„Nenechte si ujít Beethovenovu Sedmou symfonii s Vídeňskými filharmoniky a Leonardem Bernsteinem.“
„Dále je možné poslouchat Dvořákovy Biblické písně s Magdalenou Koženou, Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem.“
„Víkendová návštěva bude patřit Radimu Dolanskému, který bude vybírat nahrávky v pestrém výběru autorů.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. listopadu?
„Pan profesor Tuček mi pošeptal: Na tu jednou budeme jezdit do Vídně!“
„Eliška okamžitě sedla na vlak a přijela předzpívat. Nabídku dostala už po první árii: Vy jste naše Kostelnička!“
„Už o první pauze bylo znát, že jsou Vídeňáci překvapeni výkonem neznámé pěvkyně. A o druhé pauze už bylo jasné, kdo je hvězdou večera.“
Vídeňská státní opera v neděli vrátila na jeviště letitou, nicméně stále stejně působivou inscenaci Janáčkovy opery Její pastorkyňa v režii Davida Pountneyho. Pod taktovkou Seijiho Ozawy měla inscenace premiéru v roce 2002 jako koprodukce s Janáčkovou operou Národního divadla Brno. Tenkrát se ve Vídni zpívalo ještě v němčině a roli Kostelničky si na dlouhých devět let doslova přivlastnila fenomenální Agnes Baltsa, miláček vídeňského publika. Současné provedení už zní v češtině. Hudebního nastudování se ujal dirigent Tomáš Hanus, který svým pojetím Janáčka publikum doslova nadchl. A v roli Kostelničky září česká operní pěvkyně Eliška Weissová…
„Dirigent Böhm, o kterém je známo, že spolupracoval přímo se Straussem, po premiéře řekl Gruberové: ´Bože můj! Kéž by Strauss mohl slyšet Vaši Zerbinettu!´.“
„Gruberová si dokonce prosadila, že ředitel Holender měl zákaz vcházet do její šatny. Přesto si ani on nedovolil o Gruberovou přijít, Vídeňáci ji až příliš milovali a on to moc dobře věděl.“
„Postupem času přecházela k dramatičtějším partům, nicméně svůj koloraturní obor si pečlivě hlídala a nikdy nešla za hranu svých možností.“
Slovenská pěvkyně Edita Gruberová, jedinečná a velká operní diva, byla představitelkou rolí především z období italského belcanta, ale zapsala se do hudební historie například také nedostižnou Zerbinettou v Ariadně na Naxu Richarda Strausse. Její život se uzavřel 18. října ve věku nedožitých pětasedmdesáti let, pouhé dva roky poté, co uzavřela aktivní dráhu. Její umělecké působení shrnuje a na její představení a koncerty osobně vzpomíná Radim Dolanský, divadelní a koncertní manažer, nový ředitel zahraničních vztahů Národního divadla Brno.
Bývalý ředitel Pražského filharmonického sboru Radim Dolanský se stal ředitelem zahraničních vztahů Národního divadla Brno. Jeho hlavním úkolem bude rozšiřovat aktivity divadla zejména na poli zahraničních zájezdů všech tří souborů. „Radim Dolanský má na poli mezinárodní spolupráce mimořádnou zkušenost a ze svých předchozích působišť i vynikající výsledky. Věřím, že bude velkou posilou našeho divadla, které má kulturní Evropě i světu co nabídnout. Vždy jsem se snažil získávat ke spolupráci ty nejsilnější a nejkvalitnější hráče. Jsem rád, že Radim Dolanský přijal naši nabídku a stane se ředitelem zahraničních vztahů NdB,“ uvedl ředitel NdB Martin Glaser. Radim Dolanský patří ke zkušeným kulturním manažerům. Působil mimo jiné v Národním divadle v Praze, Státní opeře a naposledy v Pražském filharmonickém sboru.
„Nejde o zastírací manévr, sloučení filharmonie a sboru bylo už dříve vyloučeno.“
„Svou úlohu chápe David Mareček jako servisní.“
„Vasilek nastoupil v roce 2007 a má smlouvu do konce června 2022. Mareček by rád, aby byla prodloužena.“
Ředitel Pražského filharmonického sboru Radim Dolanský dnes rezignoval. Hlavní sbormistr Lukáš Vasilek ve sboru naopak zůstává. Vedením příspěvkové organizace, až do vypsání konkursu, pověřilo zatím ministerstvo kultury ředitele České filharmonie Davida Marečka.
