PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ano, já jsem pachatel,“ říká k založení festivalu Klášterní hudební slavnosti původně violista Roman Janků. Manažer, který stojí i za šumpersko-jesenickou koncertní řadou Klasika Viva, portálu KlasikaPlus.cz poskytl rozhovor u příležitosti jubilea „Klášterek“ – ty totiž letos oslaví dvacáté narozeniny. Janků poskytuje bližší pohled na letos konaný ročník, zároveň zve na koncert předního českého klavíristy, který v Šumperku vystoupí už 20. dubna.

Soubor Janáčkovy opery uvedl v sobotu 11. dubna premiéru další barokní opery. Agrippina Georga Fridricha Händela ožila na jevišti Janáčkova divadla v režii Martina Glasera a pod taktovkou dirigenta Václava Lukse hrál soubor Collegium 1704. S Pavlou Vykopalovou v titulní roli vzniklo úchvatné představení, které po právu zaznamenalo fenomenální úspěch.

Další premiérou, kterou chystá soubor Janáčkovy opery na scéně Janáčkova divadla, je Agrippina Georga Friedricha Händela. Režijně ji připravuje Martin Glaser, který ji vidí jako nadčasové politické divadlo, naplněné dramatickými obrazy. Premiéra se uskuteční 11. dubna a režisér i v době hektických předpremiérových příprav poskytl rozhovor portálu KlasikaPlus.cz.

Slavnostní večer vzdávající hold Emě Destinnové se uskutečnil 17. února v Rudolfinu. Za dva roky si připomeneme 150. výročí jejího narození, k němuž je plánována nová, třídílná publikace o této legendární pěvkyni. Její autorkou je slovenská scenáristka, režisérka a herečka Lucia Klein Svoboda, která se svým týmem zároveň připravila i celý koncertní večer – a při této příležitosti pokřtila první díl mapující Destinnové cestu od dětství až po angažmá v Berlíně. Za doprovodu Prague Philharmonia pod taktovkou Františka Macka vystoupily sopranistky Zuzana Marková, Eliška Weissová a Vanda Šípová spolu s kontratenoristou Vojtěchem Pelkou. Večer měl nepochybně vysoké aspirace i řadu přesvědčivých okamžiků, přesto však nezůstal zcela bez otazníků.

V sobotu 31. ledna se ve Velkém divadle v Plzni rozezněla hudba Josefa Myslivečka. V hudebním nastudování Vojtěcha Spurného, v režii a na scéně Rocca a s kostýmy Belindy Radulović se v sólových partiích až na jedinou výjimku představili hostující umělci. Titulní role opery Tamerlán byla bez alternace svěřena kontratenoristovi Vojtěchu Pelkovi.

Před rokem a půl se pro portál Klasikaplus.cz český kontratenorista Vojtěch Pelka rozpovídal vůbec poprvé. Mezitím jeho kariéra začala nabírat neúprosného tempa, přičemž vyvrcholila na sklonku loňského roku koncertem v Královské opeře ve Versailles, kterému ale předcházelo několik význačných úspěchů na mezinárodních soutěžích v zahraničí. Uplynulý čas shrnul v novém rozhovoru, kterým zve na premiéru Myslivečkova Tamerlána v plzeňském divadle.

Vojtěch Spurný je český cembalista a dirigent působící v tuzemských operních divadlech i symfonických orchestrech. Publikum ho zná zejména díky provozování hudby baroka a klasicismu. Jedním z jeho současných úkolů je opera Il gran Tamerlano českého skladatele 18. století Josefa Myslivečka. Bude mít premiéru koncem ledna v Plzni a je hlavní motivací k rozhovoru s dirigentem.

„Patří mezi ta díla, která přinášejí svědectví o hudebním cítění a kompozičním umění jak autora samotného, tak jeho doby.“

„Prostor o velikosti menšího koncertního sálu s klenutým stropem poskytl přesně takové prostředí, jaké bylo potřeba.“

„Pro nezasvěceného posluchače může působit obsazení sopránového partu mužem poněkud nezvykle…“

V jedinečné atmosféře pozdního večera proběhl 21. srpna další z koncertů festivalu Theatrum Kuks. Refektář kukského hospitálu posloužil hudebníkům z uskupení Ensemble Damian k provedení vzácně dochovaného a znovuobjeveného souboru 31 fug skladatele Mauritia Vogta. Posluchačům se potom kromě zážitku barokní hudby naskytl čas a prostor k přemítání nad pomíjivostí a marností tohoto světa, ale nakonec také, nad Boží věčností, krásou a nadějí. Vzkříšením Vogtova díla s názvem Vertumnus vanitatis musicae in 31 fugis delusus se podařilo odvést kus záslužné objevitelské práce.

„Pro Vojtěcha Pelku je titulní postava Händelova pasticcia dalším úspěchem jeho slibně se rozvíjející umělecké kariéry.“

„Hana Blažíková a Sylva Čmugrová působivě vyjádřily antagonismus obou ženských postav.“

„Pasticcio Alessandro Severo náleží k posledním Händelovým aktivitám na poli italské opery.“

Podobně jako v loňském roce ani letos nemohla v divadle krumlovského zámku chybět barokní opera. Ve dnech 24. a 25. června zde Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové uvedlo v režii Moniky Hosmanové Händelovu operu Alessandro Severo. V české premiéře, k níž kostýmy vytvořila Linda Holubová, vystoupili převážně domácí pěvci zabývající se autentickou interpretací barokní hudby.

„Vysoce přístupná, mimořádně svěží hudba orchestrem Musica Florea přinesená bezpečně reprezentativně…“

„Nápad dvou tanečních rolí, které dokreslily dění na scéně, považuju za skvělý.“

„Absence textového materiálu nepochybně ponížila celkový dojem.“

Další operní produkce převozného divadla Florea Theatrum je úspěšně v cíli. Instrumentální soubor Musica Florea, sedm herců-pěvců a dvě tanečnice na dvoraně HAMU rozehráli starý příběh o tom, když láska zvítězí nad politickou rivalitou. Režie opery Triumf Camilly bratří Bononciniů, autorů období baroka, se zhostila Andrea Miltnerová, doprovázející hudební ansámbl 18. července řídil jeho vedoucí Marek Štryncl. Výsledek si tvůrci až na jednu výtku mohou dát za rámeček a položit na čestné místo pomyslné vitríny úspěchů.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Přes výraznou dramatičnost skladby si dokázal zpěvák v hlase zachovat lehkost a pružnost.“

„Bernovský pěvce náležitě podpořil v hudebně-výrazové dramatičnosti.“

„Pelka předvedl schopnost překlenout velké intervalové skoky a volnou pohyblivost ve vysoké tessituře včetně obratnosti v brilantních pasážích.“

Klášterní hudební slavnosti jsou již devatenáctým rokem žádoucím a potřebným festivalem klasické hudby na severní Moravě, který pravidelně láká zajímavým programem propojujícím více žánrů. Letos, stejně jako loni, dramaturgie vsadila na český kontratenorový zjev – Vojtěcha Pelku. Za cembalo a varhany jako sólista i korepetitor usedl Ondřej Bernovský. Duo si pro koncert 12. července v rýmařovské kapli V Lipkách připravilo výběr z klasicistních operních předeher a árií a nadchlo místní publikum.