Před oficiálním otevřením 55. koncertní sezóny přivítá Státní filharmonie Košice klavíristu z Francie, vítěze mezinárodní Soutěže královny Alžběty, Jonathana Fournela. Na jeho hře kritiky kromě precizní techniky a mimořádného spektra barev zaujímá vyvážená směs rafinovanosti a divokého instinktu. V Domě umění uvede díla Beethovena, Francka i Szymanowského. Klavírní recitál se uskuteční v úterý 5. září.

Jonathan Fournel se narodil ve francouzském Sarrebourgu. Od svých osmi let studoval na Konzervatoři v Sarreguemines, později na Konzervatoři ve Štrasburku a soukromě u Patricie Pagny a Gisèle Magnan. Na Hochschule für Musik v německém Saarbrückenu ho vedli Robert Leonardy a Jean Micault a na Konzervatoři v Paříži zase osobnosti jako Bruno Rigutto, Michel Dalberto či Jean-Frédéric Neuburger. Fournel je držitelem několika ocenění z mezinárodních soutěží – Concours International d’Epinal, Ettore Pozzoli International Piano Competition nebo také prestižní Queen Elisabeth Piano Competition.

V první části recitálu se umělec věnuje ikona hudební historie, Ludwigu van Beethovenovi. Široká veřejnost ho vnímá především jako symfonika, ale významným milníkem dějin hudby je i jeho dvaatřicet klavírních sonát, které bývají považovány za „Nový zákon“ klavírní literatury. Sonátovou formu postavil na úroveň symfonií, povýšil ji na umělecky náročný žánr, ve kterém prezentuje nejvážnější myšlenky a zprostředkovává nejhlubší pocity. Beethoven byl také mistrem variací, které uplatnil ve svých cyklických dílech – symfoniích, sonátách či smyčcových kvartetech. Při recitálu zazní jeho 32 variací c moll, WoO 80 a Sonáta č. 22 F dur, op. 54

Ve druhé polovině koncertu zahraje mladý virtuos dílo Césara Francka Preludium, fuga a variace h moll, op. 18 určené původně pro varhany. Skladbu Franck věnoval Camille Saint-Saënsovi, který byl, stejně jako Franck, vynikajícím varhaníkem a odkazuje v něm na klasickou orientaci Saint-Saënsovy hudby. Recitál uzavřou Variace na polské lidové téma, op. 10 Karla Szymanowského. Jedná se o dílo mladého skladatele z dob jeho studií, kterým získal uznání polských kritiků po premiéře v roce 1906.

Foto: Robin Ducancel