11. říjen
Svátek má Andrej.
1977 – narodil se Jan Kučera, dirigent, skladatel, aranžér a klavírista. Ve své tvorbě i interpretaci se úspěšně pohybuje mezi klasickou hudbou, operou, baletem, divadelní scénickou hudbou i multižánrovými projekty. Na Pražské konzervatoři vystudoval skladbu u Bohuslava Řehoře a dirigování u Miriam Němcové a Miroslava Košlera. V dirigentském oboru pokračoval na HAMU pod vedením Vladimíra Válka. V letech 2015–2021 působil jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru. Jako dirigent pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry a divadelními scénami, včetně Národního divadla v Praze nebo Národního divadla moravskoslezského. Napsal hudbu k desítkám divadelních představení, např. populární aranžmá pro inscenaci Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? nebo k filmům a seriálům, m.j. Pánský klub, Lajf, je autorem oper Rudá Marie na námět kultovního rozhlasového seriálu Tlučhořovi od Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse, Perníková chaloupka, Legenda z Mlžných hor, Don Buoso, baletů Tři mušketýři nebo Zkrocení zlé ženy a dalších projektů, koncertů a skladeb různých formátů. Je vyhledávaným partnerem pro projekty na pomezí žánrů. Spolupracoval s interprety jako Karel Gott, Vojtěch Dyk, Ewa Farna, Štefan Margita nebo Adam Plachetka.
1974 – narodila se Rachel Barton Pine, americká houslistka, pedagožka a filantropka. V deseti letech debutovala s Chicagským symfonickým orchestrem a byla prvním Američanem a vůbec nejmladším umělcem v historii, který získal zlatou medaili v Mezinárodní soutěži J. S. Bacha. Vystupuje jako sólistka s předními světovými orchestry, má rozměrnou diskografii a od roku 2001 řídí nadaci Rachel Elizabeth Bartonové, která všestranně napomáhá výuce a interpretaci klasické hudby. V lednu 1995 přežila vážnou nehodu v příměstském vlaku Metra v Chicagu, dveře zachytily její pozdro se vzácnými 378 let starými houslemi Amati a souprava ji vlekla 111 metrů. Přišla o jednu nohu a druhou měla pohmožděnou. Dirigent Chicagského symfonického orchestru Daniel Barenboim pak pro ni zorganizoval benefiční koncert. Po dvouleté odmlce nutné k uzdravení se vrátila do hudebního světa a pokračovala v houslové kariéře. Jako součást tria Settecento hraje také komorní barokní komorní hudbu. Zajímá se i o lidovou a keltskou hudbu, o rock i o jazz. Pravidelně vyučuje na letní houslové škole Marka O’Connora. Hraje na vzácné housle Joseph Guarnerius del Gesù (Cremona 1742), známé jako „ex-Bazzini, ex-Soldat“, které má zapůjčené na doživotní užívání od anonymního mecenáše. V roce 2001 založila Rachel Barton Pine Foundation, která podporuje mladé nadějné umělce prostřednictvím stipendií, grantů a programu na půjčování kvalitních hudebních nástrojů. Pod hlavičkou nadace vede významný projekt Music by Black Composers (MBC). Ten se zaměřuje na šíření povědomí, archivaci a vydávání pedagogických materiálů děl černošských skladatelů z celého světa od 18. až po 21. století.
1947 – premiéru měla Symfonie č. 6 es moll, op. 111 Sergeje Prokofjeva. Zazněla v podání Leningradské filharmonie pod taktovkou Jevgenije Mravinského.
1938 – narodila se Jiřina Pokorná, varhanice a pedagožka (zemřela 19. září 2010). Už od studií hojně koncertovala doma i v zahraničí. Později se stala pedagogem na pražské HAMU a vydala mnoho alb. Své hudební vzdělání získala u uznávaných profesorů Miroslava Kampelsheimera a Milana Šlechty.
