„Naším cílem je, aby posluchači měli lepší den než před koncertem.“

„Naše práce je jakoukoli hudbu zahrát co nejkvalitněji.“

„Letos v březnu jsem měl obrovskou čest dirigovat Mou vlast na zahájení plzeňského festivalu Smetanovské dny. Připravoval jsem se na to víc než rok.“

Chuhei Iwasaki, který dnes diriguje na Smetanově Litomyšli chrámový koncert se souborem Moravia Brass Band, nastupuje od září jako šéfdirigent k Plzeňské filharmonii. Osudovým setkáním pro něj bylo v roce 2006 vystoupení České filharmonie v jeho rodném Japonsku. Rozhodl se tehdy, bylo mu devatenáct, že bude studovat klasickou hudbu v Evropě, v Čechách. Na Pražské konzervatoři se přihlásil ke studiu hry na housle spolu s obory skladba a dirigování… Dnes tam vyučuje hru v orchestru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje i uplynulý nestandardní rok a to, jak se snažil zvláštní dobu zužitkovat.

Kolikáté vystoupení v době uvolňování protiepidemických opatření je pro vás to litomyšlské?

První koncert s publikem jsem měl druhého června s Plzeňskou filharmonii v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni. Litomyšl je mým třináctým koncertem po uvolnění. Většina z těch dvanácti koncertů byly s Plzeňskou filharmonii.

To byla podivná doba, ty minulé měsíce, že…

Ano, byly to těžké doby. Hodně jsem se zamýšlel, jak tu dobu využít, aby to bylo co nejvíce užitečné. S Plzeňskou filharmonii jsme téměř každý týden měli natáčení, včetně čtyř CD a čtyř online koncertů, to bylo pro zlepšení výkonu orchestru hodně užitečné. Snažil jsem se taky zapojovat do produkčního týmu, abychom mohli pracovat společně i na zlepšení podmínek orchestru nebo PR věcí. Spousta věcí bylo nových, ale doufám, že jsme udělali maximum.

Festival v rodišti Bedřicha Smetany dnes končí, odpoledne před závěrečným večerním koncertem dirigujete v piaristickém kostele koncert souboru Moravia Brass Band. Jde o váš program, nebo je nápadem pořadatelů?

Je to program souboru. Dost podobný jsme poprvé zahráli v Brně. Je to přesně tak, jak říká jeho titul – celý chrám se rozezní, nehrajeme pouze na pódiu, ale celý prostor je vnímán jako jeden nástroj. Je to historické, barokní… a zároveň netradiční.

Jste také tím, kdo rozlišuje hudbu jen na „dobrou“ a „špatnou“, nebo byste přece jen uvažoval o rozdílnostech žánrů, forem, obsazení…

Velice těžká otázka. Věřím, že většina hudba se dá zahrát kvalitně, nebo jinými slovy: vnímám to tak, že naše práce je jakoukoli hudbu zahrát co nejkvalitněji. Co se týče rozdílnosti žánrů a tak dále, samozřejmě mám některé styly, o kterých si myslím, že jsou mi blízko, ale zrovna to se může měnit s časem. Jinak forma mě vždy hodně baví, užívám si možnost přemýšlení nad ní pokaždé, když studuji jakoukoliv skladbu.

Vnímáte specifika letních festivalů a jejich rozdíl od běžného hraní v sezóně v běžných sálech? Je to věc důležitější pro publikum, nebo je významná i pro hudebníky?

Tak letní večer a západ slunce má svoje kouzlo, je to krásné… Ale co se týče vlastního hraní, tak moc neprožívám rozdíly. Většinou při zkouškách a koncertech nevnímám nic jiného než hudbu, kterou momentálně diriguju.

A jak prožíváte Smetanovu hudbu? Ostatně, souvislosti jeho života patří nejen do Litomyšle a do Prahy, ale i do Plzně…

Nevím, jestli si vůbec zasloužím Smetanovu hudbu komentovat, mám k jeho umění velký respekt. Letos v březnu jsem měl obrovskou čest dirigovat Mou vlast, byl to online koncert s Plzeňskou filharmonii, zahájení plzeňského festivalu Smetanovské dny. Připravoval jsem se na to víc než rok. Vnímal jsem celou skladbu jako jeden svět.

Jak vlastně dělíte svůj čas mezi podobné projekty, jako je ten litomyšlský, mezi konzervatoř… a symfonické programy?

Tak jelikož vyučuji na konzervatoři školní komorní orchestr, co dělám, je vlastně stejné: připravit se na zkoušku, zkoušet, pak koncert. Samozřejmě způsob zkoušení je dost jiný, ale beru to tak, že cílem je stále to stejné – a jenom se musím ubírat jinou cestou. Takže ty rozdíly jsou menší, než jak to vypadá. A časově to mám momentálně tak, že nejvíce diriguju symfonické koncerty, to mám víceméně každý týden čtyři až pět dnů. Pak každý týden mívám zkoušku na konzervatoři a k tomu jednou až dvakrát do měsíce máme projekt s Moravia Brass Bandem.

Jak se těšíte na plné převzetí funkce v Plzni a s jakými předsevzetím tam směřujete?

Těším se nejvíc, ale zároveň cítím velkou odpovědnost. Tu taky nejvíc… Chci dát odpověď na důvěru, kterou jsem mohl získat, a to tím, že budeme hrát v nejvyšší kvalitě hudbu, kvůli které jsme se spolu ve filharmonii sešli. Naším společným cílem je, aby posluchači měli lepší den než před koncertem. A osobně se ani nemůžu už ani dočkat dalšího koncertu…!

————-

(Výběr z tohoto aktuálního rozhovoru můžete číst ve Festivalových novinách Smetanovy Litomyšle. Náš červnový rozhovor s Chuheiem Iwasakim, mimo jiné o studiu a působení na Pražské konzervatoři, ale také o chystané sérii koncertů filmové hudby, můžete číst ZDE.)

Foto: archiv KlasikyPlus, Fb Moravia Brass Band

Facebook X E-mail WhatsApp