13. říjen
Svátek má Renata.
1979 – zemřela Rebecca Clarke, britsko-americká violistka a skladatelka (narodila se 27. srpna 1886), první studentka kompozice u Charlese Villierse Stanforda a jedna z prvních profesionálních orchestrálních hráček v Londýně (když si ji v roce 1913 vybral dirigent Henry Wood, aby hrála v orchestru Queen’s Hall). Její skladatelská kariéra dosáhla vrcholu v krátkém období, počínaje Sonátou pro violu, se kterou se v roce 1919 přihlásila do soutěže sponzorované Elizabeth Sprague Coolidge a mezi 72 účastníky se podělila o první místo se skladbou Ernesta Blocha. Dalšími úspěchy bylo Klavírní trio a Rapsodie pro violoncello a klavír. Mezi válkami podnikala koncertní turné po Evropě i Americe. Podstatnou část svých děl napsala pro sebe a pro čistě ženské komorní soubory, ve kterých hrála – Norah Clench Quartet, English Ensemble, d’Aranyi Sisters a další. Po druhé světové válce se trvale usadila v USA. Uzavřela tam manželství s Jamesem Friskinem, skladatelem, pianistou a zakládajícím členem fakulty Juilliard School, se kterým se znala od studentských let z Londýna. Přestala pak vystupovat a komponovat.
1961 – zemřel Gracian Černušák, zpěvák, sbormistr, hudební historik a publicista, korepetitor, editor a lexikograf (narodil se 19. prosince 1882). Od dětství zpíval v několika sborech, hrál na housle, klavír a na harmonium, případně na varhany. Hlavně v Lidových novinách mu vyšlo celkem 3139 příspěvků, příležitostně psal i pro další hudební i mimohudební periodika, například pro Lidovou demokracii nebo Hudební rozhledy. Všeobecné dějiny a dějiny hudby vyučoval z popudu Leoše Janáčka na Brněnské konzervatoři od roku 1919 až do začátku druhé světové války. V době nacistické okupace byl přechodně penzionován a po válce dál vyučoval i na brněnských vysokých školách, na JAMU, na Masarykově univerzitě a přechodně krátce i na brněnském pracovišti HAMU.
1959 – zemřel Rudolf Mengelberg, nizozemský skladatel a muzikolog (narodil se 1. února 1892). V roce 1917 se připojil ke Concertgebouw v Amsterdamu, v roce 1925 se stal jeho uměleckým ředitelem a v roce 1935 generálním ředitelem. Ústřední součástí jeho tvorby byla po celý život vokální hudba. Byl synovcem nizozemského dirigenta a skladatele Willema Mengelberga.
1922 – narodil se Alexej Fried, skladatel a dirigent (zemřel 19. června 2011). Studoval skladbu u Pavla Bořkovce a později na HAMU v Praze u Emila Hlobila. Po II. světové válce založil a řídil v Brně zábavní orchestr, řídil Lidový soubor pražské konzervatoře, Orchestr Jaroslava Ježka a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. Pak působil v Čs. rozhlase jako hudební redaktor. Od roku 1955 zastával různé vedoucí funkce, byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze a uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru. Kromě komponování populárních skladeb se snažil o syntézu jazzové a vážné hudby.
1911 – narodil se André Navarra, francouzský violoncellista a pedagog (zemřel 31. července 1988), sólista s kariérou zasahující z Evropy do jižní Afriky. Sedm let hrál v Krettlyho kvartetu, byl zakládajícím členem BBN Trio, v roce 1931 debutoval sólově s pařížským orchestrem Colonne v Koncert pro violoncelo d moll od Édouarda Lala. V roce 1933 se stal koncertním mistrem orchestru Pařížské opery, ale nadále vystupoval jako sólista s různými evropskými tělesy. Aby doplnil nedostatek vhodného instruktivního materiálu, upravoval pro violoncello řadu houslových skladeb, včetně etud Carla Flesche a Otakara Ševčíka. Konzervatoř v Toulouse absolvoval ve třinácti letech, Pařížskou konzervatoř v patnácti. Na ní pak, jako nástupce Pierra Fourniera, v letech 1947 až 1988 učil.
1905 – narodil se Bohumír Cyril Petr, varhaník, skladatel, hudební vědec, defektolog, topograf a historik, římskokatolický kněz a po určitou dobu člen benediktinského řádu (zemřel 16. července 1976). Zkomponoval několik desítek skladeb převážně určených pro chrámové účely. V Salcburku se vyučil varhanářství a jako varhaník pak působil v Salcburku a později v Praze. Konal četné přednášky a organizoval koncertní činnost. V pražském Muzeu hudby je uložen jeho rukopis několikasvazkové Encyklopedie varhan.
