„Byl zřejmě nejroztoulanější postavou tohoto cyklu, neboť žil kromě Prahy v mnoha dalších městech.“
„Také v počtu skladeb by se mezi dalšími z podobného těsta neztratil, neboť jich zkomponoval na čtyři stovky.“
„Kvůli problémům s alkoholem, paděláním a podvodům byl opakovaně vězněn.“
Stává se to už takřka frází – o každém, kdo prožil trochu dobrodružnější život, by prý šlo napsat román. Vždyť ale ve skutečném životě se přece lidem stávají věci, o kterých kdyby napsali do scénáře, každý dramaturg nebo editor by je vyškrtl s tím, že tohle už je pro čtenáře, posluchače či diváky příliš nepravděpodobné, prostě přitažené za vlasy! Přesto (anebo právě proto?) není třeba přetavovat kdejaký životopis v literární dílo. Jestli by některý mohl mít u publika úspěch, neboť je nadmíru barvitý, týkal by se muže, který stihl být varhaníkem i skladatelem, manželem i tulákem, virtuosem i podvodníkem. Řeč je o Robertu Führerovi.