Ryze bachovský program představí v brněnském Besedním domě ve středu 26. dubna od devatenácti hodin soubor Czech Ensemble Baroque. Půjde o předposlední koncert jedenácté sezóny cyklu Bacha na Mozarta!. Sólistou na varhany a na cembalo bude Jiří Havrlant. Na koncertě s víceznačným názvem „Bach parodický“ bude také posluchačům představena dramaturgie dvanácté sezóny oblíbené koncertní řady, kterou ansámbl se svým dirigentem Romanem Válkem zahájí v září.

U slova „parodie“ se mnohým jako ekvivalent primárně vybaví „zesměšnění“. Tento termín má však širší význam. Nejjednodušší definice znamená změnu obsahu při zachování formy. Zesměšňující účinek, lépe řečeno vyvolání smíchu to však nevylučuje. Takto je pojata nejstarší známá parodie v literatuře nazvaná Žabomyší válka: žáby a myši v ní spolu válčí ve formě daktylského hexametru, vznešeného verše hrdinského, jejž užil Homér ve svých eposech Íllias a Odysseia.

„Také Johann Sebastian Bach rád užíval parodickou techniku pro vyvolání smíchu. Hudební parodování znamenalo v dřívějších epochách přenášení melodií nebo hudebních úseků ze stávajících skladeb do skladeb nových a to i ze světských do duchovních a naopak. Ani Bach se v podobném duchu parodické technice nevyhýbal. Užíval ji často z důvodů praktických. Nezřídka se jednalo o hudbu tzv. holdovacích kantát, kterou užil pro své kantáty duchovní,“ uvádí soubor.

Program návštěvníkům nabídne velmi zajímavé srovnání a umožní mu sledovat jakousi evoluci díla. Stěžejním opusem večera je kantáta č. 146 Wir müssen durch viel Trübsal, jejíž součástí je sinfonie se sólovými varhanami. Stejný hudební materiál pak Bach mistrně použil v cembalovém koncertu d moll, který posluchači budou mít možnost vyslechnout před kantátou. Také pomalá věta tohoto koncertu pochází původně z kantáty, kde se jedná o velmi emocionálně vypjatý sbor, který doprovází varhanní sólo. Posluchači si tedy mohou poslechnout a zvolit, která verze se jim líbí víc. Srovnání bude o to zajímavější a unikátní v tom, že sólistou jak na varhany, tak na cembalo bude Jiří Havrlant.

„Bach je pro mě nejlepším skladatelem všech dob. Vlastně k parodování ani nepotřeboval jiné autory a parodoval převážně sám sebe…“ říká s nadsázkou dirigent koncertu Roman Válek a dodává: „Kantáta dle mého názoru zaujímá výlučné postavení i v Bachově díle. Jeho harmonické postupy jsou vždy neotřelé a geniální, ale způsob, jakým v úvodním sboru ztvárňuje vyčerpanost pozemským životem v textu „skrze mnohá soužení vcházíme do Božího království“ je opravdu mimořádný. Natolik niterný a drásavý, že žádného vnímavého posluchače nemůže nechat v klidu.“ Koncert a kantátu doplní ještě virtuózní moteto Der Geist hilft unsrer Schwachheit auf, BWV 226.

Poslední koncert cyklu se bude konat 1. června, kdy den po debutu souboru na festivalu Pražské jaro zaznějí Tůmova „moteta pro Královnu“ s Andreasem Schollem, coby sólistou.

Foto: Theodor Knesing / Wikipedia / Public Domain, Facebook souboru, Petr Francán

Facebook X E-mail WhatsApp