1899 – zemřel Aristide Cavaillé-Coll, francouzský varhanář (narodil se 4. února 1811). Vybudoval či rekonstruoval řadu varhan po celém světě. Jeho varhany umístěné v kostele sv. Sulpicia v Paříži, kostele sv. Ouena v Rouenu a bazilice svatého Saturnina v Toulouse jsou považovány za nejcennější varhany Francie. Je považován za největšího varhanáře 19. století, který ve své tvorbě ideálně skloubil umění s vědou. Je autorem mnoha vynálezů a vylepšení, které se při výrobě varhan používají dodnes. Je pochován na pařížském hřbitově Montparnasse. Je po něm také pojmenována planetka 5184 Cavaillé-Coll.
1870 – desetiletý Gustav Mahler odehrál v Jihlavě svůj vůbec první klavírní koncert, konal se v tehdejším Městském divadle v Jihlavě (dnešní Komenského ulice). Publikum tehdy oslnil natolik, že místní tisk, třeba dobové noviny Der Vermittler, o něm psaly jako o „mladém virtuosovi s vynikající technikou a osobitým stylem“, detaily o repertoáru ale nezaznamenaly, takže se neví, co mladý virtuóz hrál. Tento úspěch zásadně ovlivnil jeho otce Bernarda, který se následně rozhodl syna v hudebním talentu plně podporovat.
1855 – zemřel Gottfried Rieger, český skladatel německé národnosti, pedagog, dirigent a kapelník (narodil se 1. května 1764). Už jako dítě se naučil hrát na cimbál, klarinet, hoboj, violoncello a varhany. Jako hudebník začal ve třinácti letech v kapele hraběte Josefa Sedlnického z Choltic na zámku v Linhartovech ve Slezsku. Na doporučení Carla Ditterse von Dittersdorf se stal žákem Antonína Damasuse Brosmanna v koleji piaristů v Bílé Vodě. Po příchodu do Brna získal dobrou pověst jako učitel hudby, stal se ředitelem a dirigentem městského divadla, pro které komponoval singspiely a příležitostné kantáty, kapelníkem vojenské hudby v pluku generála Laudona a kapelníkem u hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze na zámku Náměšť nad Oslavou, který postavil pro provozování oper a oratorií vlastní divadlo. Klavírními skladbami získal přízeň v salónech moravské šlechty. Působil jako dirigent symfonické a oratorní tvorby na koncertech pořádaných Hudební akademií. Uvedl např. i Beethovenovu Missu Solemnis. Podílel se na založení Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde) v roce 1814 a založil internátní školu pro mladé zpěváky. V roce 1828 otevřel soukromý hudební ústav, kterým prošlo na 200 studentů. Mezi jeho žáky byli např. Josef Chmelíček, Antonín Emil Titl, Hynek Vojáček a patrně i Pavel Křížkovský. Obzvláště byly ceněny jeho kurzy harmonie, pro které v roce 1833 vydal i učebnici.
1805 – zemřel Johann Christoph Kühnau, německý dirigent a skladatel (narodil se 10. února 1735). Působil v Berlíně, kde byl zakladatelem a dirigentem sboru, učitelem a kantorem a hudebním ředitelem v kostele Nejsvětější Trojice (Dreifaltigkeitskirche), v barokním protestantském chrámu postaveném roku 1739 a zničeném v listopadu 1943; jeho sutiny byly po válce odstraněny. Kühnauovým hlavním dílem je rozsáhlá sbírka duchovních písní Vierstimmige alte, und neue Choralgesange. Jeho syn Friedrich Wilhelm Kühnau byl ve stejném kostele varhaníkem od roku 1814.
1777 – zemřel Dismas Hataš, houslista a skladatel období klasicismu (narodil se 1. prosince 1724). Zakotvil na dvoře vévody Sachsen-Gotha-Altenburg ve městě Gotha, stal se stálým členem (Kammermusicus) dvorní kapely, v níž se později stal koncertním mistrem. Také učil na housle a ze svého syna vychoval houslistu. Psal hlavně raně klasicistní Hatašovy symfonie a houslové sonáty, tehdy třívěté. Jeho příbuzní byli kantory a varhaníky na mnoha místech v Čechách a on sám se oženil se zpěvačkou Annou Františkou Bendovou, pocházející hudební rodiny Bendů.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1929 – konalo se první rozhlasové vysílání z dostihů Velké Pardubické
1792 – ve Washingtonu byl položen základní kámen Bílého domu
1781 – císař Josef II. vydává tzv. Toleranční patent – vyhlašuje neomezenou náboženskou svobodu
1754 – v Praze se konal první tah právě založené státní loterie
54 – římský císař Claudius byl smrtelně otráven svojí manželkou Agrippinou, novým panovníkem se stal její sedmnáctiletý syn Nero