„Akustika v Zarjaďje interprety neodhaluje, ale jemným dozvukem jim pomáhá.“
„Beethovenova Devátá je pro zpěváky dřina.“
„Chystáme se na Velikonoční festival do Salcburku a dvakrát do hamburské Elbphilharmonie.“
Pražský filharmonický sbor má po koncertě v Moskvě. Jeho sbormistr Lukáš Vasilek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k dojmu z tamního nového sálu v parku Zarjaďje, popisuje náročnost sborového partu Ódy na radost v Beethovenově Deváté symfonii a přibližuje nejbližší zahraniční cesty tělesa. A protože sbor kvůli koronaviru musel zrušit účinkování v Hongkongu, kam měl odletět přímo z Moskvy, vzpomíná také na to, jak před lety zamezily jedné prestižní cestě do ciziny povodně.
„Dva samostatné sborové koncerty ve dvou nejprestižnějších sálech Hongkongu, to považuji za událost sezóny. Bohužel zasáhl osud.“
„S Velkým divadlem jednáme o možném samostatném koncertě, a to dokonce ještě letos.“
„V Moskvě máme skvělé zázemí v Českém domě – člověk si tady připadá jako doma.“
Pražský filharmonický sbor se na konci února měl vypravit nejen do Moskvy, kde v posledních letech navázal blízké vztahy, ale poprvé se měl představit také v Hongkongu, a to na prestižním Hong Kong Arts Festival. Vzhledem k okolnostem byl však nucen asijskou část turné zrušit. Vycestoval tedy alespoň do Moskvy, kde vystoupil s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského ve zbrusu novém moderním sále v Zarjaďje, a to jako teprve třetí český interpret v krátké historii tohoto centra. Ředitel sboru Radim Dolanský přibližuje zákulisí jednání s Hongkongem i s Moskvou a také vize do budoucna.
„Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského je tělesem s bohatou a dlouhou historií.“
„Sál je už na pohled velmi elegantní a jeho akustické podmínky jsou opravdu výjimečné.“
„Pražský filharmonický sbor dělal čest sobě i svému sbormistru velmi inteligentní interpretací a kromě toho i dokonalou výslovností.“
Naše přední profesionální sborové těleso navštívilo v uplynulých dnech Moskvu, kde ve spolupráci s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského a Vladimirem Fedosejevem zahájilo v sobotu večer festival k výročí narození Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského. Stalo se tak teprve třetím českým interpretem, který vystoupil v nové chloubě ruské metropole – koncertním sále v Zarjaďje.
Dnes odešla další legenda, italská sopranistka Mirella Freni. Na konci února by oslavila 85 let. Zemřela ve svém domě v rodné Modeně po dlouhé nemoci a několika prodělaných mrtvicích, jak potvrdila její dlouholetá manažerka J. F. Mastroianni. Její repertoár zahrnoval hlavně postavy z Verdiho, Pucciniho, Mozartových a Čajkovského oper. Po mnoho let byla vdaná za bulharského basistu Nikolaje Ghiaurova, se kterým také společně vystupovali a nahrávali.
„Třiaosmdesátiletý dirigent Mehta obdrží v Praze za šíření dobrého jména české kultury významné rezortní ocenění Artis Bohemiae Amicis.“
„A capellové programy vyžadují ´násobně náročnější přípravu´ než oratorní koncerty. Proto jsou v Praze jen tři.“
„Samostatné vokální koncerty čekají PFS i na mezinárodním festivalu v Hongkongu.“
Pražský filharmonický sbor má diář plný do konce roku 2021, zaplňují se mu termíny v roce 2022 a má už nějaké závazky i na roky 2023 a 2024. Nejbližšími úkoly jsou teď dva koncerty na festivalu Dvořákova Praha. Ve čtvrtek 19. září se výrazně podílí na novodobé premiéře první verze opery Král a uhlíř od Antonína Dvořáka. A ještě předtím v neděli spoluúčinkuje ženská část sboru v provedení Mahlerovy 3. symfonie. Izraelskou filharmonii v Praze řídí Zubin Mehta.
„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“
„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“
„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“
Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.
