Vánoční koncert souboru Czech Ensemble Baroque v brněnském Besedním domě letos představí Pastorely a Vánoční mši českých kantorů Koutníka a Kopřivy. Koncert z cyklu Bacha na Mozarta! se bude konat v úterý 21. prosince od 19 hodin a sólisty budou sopranistka Markéta Böhmová, altistka Lucie Netušilová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka. Dirigovat bude Roman Válek.

„Přijďte se v týdnu, ve kterém oslavíme Štědrý den, naladit na nejkrásnější svátky v roce. Čeká vás vánoční atmosféra, jak ji prožívali kantoři českých kůrů a v jedné skladbě dokonce famfrnochy, které vyrobil sám dirigent souboru Roman Válek,“ zve ansámbl s tím, že hudba českých kantorů představovala velmi významnou epochu v dějinách naší hudební historie. Kantorské povolání se velmi často v rodinách dědilo, a proto známe celé rody – Brixi, Benda, Dusík a další, jejichž příslušníci formovali a rozvíjeli hudební myšlení a vnímání mnoha generací. Vedle provozování duchovní hudby na kostelních kůrech mnohdy kantoři i komponovali. Nejčastěji se jednalo o účelové, příležitostné skladby pro kostel, a školu, která tvořila předěl mezi hudbou lidovou a hudbou vrcholně artificiální, ke které však jednoznačně směřovala. Specifický útvar – pastorela – pak byl komponován pro dobu vánoční.

Pastorely mají původ už v baroku. Jedná se o drobná vánoční oratoria na lidové texty, respektive na texty v lidovém duchu. Charakteristickým rysem pastorel jsou stylizované dialogy pastýřů ovlivněné vedle latinských pastorel též lidovými koledami. Jejich obliba v českém prostředí byla dána především českými texty, ale též jednoduchostí hudební faktury: kvintové prodlevy, melodika vytvořená z rozloženého durového kvintakordu, jednoduchá harmonie apod. Spojením výše zmíněných prvků vznikl zajímavý podtyp hudebního dramatu na pomezí lidové hudby a umělého divadla. Ve své podstatě se jedná o opery pro prostý lid. „V pastorelách se objevují nejenom lidové motivy, ale i citace melodií lidových koled. Tyto malé kantáty, ve kterých vystupují rozličné postavy jako třeba pastýři, tři králové, vesničané a podobně, jsou velmi typickým prvkem české hudební kultury, a proto jsme jim věnovali samostatný vánoční program,“ uvádí Roman Válek. Pořadatelé popisují dirigentem vyrobené famfrnochy: „Jedná se o starodávný český lidový rytmický hudební nástroj, patřící do skupiny bicích nástrojů blanozvučných, s neurčitou výškou tónu. Je to hliněná nebo plechová nádoba, která je potažena napnutou měchýřovou blanou a uprostřed je provlečen svazek žíní.“

Foto: Wikipedia