1. září
Svátek mají Linda a Samuel.
1953 – narodil se Andres Mustonen, estonský dirigent a houslista. V roce 1972 založil a stále vede soubor staré hudby Hortus Musicus, stal se tak jedním z průkopníků staré hudby v tehdejším východním bloku. Soubor má vedle staré hudb na repertoáru i skladby, které pro něj složili současní skladatelé jako Arvo Pärt, a nahrál více než tři desítky alb. Kromě toho dirigoval řadu významných orchestrů.
1936 – narodila se Jaroslava Potměšilová, varhanice a pedagožka (zemřela 23. února 2024). Absolvovala na pražské HAMU u Jiřího Reinbergera. Vystupovala v mnoha zemích Evropy a také v USA. Pro Supraphon realizovala řadu nahrávek. Působila také pedagogicky na HAMU v Praze, na Pražské konzervatoři a na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Mezi její žáky patří např. Jan Kalfus, Václav Uhlíř nebo Eva Bublová.
1931 – zemřel Stanislav Suda, nevidomý skladatel, flétnista a pedagog (narodil se 30. dubna 1865), řadu desetiletí jedna z nejvýznamnějších hudebních osobností Plzně. Tam měla v roce 1897 premiéru jeho lyricko-komická jednoaktová opera U Božích muk z prostředí slovenské vesnice. Měla úspěch, provedla ji postupně všechna profesionální česká divadla i řada amatérských souborů. Jeho další opery, dramatičtější Lešetínský kovář na námět Svatopluka Čecha a Bar Kochba na námět Jaroslava Vrchlického už takový úspěch nevyvolaly a Sudova poslední dokončená opera Il divino Boemo, zachycující poslední rok skladatele Josefa Myslivečka, musela na premiéru čekat až do roku 1927. Na rozdíl od konzervativnějšího hudebního jazyka jeho oper se Sudovy orchestrální skladby víc blíží soudobé moderně. Symfonii Život ve tmách mu premiérovala v Plzni roku 1927 Česká filharmonie.
1918 – narodil se Lubomír Koželuha, zpěvák, sbormistr, skladatel a pedagog (zemřel 10. září 2008). Studoval skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Bohumíra Lišky. Zpíval ve Filharmonickém spolku Beseda Brněnská a ve sboru Národního divadla v Brně. Stal se učitelem hudební výchovy v Brně, řídil Slatinský pěvecký sbor, sbor v Brně-Táboře a sbor Veleslavín. Jako pedagog působil hlavně na brněnské konzervatoři, mezi jeho žáky patřil mimo jiné skladatel Pavel Blatný. V 70. letech působil jako ředitel Vejvanovského konzervatoře v Kroměříži a byl inspektorem kultury Národního výboru města Brna. Byl činný i organizačně. Působil v Klubu moravských skladatelů, byl tajemníkem Svazu českých skladatelů v Brně a na všech školách, kde působil, zakládal sbory, pěvecké kroužky i nástrojové skupiny. Jeho skladatelský odkaz je rozsáhlý, zahrnuje řadu písní, sborů, komorních a orchestrálních skladeb a sedm hudebně dramatických děl.
1904 – zemřel Josef Srb-Debrnov, český hudební historik a spisovatel (narodil se 18. září 1836. Vedle civilního povolání učitele a úředníka se stále víc věnoval hudbě, až se jiné profese vzdal a zapojil se zcela do pořádání hudebního života. Byl mimo jiné spoluzakladatelem, dlouholetým jednatelem a klíčovým organizátorem činnosti pražského pěveckého spolku Hlahol a stal se široce uznávaným hudebním historikem. Věnoval se hudební kritice, sestavil příručku o instrumentaci, napsal Dějiny hudby v Čechách a na Moravě, tvořil hudební hesla pro Ottův slovník naučný atd. Byl jedním z nejbližších přátel Bedřicha Smetany, přátelil se i s Antonínem Dvořákem a mnoha dalšími. Jeho byt v ulici V Jirchářích 12 se stal místem prvního provozování mnoha děl tehdejších skladatelů, při němž často spoluúčinkoval jako hráč na violoncello. Při občasných návštěvách Prahy, když přijížděl z Jabkenic, bydlel Bedřich Smetana právě tam. Měl tam uschovány partitury téměř všech svých děl a dokončil tam Smyčcový kvartet Z mého života, který tam byl poprvé proveden za účasti Antonína Dvořáka jako violisty.
