Dva květnové koncerty v Praze nabídnou netradiční pohled na písňovou tvorbu Jana Václava Huga Voříška. V rámci třetího ročníku cyklu Příběh kláves, umění a krásných nauk zazní jeho písně v novém českém překladu, a to v poloscénickém provedení s důrazem na historický kontext i interpretační autenticitu. Akce se konají 14. a 21. května.

Projekt, který připravila cembalistka a fortepianistka Alena Hönigová, navazuje na dlouhodobý dramaturgický koncept propojující hudbu přelomu osmnáctého a devatenáctého století s dobovým kulturním a společenským kontextem. Cyklus se soustředí na životní a umělecké osudy českých hudebníků působících v evropských centrech a klade důraz na výsledky současného muzikologického výzkumu.

Těžištěm dvojice květnových koncertů je písňová tvorba Jana Václava Huga Voříška, skladatele raného romantismu, jehož odkaz bývá často zastíněn jeho instrumentální tvorbou. Nová edice písní s českými texty, připravená ve spolupráci s básníkem Petrem Koudelkou, představuje snahu zpřístupnit tento repertoár současnému publiku nejen jazykově, ale i výrazově.

První z koncertů, konaný 14. května v kulturním centru Velký mlýn, nabídne úvodní část písňového cyklu v podání sopranistky Magdaleny Rovenské, tenoristy Eduarda Kácala a Aleny Hönigové u fortepiana. Druhé uvedení 21. května v Divadle Kolowrat přinese pokračování programu, tentokrát rozšířené o choreografickou složku v interpretaci Vladimíra Gončarova, se sopranistkou Annou Hlavenkovou.

Oba večery jsou koncipovány jako poloscénická uvedení, která překračují rámec tradičního písňového recitálu. Hudba je zde zasazena do širšího narativního rámce, který reflektuje dobové myšlení, estetiku i společenské vazby. Důraz je kladen na propojení hudebního výkonu s literárním a historickým kontextem, přičemž klíčovým tématem písní zůstává milostná lyrika v různých podobách. Cyklus Příběh kláves, umění a krásných nauk se profiluje jako projekt na pomezí koncertu a hudebně-vzdělávacího formátu. Nesoustředí se pouze na samotnou interpretaci, ale také na zprostředkování širších souvislostí, které formovaly hudební kulturu daného období. V tomto kontextu představuje Voříškova písňová tvorba důležitý článek raně romantického repertoáru, jenž v českém prostředí zůstává dosud spíše okrajově uváděn. Další pokračování Alena Hönigová plánuje na 19. listopadu opět do Velkého mlýna.

Foto: archiv KlasikyPlus, shf.cz

Facebook X E-mail WhatsApp