Ve třiadevadesáti letech zemřel trumpetista a skladatel Antonín Vaigl, autor, jehož jméno nese nejen koncertní repertoár pro žesťové nástroje, ale i jedna z nejpoužívanějších českých učebnic hry na trubku. Patřil k tvůrcům, kteří propojují interpretační praxi s pedagogikou a zásadně ovlivnili tuzemskou trumpetovou tradici.

Antonín Vaigl byl představitelem generace, která po válce formovala český žesťový obor. Jako skladatel je připomínán zejména Rondem pro trubku a orchestr (1962), je autorem i řady dalších komorních a instruktivních skladeb. Věnoval se také úpravám skladeb pro žesťové nástroje a je autorem několika písní. Neméně významná je Vaiglova pedagogická stopa. Spolu s Michalem Krčmou je spoluautorem Školy hry na trubku (díly I–II), která se od prvního vydání v sedmdesátých letech dočkala řady reedicí a dodnes patří k základní literatuře českých ZUŠ a konzervatoří.

Vaigl pocházel z hudební rodiny, narodil se v Lázních Mšené, kde jeho otec i dědeček vedli tamní lázeňský orchestr. Jako interpret se Antonín Vaigl uplatnil v orchestru Osvobozeného divadla, později hrál v Pražském komorním orchestru. Pedagogicky působil na Pražské konzervatoři, kde se věnoval hudební teorii i hře na trubku.

Antonín Vaigl se narodil 25. května v roce 1932 a zemřel 14. října roku 2025.

foto: archiv Marka Zvolánka

Facebook X E-mail WhatsApp