1879 – narodil se Bruno Granichstaedten, rakouský skladatel (zemřel 30. května 1944). Po prvních divadelních angažmá byl v roce 1900 povolán do Mnichova jako šéfdirigent tamní Dvorní opery. Inklinoval ale spíš k lehčím žánrům a tak založil spolu s Frankem Wedekindem kabaret Die Elf Scharfrichter, což vedlo k jeho propuštění z opery. Zkomponoval šestnáct operet a singspielů, k části napsal i sám libreta, také hudbu ke třem zvukovým filmům a několik písní a šansonů.
1854 – narodil se Engelbert Humperdinck, německý skladatel období pozdního romantismu (zemřel 27. září 1921). Známá je hlavně jeho opera Perníková chaloupka (Hänsel und Gretel), na motivy pohádky Jeníček a Mařenka. Měla premiéru v roce 1893 pod taktovkou Richarda Strausse a dodnes se hraje po celém světě, zejména v období Vánoc. Komponoval od sedmi let. Už na studiích získal významné ceny spojené se stipendii, která využil k dalším studijním pobytům. Působil jako asistent Richarda Wagnera v Bayreuthu, pomáhal mu s přípravou opery Parsifal a působil i jako učitel hudby Wagnerova syna Siegfrieda. Jeho hudba kombinuje wagnerovskou orchestraci s jednoduchostí lidových písní. Vystřídal několik působišť, m.j. byl druhým dirigentem opery v Kolíně nad Rýnem, profesorem na kolínské konzervatoři a na konzervatoři v Barceloně, kritikem v Bonnu a redaktorem prestižního hudebního nakladatelství B. Schott v Mohuči, operním referentem Frankfurter Zeitung, řídil Mistrovskou školu hudební kompozice při Královské akademii umění a komponoval scénickou hudbu pro Deutsches Theater v Berlíně. Jeho skladatelský odkaz je bohatý, napsal komorní i orchestrální díla, sbory, dvě desítky scénických a jevištních děl.
1751 – narodil se Emanuel Schikaneder, rakouský herec, pěvec, režisér a básník (zemřel 21. září 1812). Jeho nejznámějším dílem je libreto k opernímu singspielu Kouzelná flétna s hudbou Wolfganga Amadea Mozarta. V jejím prvním nastudování osobně zpíval roli ptáčníka Papagena. Premiéra byla v roce 1791 v Theater auf der Wieden, kde byl tou dobou ředitelem. Pak nastoupil do vedení nově postaveného Divadle na Vídeňce, kde působil až do roku 1806, a pak byl ředitelem brněnského městského divadla. Napsal 102 divadelních her a zpěvoherních libret. Jeho neteř Anna byla operní pěvkyní a divadlu se věnoval i jeho synovec Carl Joseph a jeho pět dcer. K rodině později patřil také český malíř Jakub Schikaneder.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1. září je jedním z dnů, které platily jako počátek kalendářního roku. Bylo to v Byzantské říši, v některých částech jižní Itálie a na Balkáně u Jihoslovanů a od 13. století do roku 1700 v Rusku; náš letopočet zavedl v Rusku Petr Veliký k 1. 1. 1700.
1985 – americký oceánograf Robert D. Ballard objevil vrak Titanicu
1950 – v rámci armády byly zřízeny Pomocné technické prapory, PTP
1939 – nacistické Německo přepadlo Polsko – začala druhá světová válka
1715 – po 72 letech vlády zemřel francouzský král Ludvík XIV.