Muzikoložka a hráčka na cembalo a fortepiano (čili tzv. „kladívkový klavír“ či hammerklavír) Alena Hönigová pořádá cyklus koncertů v Divadle Kolowrat s názvem Příběh kláves, umění a krásných nauk, na kterém sama vystupuje. Pátý koncert řady ve čtvrtek 22. února připomene založení Pražské konzervatoře.

Cyklus koncertů – koncerty vždy připadají na čtvrtý čtvrtek v měsíci – provázený slovem nahlíží do pražského dění let 1784–1824. Vzniku Královského hlavního města Prahy roku 1784, první sezóna čerstvě dostavěného Nosticova divadla a založení Královské české společnosti nauk zahájily období zdejšího pestrého uměleckého i společenského života. Pátý koncert řady připomene založení Pražské konzervatoře (1808) prostřednictvím hudby jejího prvního ředitele Bedřicha Diviše Webera i jednoho z jeho prvních studentů Ignaze Moschelese. Hvězdnou kariéru virtuózního klavíristy zahájil mladičký Moscheles právě v Praze, kde koncertoval s primadonou pražské opery Luigiou Caravogliou-Sandrini a jejím manželem hobojistou Paolem Sandrinim.

Zazní také hudba abbého Voglera, který v Praze v letech 1800–1803 vyučoval hudební vědu na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Bylo to jedno z nejdelších období, které tento dobrodruh a vynálezce strávil na jednom místě. Někteří v něm viděli génia, jiní šarlatána, jisté však je, že vychoval řadu skvělých hudebníků, mezi nimi i Carla Mariu von Webera, který v letech 1813–1816 řídil Stavovské divadlo.

Nesmírně nadaného skladatele Jana Václava Huga Voříška, jehož rapsodie diváci také uslyší, s Prahou pojí jeho studia filosofie. Dožil se pouhých čtyřiatřiceti let, ale jeho jediná symfonie mu vysloužila přezdívku „český Beethoven“ a pro jeho spontánní, barevné klavírní skladby musel hudební časopis Allgemeine musikalische Zeitung vynálezt nové pojmenování impromtu – stalo se formou, ve které našli zalíbení například Schubert a Chopin.

Foto: Martin Bílek, Wikipedia / Josef Eduard Teltscher / volné dílo

Facebook X E-mail WhatsApp