchači i v jiných částech naší republiky.“

Hudební léto Borska pokračovalo v podvečer 10. srpna v pořadí již šestým koncertem, tentokrát v kostele sv. Jiří na Přimdě. Vystoupil v něm soubor Consortium Musicum vedený výraznou osobností hudebního života Plzeňska a Klatovska Vítem Achenbrennerem. Výčet jeho činností varhaníka, cembalisty, dirigenta, sbormistra, muzikologa, pedagoga a organizátora hudebního života je v jeho věku (*1977) vskutku enormní. Neomezují se jen na Plzeňsko a Klatovsko, ale v rámci čilé přeshraniční spolupráce sahají i k našim německým sousedům.

Pro orientaci uvedu jen základní informace. Výsledkem Aschenbrennerova výzkumu hudebního života klatovské jezuitské koleje je studie Poutnická procesí směřující do Klatov (2006) a monografie Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 17. a 18. století (2011). Dvakrát byl vyzván ke spoluautorství monografií – jednak o Klatovech (2010), jednak o Plzni (první díl Dějin města Plzně, 2015). V místě svého bydliště v Klatovech založil roku 1996 komorní sbor Kolegium pro duchovní hudbu, interpretující převážně skladby uložené v regionálních archivech. Od roku 2004 Aschenbrenner působí jako umělecký vedoucí komorního orchestru Consortium Musicum, zároveň ale i jako regenschori v Katholische Pfarrei Mariä Himmelfahrt v bavorském Bodenmaisu, městečku ležícím nedaleko německo-českých hranic. Jeho působení v Německu završil post uměleckého vedoucího orchestrálního tělesa Niederbayerisches Ärzteorchester. Od roku 2007 působí jako organizátor a dramaturg Evropského festivalu duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald, je rovněž předsedou západočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů.

Záslužná je i Aschenbrennerova interpretační činnost v oblasti soudobé hudby. V roce 2015 premiéroval Oratorium k Panně Marii Klatovské plzeňského skladatele Pavla Samiece, určené k 330. výročí tzv. klatovskému zázraku, v roce 2018 následovalo provedení oratoria téhož skladatele Blahoslavený Hroznata, komponovaného ke 100. výročí založení Československé republiky. Jako dirigent Aschenbrenner úzce spolupracuje i s dalším významným plzeňským skladatelem Jiřím Bezděkem, jemuž v roce uvedl jeho Hymnus o porozumění (2014).

Jak jsem výše uvedla, bohužel zde nelze uvádět všechny aktivity této významné osobnosti hudebního života západočeského regionu, vraťme se tudíž k vystoupení na Přimdě, které si vyslechli jak čeští, tak němečtí posluchači. V úvodu koncertu zazněla Sonata „La Cornara“ raně barokního italského skladatele Giovanniho Legrenziho (1626–1690), psaná pro dva melodické hlasy a basso continuo, v níž se představily dvě houslistky souboru Consortium Musicum Aneta Rottová a Soňa Bařtipánová. V podání mezzosopranistky Vítězslavy Krahmerové zazněla árie Alessandra Stradelly (1643–1682) z oratoria San Giovanni Battista. Sólistka zaujala temným mezzosopránem, ve střední rychlé části pak svižnými koloraturami. Z díla Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) si přítomní v podání vedoucího souboru a doprovodného smyčcového kvarteta, jež doplnila viola Olivera Hiena a violoncello Zuzany Stachové, vyslechli dvě věty (Adagio a Allegro) z Koncertu pro cembalo a orchestr d moll, BWV 1052. Vít Aschenbrenner přednesl sólový part na nástroj italského typu. Z programové skladby přinášející kompozice raného a vrcholného baroka, vybočilo vprostřed koncertu salutatio Ó bolestná matko (k Panně Marii přeštické) přeštického rodáka Jakuba Jana Nepomuka Ryby (1732–1792). To je rovněž výsledkem Aschenbrennerova intenzivního bádání v oblasti Rybových vztahů ke královskému městu Plzni. Čtyřhlas v podání Ludmily Achenbrennerové, Vítězslavy Krahmerové, Víta Achenbrennera a Jindřicha Krsteva vyzněl v této skladbě velmi vyrovnaně. Jako ukázku tvorby benátských skladatelů jsme si vyslechli Adagio ze Sonaty da chiesa IV. Tomasa Albinoniho v podání Soni Bařtipánové, opět za doprovodu uměleckého vedoucího a violoncellistky Zuzany Stachové. Rozhodně nejnáročnější částí koncertu byla introdukce a dvě árie – Crucifixum si videres a Mea tormenta, properate! z oratoria Sanctus Petrus et Sancta Maria Magdalena v podání sopranistky Ludmily Achenbrennerové. Sólistka zaujala ukázněným projevem, který plně odpovídal intencím autora, významného barokního skladatele Johanna Adolpha Hasseho (1699–1783). Mladý absolvent klatovské ZUŠ Jindřich Krstev příjemně překvapil v závěrečné Arii pro omni Festo Astra coeli convolate Jana Lohelia Oehlschlägela (1724–1788) lahodnou barvou svého sytého basbarytonu.

Akustika malého gotického kostela přenesla výkony interpretů do vyšší zvukové hladiny, leckde se vytrácelo (a to zejména v houslích) žádoucí piano. To však souboru nelze vytýkat, neboť předchozí možnost zkoušení se většinou omezuje jen na krátkou akustickou zkoušku. Consortium Musicum patří k souborům hrajícím barokní hudbu na soudobé nástroje, vyjma repliky cembala italského typu. Umělecký vedoucí patří k onomu vzácnému typu interpreta, v němž se šťastným způsobem spojuje muzikologické bádání a poučená interpretace. Vystoupení interpretů pocházejících z různých koutů jihozápadních Čech působilo sympatickým dojmem. Lze jen doufat, že s tímto souborem se budou moci seznámit posluchači i v jiných částech naší republiky.

Foto: Marta Ulrychová, Wikipedia / Allexkoch / CC BY-SA 4.0