„Společnost Prag-Film AG vznikla v roce 1942 násilným převzetím společnosti AB Barrandov Miloše Havla.“

„Ostrý start nastal pro těleso v Ultraphonu, kde 10. června natáčel desky se Straussovými valčíky. V rozhlase proběhlo první vysílání 5. 7. 1943, první synchron natáčel orchestr až 7. 8. 1943 pro Lucernafilm.“

„V ulici Ve Smečkách č. 22 se natáčel historicky první synchron 24. 11. 1943. Filmová hudba se tam točí dodnes.“

Prvního června 1943 se uskutečnila první zkouška nového symfonického orchestru, který měl sloužit výhradně k nahrávání filmové hudby. Nesl jméno Prag-Film Orchester, ale po válce byl známý prakticky všem filmovým divákům v Československu pod svou zkratkou FISYO neboli Filmový symfonický orchestr. O vznik tohoto tělesa se zasloužil dirigent dr. Václav Smetáček, přestože jeho jméno je spojováno především s Orchestrem F. O. K.

K pochopení názvu nového tělesa, Orchestru Prag-Filmu, je třeba vysvětlit, že společnost Prag-Film AG vznikla v roce 1942 velmi zjednodušeně řečeno násilným převzetím společnosti AB Barrandov Miloše Havla. Ovšem ještě v roce 1963 se můžeme pod heslem Filmový symfonický orchestr v Československém hudebním slovníku osob a institucí dočíst, že FISYO byl původně založen jako podnikový orchestr, čímž bylo jeho původní jméno cudně zamlčeno. Nejspíš z podobné cudnosti pak pod stejným heslem v dnešním internetovém Českém hudebním slovníku najdeme anachronické označení Podnikový orchestr Filmových ateliérů AB Barrandov, i když obě varianty názvu, českou Orchestr Prag-Filmu i německou Prag-Film Orchester, lze běžně nalézt v dobovém filmovém tisku.

Před založením „podnikového tělesa“ nahrával hudbu k většině filmů v letech 1934-1943 Orchestr F. O. K. Ke dni 1. srpna 1942 byl však povolán Standartenführerem SS Oskarem Walleckem (čestným ředitelem německých protektorátních divadel), aby se stal orchestrem nově zřízené Německé operety. Těleso bylo sice divadlem, díky obratnému vyjednávání šéfdirigenta Smetáčka a předsedy Kuratoria FOK Jaroslava Rossiho, uvolňováno pro dny, kdy nehrálo, to však zdaleka nestačilo k plnění předchozích závazků. Tímto rozhodnutím se ovšem samotní okupanti dostali do vzájemného střetu zájmů. Orchestr F. O. K. tak chyběl nejen dosazenému intendantovi protektorátního rozhlasu Ferdinandu Thürmerovi, ale především také novému řediteli společnosti Prag-Film Josefu Heinovi.

Proto byl 6. dubna 1943 také pozván Václav Smetáček ke schůzce s Josefem Heinem a prokuristou Ladislavem Hamrem. Smetáček si do deníku zapsal: „Odpol. jsem byl pozván na Barrandov k řed. Heinovi, Hamrovi a Tarabovi. Mám podat návrh na event. organizaci nového filmového orchestru.“

Václav Smetáček

Přesto neměl Smetáček na formování orchestru takový vliv, jaký by si představoval. Při další schůzce na Barrandově 23. dubna totiž zjistil, že se na jednotlivá místa nebude vyhlašovat konkurz, ale bude angažován v podstatě kompletní Orchestr Universal, který byl vnímán Orchestrem F. O. K. a jeho šéfdirigentem jako ne příliš kvalitní konkurence. Nicméně na schůzce zástupců Prag-Filmu a Orchestru Universal na Ministerstvu lidové osvěty 7. května 1943 podepsali všichni přítomní smlouvy o vzniku nového tělesa s názvem Prag-Film Orchester. Zároveň Václav Smetáček doporučil jako 2. dirigenta Jindřicha Bubeníčka, jenž byl i 2. sbormistrem v Hlaholu (hlavní sbormistr zde byl v těchto letech právě Václav Smetáček) a jehož práci sledoval jako správný šéfdirigent i při Bubeníčkově dirigování Orchestru F. O. K.

Jindřich Bubeníček

Dejme opět slovo Václavu Smetáčkovi a jeho deníkovému záznamu z 1. června: „Zahájení nového filmového orchestru. Těleso čítající 60 hlav se sešlo v komorním sále Rudolfina. Zahájil jsem zkoušku symbolicky několika slovy na uvítanou a pak Smetanovou slavnostní předehrou C dur. Potom jsme podrobně studovali Vltavu. Zkouška trvala do 12 hod.“ Dodejme, že zástupcem orchestru (dnes bychom řekli inspektorem) se stal vedoucí skupiny pozounů František Sedláček, který přišel z orchestru kavárny Vltava.

