V pondělí 30. března se v Českém muzeu hudby uskuteční slavnostní uvedení knihy o přátelství Josefa Suka a Huga Boettingera Z gruntu srdce. Křest publikace editorky Jany Vojtěškové doprovodí hudební výstup. Na pultech českých knihkupectví se také už nějaký čas lze setkat s knihou o jiném velkém, na českém území narozeném skladateli – autorem česky psané monografie o Gustavu Mahlerovi, která je nominována na ocenění Magnesia Litera, je Ivan Blecha.

Malíř, kreslíř a karikaturista Hugo Boettinger patřil k nejbližším přátelům skladatele a houslisty Josefa Suka. O tom, jak výjimečné bylo jejich přátelství, svědčí dochovaná oboustranná korespondence, kterou nyní vydalo Národní muzeum. Publikace nabízí vhled do každodenního profesního i osobního života obou významných osobností a zároveň uvádí do pestrého pražského kulturního a společenského prostředí v první třetině 20. století. Dopisy jsou doplněny Boettingerovými kresbami a karikaturami převážně s hudební tematikou.

Knihu představí editorka Jana Vojtěšková, vědecko-výzkumná pracovnice Národního muzea, kurátorka fondu nenotových rukopisů. Ukázky z dopisů přečte Miroslav Dvořák a v podání violoncellistky Barbory Cipriánové a klavíristky Yelizavety Bedenko zazní Balada a Serenáda, op. 3, v pořadí třetí opus Josefa Suka.

Pozornosti hudebního nadšedce by také neměla uniknout publikace Dávné znění. Klopýtání s Gustavem Mahlerem autora Ivana Blechy. Jedná se o knihu nominovanou na ocenění Magnesia Litera (vítězné počiny 25. ročníku cen budou vyhlášeny 18. dubna na ČT art) v kategorii naučné literatury.

Filozof Ivan Blecha napsal první velkou monografii v češtině o světoznámém hudebním skladateli Gustavu Mahlerovi, který se narodil a působil v Čechách a na Moravě a vrchol své kariéry prožil ve Vídní v epoše fin de siècle. S nadhledem a stylistickou vyzrálostí Blecha zahrnuje do své interpretace vědění z oblastí filozofie, muzikologie a kulturní historie. Vychází z úvah o povaze vrcholně moderní doby a její kultury, na jejímž pozadí zkoumá Mahlerův pozdně romantický a rafinovaně ironický vztah k přírodnímu bytí a městskému životu, dokáže přesvědčivě vyložit podstatu jeho geniální hudby jako svého druhu filozofické řeči či rezonující desky přírody. Vedle toho kriticky osvětluje Mahlerovo hudební myšlení v souvislosti s filozofií Friedricha Nietzscheho a Martina Heideggera či ve světle literární tvorby Thomase Manna a Paula Celana. Zamýšlí se nad smyslem umění, primárně hudby, v éře překotné technické modernizace ústící do radikálních ideologií, velkých válek a revolučních změn v běžném životě i velkém umění. Kniha Ivana Blechy představená na konci roku 2025 osvětluje, jak se v Mahlerových složitých a často až s odstupem pochopených, oceněných a uváděných symfoniích zrcadlí tektonické posuny v evropské kultuře a dějinách na přelomu 19. a 20. století.

Foto: Magnesia Litera, archiv Národního muzea

Facebook X E-mail WhatsApp