Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů je znepokojena rozpočtovými škrty
Aktualizováno
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 vyvolal obavy části kulturní sféry. Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR upozorňuje na plánované snížení podpory živého umění a vyzývá ministerstvo kultury k úpravě financování. Podle zástupců asociace může mít omezení dopad nejen na samotná umělecká tělesa, ale i na regionální kulturní život a související ekonomiku.

Plánované změny ve státním rozpočtu pro letošní rok vyvolaly reakce zástupců profesionální hudební scény. Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR upozorňuje, že navrhované škrty mohou zásadně ovlivnit fungování orchestrů, pěveckých sborů i některých divadel, především mimo hlavní kulturní centra. Podle asociace dochází k výraznému snížení prostředků v programech ministerstva kultury, z nichž jsou financovány profesionální hudební instituce a část kulturních aktivit včetně festivalů. „Stávající návrh rozpočtu ztěžuje působnost symfonických orchestrů a pěveckých sborů čerpajících z příslušného ministerského programu. Bez jakékoliv diskuse v něm bylo škrtnuto sto milionů Kč (pětadvacet procent), což je velmi razantní zásah,“ uvedla předsedkyně asociace Lenka Kavalová, která stojí v čele Plzeňské filharmonie. Současně má dojít ke snížení o více než tři sta milionů Kč v programu pro kulturní aktivity, což se dotýká i hudebních festivalů.
Asociace současně uznává snahu ministerstva zlepšit platové podmínky pracovníků v kultuře, upozorňuje však na riziko přesunu problémů do jiných oblastí. „Vážíme si snahy pana ministra zlepšit platové podmínky v kultuře, ale současně realizované škrty v souvisejících oblastech nic neřeší. Naopak povedou k celkovému zhoršení situace,“ doplnila Kavalová.
Organizace sdružující čtrnáct profesionálních hudebních těles požaduje zachování dotačních titulů alespoň v původně navržené výši a zároveň otevření širší debaty o dlouhodobém financování kultury. Podle jejího vedení by se do ní měli zapojit nejen zástupci státu, ale i měst a krajů, které jsou často zřizovateli kulturních institucí. „Kultura si zaslouží nejen slušné financování, ale také koncepční a předvídatelné řízení,“ uvedla Kavalová.

Program státní podpory pro profesionální divadla, orchestry a sbory považují zástupci oboru za zásadní pro stabilitu celého sektoru. Asociace dlouhodobě prosazuje navýšení prostředků v tomto programu alespoň na pět set milionů korun a jasnější nastavení pravidel financování do budoucna.
Zástupci hudebních institucí zároveň upozorňují, že jejich činnost přesahuje samotnou oblast kultury. Orchestry a sbory organizují vzdělávací programy pro děti i veřejnost, podílejí se na kulturním rozvoji regionů a podle nich mají i ekonomický přínos prostřednictvím turismu a návazných služeb. V některých případech stojí také za pořádáním mezinárodních festivalů. A v neposlední řadě jsou zdrojem pracovních příležitostí. Asociace proto vyzývá ministerstvo kultury i další partnery k intenzivnější debatě o rozdělení odpovědnosti mezi státem a samosprávami při financování živého umění. Podle jejího stanoviska by stabilní podpora kultury měla být vnímána jako dlouhodobá investice do společnosti, nikoli jako výdaj, který lze krátkodobě omezovat bez širších dopadů.
Návrh letošního státního rozpočtu počítá pro ministerstvo kultury s výdaji 17,6 miliardy korun, což je zhruba o 1,17 miliardy méně než v návrhu předloženém loni v září a zároveň asi o 3,9 miliardy méně než činil loňský rozpočet, který byl posílen prostředky z Národního plánu obnovy. Největší pokles se má dotknout příspěvkových organizací, živé kultury i obnovy kulturních památek, zatímco mírně vzrostou výdaje na platy zaměstnanců ministerstva a beze změny zůstávají zákonné transfery církvím. Na živou kulturu má letos směřovat 1,15 miliardy korun, méně peněz půjde také na regionální kulturní zařízení či program péče o národní kulturní dědictví. Vládní program přitom dlouhodobě slibuje posílení financování kultury, včetně růstu platů pracovníků v oboru a vytvoření víceletého finančního plánu na ochranu památek a rozvoj kulturní infrastruktury.
Ministerstvo kultury odmítá kritiku Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR, která upozorňuje na dopady rozpočtových škrtů na regionální hudební instituce. Podle resortu je současná situace důsledkem špatného stavu veřejných financí převzatých od předchozí vlády a úspory se musí dotknout všech ministerstev včetně kultury. Úřad zároveň argumentuje tím, že dopad na orchestry a sbory představuje méně než dvě procenta jejich rozpočtů a připomíná, že hlavní odpovědnost za jejich financování nesou kraje a statutární města, zatímco státní podpora má sloužit především k rozvojovým projektům. Ministerstvo nicméně deklarovalo ochotu s asociací dále jednat o budoucím nastavení podpory hudebních těles.
foto ilustrační / facebook asociace a Plzeňské filharmonie
Příspěvky redakce
- Závěr Pražského jara s Verdiho ‚nejlepší operou‘
- Filharmoniště před prázdninami pobaví nejmenší děti Vivaldim i Smetanou
- Kateřina Kněžíková jako Jenůfa v pražském Národním
- Červen hradecké filharmonie vyvrcholí s Orffem na Hukvaldech
- Amálie Dobšíková a její kolegové zahrají v letohrádku Amerika
Více z této rubriky
- Orchestrální a sborová asociace jednala o budoucnosti živého umění i médií veřejné služby
- Barbara Maria Willi odvolána prezidentem z postu rektorky JAMU
- Pavol Dvorský (1954–2026)
- Brian Large (1937–2026)
- Jubilejní ročník soutěže Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons představil novou generaci talentů
- Vltavská filharmonie na dosah
- Alena Jakubcová (1960–2026)
- Rektorka JAMU odmítá důvody pro odvolání
- Felicity Lott (1947–2026)
- Nejlepším klavíristou pražskojarní soutěže je Sehyeok Son