Oba dirigenti se pustili do tvrdých zkoušek, jak dokládají přibývající zápisy ve Smetáčkově deníku, během nichž dokázali zvýšit kvalitu orchestru na přijatelnou úroveň. Nebyl by to ovšem protektorát, kdyby se dr. Smetáček nedozvěděl, že šéfdirigentem tělesa musí být Němec. Proto si 27. 7. 1943 zapsal: „Prag-Film chce ode mne radu, ačkoliv by měl rozhodovat sám. Když šéf, tak p. Nowakovski. Navrhl jsem, abychom vedle tohoto pána dělali kapelníky já s Bubeníčkem, přičemž bych se zavázal k 20 hod. práce týdně.“

Tento návrh ředitel Prag-Filmu Josef Hein akceptoval. Ze Smetáčkovy strany šlo o volbu nejmenšího zla. Anton Nowakowski (1897-1969) byl v Praze poměrně znám už od roku 1920, kdy působil jako varhaník kláštera v Emauzích. Zároveň studoval skladbu u skladatele Fidelia Finkeho (žáka Vítězslava Nováka) na Německé akademii múzických umění v Praze. Odešel dirigovat do Gdaňsku a Berlína, v Bayreuthu působil v roce 1936 jako asistent Wilhelma Furtwänglera. V roce 1942 se vrátil do Prahy, kde se stal profesorem varhan na Německé hudební akademii a hostujícím dirigentem u Keilberthovy Německé filharmonie, sídlící v Rudolfinu (po odsunu se stal tento orchestr základem Bamberských symfoniků). Po válce působil až do konce života ve Stuttgartu jako varhaník i profesor tamní Státní vysoké hudební školy.

Anton Nowakowski

Ostrý start nastal pro těleso paradoxně v Ultraphonu, kde 10. června natáčeli Jindřich Bubeníček a V. A. Vipler desky se Straussovými valčíky. V rozhlase pak proběhlo první vysílání v Interradiu (německé pražské rozhlasové stanici) 5. 7. 1943. Nicméně první synchron, důvod svého vzniku, natáčel orchestr až 7. 8. 1943 pro Lucernafilm k filmu Františka Čápa Tanečnice s hudbou Romana Blahníka. U pultu stál pozdější poválečný šéf tělesa Otakar Pařík, ale poslední tři scény dotáčel 18. srpna Václav Smetáček. Bylo vidět, že se v podstatě těleso etablovalo přesně v oblastech, které předtím náležely Orchestru F. O. K. Díky Smetáčkovi absolvoval Orchestr Prag-Filmu také 26. října 1943 svůj první koncert. Konal se v Lucerně a na programu byly Slovanské tance. V podstatě šlo o rychlý záskok za F. O. K., kterému 17. října, tedy pouhých devět dnů před koncertem, zrušila Německá opereta své původní povolení pro toto vystoupení. Smetáček musel tedy rychle reagovat. Zkoušel jednat s Českou filharmonií, ale zde nakonec převážily hlasy, že by se nemělo pomáhat konkurenčnímu tělesu. Naštěstí získal svolení k použití Orchestru Prag-Filmu od šéfdirigenta Nowakovského i prokuristy Ladislava Hamra. Ten však souhlas podmínil tím, že těleso bude vystupovat anonymně, neboť původně mělo tento den natáčet synchron pro Wien-Film. Zde také můžeme hledat vysvětlení, proč je tento koncert nadále veden jak na stránkách www.smetacek.cz, tak i v archivu FOK jako koncert obou těles.

Tanečnice, Režie: František Čáp, 1943

První koncert měl však ještě jeden nečekaný pozitivní dopad. Zkouška Orchestru Prag-Filmu se 23. 10. konala v Uranii v ulici Ve Smečkách č. 22. Na této adrese se nacházel Německý dům, jehož součástí německé kino Urania bylo. Díky tomu si Václav Smetáček všiml nevyužívaného prostoru, který by mohl pomoci řešit logistické problémy se synchrony v Rudolfinu. Po několika zkouškách orchestru bylo místo shledáno vhodným, a tak můžeme označit datum 24. 11. 1943 jako první den, kdy se zde natáčel historicky první synchron, a to k Čápově filmu Mlhy na blatech s hudbou Jiřího Srnky za řízení Václava Smetáčka. Prag-Film Orchester už toto místo neopustil, sídlil tam i po válce už pod svým novým jménem jako Filmový symfonický orchestr. Dodejme, že filmová hudba se tam natáčí dodnes.

Jiří Hannsmann

——–

Zdroje: Bednařík Petr: Arizace české kinematografie, www.nfa.cz, Nowakowski, Anton – Kulturstiftung, dobový filmový tisk a úryvky z deníku Václava Smetáčka z r. 1943 publikované s laskavým svolením dcery dirigenta Václavy Smetáčkové.

——–

Od stejného autora čtěte také článek Osmdesát let od jmenování Václava Smetáčka šéfdirigentem Orchestru F.O.K.

Foto: ilustrační – ČSFD, www.smetacek.cz, FISYO.cz, archiv ND