1931 – narodil se Tomislav Volek, muzikolog a pedagog. Jeho specializací byla hudba 17. a 18. století, dílo Wolfganga Amadea Mozarta a historie italské opery v českých zemích. Dlouhodobě působil jako předseda Mozartovy obce v ČR, která spravuje m.j. i klasicistní vilu Bertramka na Smíchově, spojovanou s pobytem Mozarta v Praze. Za jeho působení v čele této instituce došlo k masivnímu zchátrání památky, věřejnosti zůstala dlouhodobě uzavřena a případ provázejí vleklé právní spory. Vláda ČR prohlásila Bertramku v lednu 2019 národní kulturní památkou, což by mělo zajistit vyšší státní zájem o její ochranu.
1928 – premiéru měl Klarinetový koncert, op. 57 Carla Nielsena, napsaný pro dánského klarinetistu Aage Oxenvada, člena Kodaňského dechového kvinteta. Dílo zaznělo v Kodani za řízení dirigenta Emila Telmányiho.
1918 – narodil se Jerome Robbins, americký tanečník, choreograf, režisér a divadelní producent (zemřel 9. července 1998). Původně vystudoval chemii na Newyorské univerzitě, tanci se začal věnovat až roku 1936. Pětkrát získal divadelní cenu Tony, dvakrát za muzikál (1965, 1989), třikrát za choreografii (1948, 1958, 1965). Za spolurežii filmového muzikálu West Side Story získal roku 1961 Oscara, ačkoli šlo o jeho filmový debut; v té době byl teprve druhým režijním debutantem, který tuto cenu získal. Ve stejném roce obdržel i tzv. čestného, resp. zvláštního Oscara, Academy Honorary Award.
1901 – narodil se skladatel a pedagog Emil Hlobil (zemřel 25. ledna 1987). Studoval na Pražské konzervatoři u Jaroslava Křičky a Josefa Suka. Napsal tři opery, symfonie, koncerty, komorní skladby a smyčcové kvartety. Vyučoval na učitelském ústavu v Praze, na pražské konzervatoři a na pražské HAMU. V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“. Tento předvolební manifest podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli. V roce 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok! na podporu komunistického převratu. V roce 1977 podepsal „Antichartu“. Mezi jeho žáky patří třeba Ivo Bláha, Jindřich Feld, Luboš Fišer, Viktor Kalabis, Jiří Kalach, Ivan Kurz, Ivana Loudová, Zdeněk Marat, Miroslav Pelikán nebo Zdeněk Šesták. S manželkou, malířkou Marií Hlobilovou-Mrkvičkovou měl dvě dcery, jednou z nich byla Dana Hlobilová – výtvarnice, která se kromě malby věnovala idesignu, užitému umění a textilní tvorbě. Jejím nejznámějším dílem je návrh skleněné fontány pro EXPO 58 v Bruselu.
1896 – zemřel Anton Bruckner, rakouský skladatel a varhaník (narodil se 4. září 1824), celoživotní starý mládenec, známý především svými symfoniemi a duchovní hudbou. Z té vyzařuje hluboká zbožnost. Symfonie jsou harmonicky bohaté, silně polyfonní, vrstevnatě rozvíjené a výrazně dlouhé. Propojují romantický patos s barokní monumentalitou a s jadrnými lidovými intonacemi, přinášejí velký zvuk, obrovité koncepce, velební přírody i mystické nálady, strmé kontrasty, vroucnost i velkolepé gradace, patetická gesta a skutečné apoteózy, pootevírají pohled do vesmíru. Číslovaných jich je devět… Byl převážně samouk, vážně komponovat začal až ve věku 37 let. Byl typem člověka, který se celoživotně podceňuje. Svá díla z přemíry sebekritičnosti i kvůli podnětům od přátel přepracovával. U symfonií existuje proto řada verzí… Jeho zázemím byla služba varhaníka. Nejprve v augustiniánském klášteře Sankt Florian u Lince, kde byl v dětství vokalistou, a posléze v lineckém katolickém dómu. Silným podnětem ke komponování se pro něj stalo seznámení s Wagnerovou novátorskou operou Tristan a Isolda i osobně s jejím tvůrcem při premiéře díla v roce 1865 v Mnichově. Odpůrci jeho děl, zejména příznivci Johannese Brahmse, poukazovali na velký rozsah symfonií a na nadužívání principu opakování… Zemřel ve Vídni, ale pohřben je v kryptě klášterního kostela svatého Floriána, hned pod svými oblíbenými varhanami.
