„Se zkušenostmi z ciziny vnímal pražské prostředí, zejména koncertní a operní život, jako zaostalé a povrchní. K úsilí o další emancipaci českého národního společenství přispíval jako autor i jako organizátor.“
„I když se ještě hledal, jeho první opera jasně ukázala, že bude schopen své cíle naplňovat.“
„Přesvědčivé vítězství skladatele, jehož dílo hudebně předčilo vše, co se doposud z domácí tvorby dávalo, ale navíc neméně přesvědčivé vítězství interpreta, který dokázal rozeznít takové nuance, o jakých se rutinérům nesnilo.“
Mladočeši a staročeši, pokrokovost a konzervativnost, čeština a němčina, umělecká nekompromisnost a rutina… To je jen několik protikladů, které hýbaly pražskou společností v šedesátých letech devatenáctého století. Tedy v době, kdy Bedřich Smetana pracoval na svých prvních dvou operách. Obě měly v Prozatímním divadle premiéru v roce 1866. Prodanou nevěstou se skladatel začal zabývat na začátku léta 1863, brzy poté, co měl hotovou prvotinu – Branibory v Čechách. Ty dokončil 23. dubna před sto šedesáti lety.