1894 – zemřel Bohuslav Hřímalý, houslista, skladatel a dirigent (narodil se 18. dubna 1848). Hrál v orchestru Prozatímního divadla v Praze, byl dirigentem Švandova divadla v Plzni a na pražském Smíchově a od roku 1872 také vystupoval se svými bratry Janem, Vojtěchem a Jaromírem ve smyčcovém Kvartetu bratří Hřímalých. V roce 1875 odešel do Helsinek za svým bratrem Jaromírem. Získal tam místo operního dirigenta, byl kapelníkem vojenské hudby a věnoval se výuce hry na klavír. Jeho otcem byl plzeňský varhaník a skladatel Vojtěch Hřímalý (1810–1880).
1867 – narodil se Dragutin Pokorný, česko-srbský dirigent, hornista, sbormistr, skladatel a folklorista (zemřel 21. října 1956). Významně se zapsal jako sběratel lidových písní a folklorista, později skladatel. Stal se m.j. kapelníkem Srbské královské gardy, která byla až do založení Bělehradské filharmonie jediným srbským symfonickým tělesem a měla velký význam ve veřejném hudebním životě. Založil i hudební školu ve Vršci s kapelnickým kursem, odkud vyšla řada dobrých hudebníků, pořádal symfonické koncerty, na nichž propagoval zejména českou hudbu a umožňoval vystoupení předních umělců.
1866 – premiéru měl Smyčcový sextet č. 2 G dur, op. 36 Johannesa Brahmse. Skladba z let 1864–1865 vyniká neobyčejnou melodickou vynalézavostí, hlubokou lyrikou a mistrovskou polyfonní prací. V první větě se ozývá motiv A-G-A-H-E, vzpomínka věnovaná jeho bývalé snoubence Agathe von Siebold.
1856 – Bedřich Smetana odjel do švédského Göteborgu, kde mu bylo nabídnuto místo dirigenta Filharmonické společnosti. Později se tam stal i klavírním pedagogem.
1821 – narodil se Angelo Mariani, italský operní dirigent a skladatel (zemřel 13. června 1873). Jako dirigent si získal uznání od Giuseppe Verdiho, Giacoma Meyerbeera, Gioacchina Rossiniho a Richarda Wagnera. V Teatro Nuovo v Rimini dirigoval roku 1857 premiéru Verdiho opery Aroldo, přepracování jeho dřívější opery Stiffelio. Dirigoval také premiéru Facciovy opery Amleto a italské premiéry Meyerbeerovy Afričanky, Verdiho Dona Carlose a Wagnerových oper Lohengrin a Tannhäuser. Dlouhá léta byl dirigentem Teatro Carlo Felice v Janově.
1788 – narodil se Šimon Sechter, rakouský varhaník, dirigent a skladatel (zemřel 10. září 1867). Byl profesorem skladby na vídeňské konzervatoři, kde mezi jeho žáky patřil Anton Bruckner. Právě ten ho pak po jeho smrti na učitelském postu nahradil. Napsal na osm tisíc skladeb, ale zejména proto, že se snažil každý den složit fugu. Jeho nejznámějšími díly jsou mše a oratoria zkomponované po roce 1825. Je rovněž autorem pěti oper a byl jedním z 51 skladatelů, kteří pro Vaterländischer Künstlerverein složili variaci na valčík Antona Diabelliho.
1727 – premiéru měly ve Westminsterském opatství v Londýně Coronation Anthems, čtyři vokálně-instrumentální skladby George Friderica Handela (Georga Friedricha Händela) zkomponované na biblické texty pro korunovaci krále Jiřího II. a královny Karolíny.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také..
1984 – Jaroslav Seifert obdržel Nobelovu cenu za literaturu
1968 – v rámci programu Apollo odstartovala loď Apollo 7, první s lidskou posádkou v tomto projektu