18. únor
Svátek má Gizela.
2014 – zemřela Maria Franziska von Trapp, americká zpěvačka rakouského původu (narodila se 28. září 1914). Byla členkou souboru Trapp Family Singers, který emigroval v roce 1938 do USA. Životy Trappových inspirovaly muzikál a film Za zvuků hudby.
2011 – zemřel Carlos Veerhoff, německý skladatel argentinského původu (narodil se 3. června 1926). Žil střídavě v Německu i v Argentině, kde vyučoval hudební teorii na univerzitě v San Miguel de Tucumán na Departemento Musical, kterou nově založil Ernst von Dohnányi. U Hermanna Scherchena v Buenos Aires absolvoval hodiny dirigování. Jako autor se neřídil módními trendy a zůstal hudebním outsiderem.
2002 – zemřel Nathan Perelman, sovětský klavírista a pedagog (narodil se 1. srpna 1906). Koncertoval od roku 1927 do roku 1996, byl jedním z prvních sovětských hudebníků, kterým bylo povoleno vystupovat v zahraničí. Od roku 1937 do roku 2002 učil na Leningradské (později Petrohradské) konzervatoři.
1998 – nevidomý italský tenorista Andrea Bocelli debutoval v opeře, a to jako Rudolf v Pucciniho Bohémě v Teatro Comunale v Cagliari.
1986 – zemřel Václav Smetáček, dirigent a hobojista, sbormistr, pedagog, hudební vědec a skladatel (narodil se 30. září 1906). Vystudoval hru na hoboj, skladbu a dirigování na Pražské konzervatoři a hudební vědu a estetiku na Karlově univerzitě. Roku 1928 založil Pražské dechové kvinteto, jehož uměleckým vedoucím byl do roku 1956. V letech 1930 až 1933 působil jako hobojista České filharmonie, v letech 1934 až 1939 jako zástupce sbormistra a později jako hlavní sbormistr pěveckého sboru Hlahol pražský. Současně začal dirigovat nově založený Orchestr FOK, ve kterém v roce 1942 převzal post šéfdirigenta. U Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK pak působil prakticky až do smrti… Na Islandu nastudoval s českými sólisty a islandským operním souborem Smetanovu Prodanou nevěstu, v roce 1966 uvedl v milánské opeře La Scala premiéru opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu. V Teatro Colón v Buenos Aires nastudoval Musorgského operu Boris Godunov, Šostakovičovu Kateřinu Izmailovou a Janáčkovu Káťu Kabanovou. S řadou zahraničních orchestrů nastudoval Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast, řídil jeho jihoamerickou premiéru v Argentině a s Českou filharmonií pořídil pro Supraphon Mou vlast jako vůbec první československou digitální nahrávku.
1982 – zemřel Nat Shilkret (Natan Schüldkraut), americký hudebník, dirigent a hudební režisér (narodil se 25. prosince 1889), řídící mezi válkami Victor Salon Orchestra a pak najatý do týmu Victor Talking Machine Company (později RCA Victor) jako aranžér a dirigent. V roce 1929 dirigoval premiérovou nahrávku symfonické básně Američan v Paříži George Gershwina.
1956 – zemřel Gustave Charpentier, francouzský skladatel (narodil se 25. června 1860). Je autorem opery Louise, typické ukázky francouzského verismu, která měla premiéru 2. února 1900 v pařížské Opéra-Comique pod taktovkou André Messagera a získala okamžitý úspěch. Jeho učitelem skladby byl Jules Massenet.
1952 – premiéru měla Symfonie-koncert pro violoncello a orchestr e moll, op. 125 Sergeje Prokofjeva, jedno ze skladatelových posledních děl. Prvním interpretem byl Mstislav Rostropovič, kterému byla skladba věnována, a Svjatoslav Richter jako dirigent. Patří mezi jeho poslední dokončená díla. Autor zemřel před provedením finální verze, jejíž provedení se konalo 9. prosince 1954, opět s Rostropovičem jako sólistou.
1947 – narodila se Christina van Oranje, nizozemská princezna (zemřela 16. srpna 2019), po studiu hudby na École de musique Vincent-d’Indy v Montrealu v Kanadě pěvecká pedagožka a taneční terapeutka žijící v New Yorku a pracující s nevidomými. V roce 1989 umožnila použití svého jména pro soutěž Prinses Christina Concours, pořádanou na podporu hudebních talentů dětí v Nizozemsku.
1942 – zemřel Dobroslav Orel, hudební vědec a kněz (narodil se 15. prosince 1870), autor Českého kancionálu katolické církve a řady odborných publikací k dějinám církevního zpěvu, který od roku 1910 vyučoval na Pražské konzervatoři. Zároveň studoval skladbu u Vítězslava Nováka a získal doktorát na vídeňské univerzitě. Od roku 1921 působil jako profesor dějin hudby na bratislavské univerzitě. Od roku 1928 byl předsedou Ústavu pro lidovou píseň a s Karlem Plickou nahrával na Slovensku zvukové projevy do fonografického archivu Československé akademie věd. V Bratislavě založil a vedl Akademické pěvecké sdružení a pomáhal zřizovat a organizovat pěvecké spolky. Roku 1939 se vrátil do Prahy.
1939 – narodil se Marek Janowski, polsko-německý dirigent. Působil jako hudební ředitel ve Freiburgu a v Dortmundské opeře, kde v 70. letech dirigoval Dortmunder Philharmoniker, v 80. letech byl šéfdirigentem Královské liverpoolské filharmonie a kapelníkem Gürzenich-Orchestru v Kolíně nad Rýnem. Pro roky 1984 až 2000 se stal hudebním ředitelem Orchestre Philharmonique de Radio France v Paříži a pro roky 2000 až 2009 šéfdirigentem Filharmonie Monte Carlo. Dvakrát vedl Drážďanskou filharmonii – mezi roky 2001 až 2003 a 2019 až 2023. V letech 2002 až 2016 byl šéfdirigentem Berlínského rozhlasového symfonického orchestru. V jeho bohaté diskografii figuruje i první digitální nahrávka kompletního cyklu Prsten Nibelungův Richarda Wagnera pořízená v letech 1980 až 1983 se Staatskapelle Dresden se slavnými pěvci.
1935 – narodil se Sergei Cortez, chilsko-běloruský skladatel (zemřel 26. června 2016). Napsal jednoaktové opery Jubileum a Medvěd podle povídek Antona Čechova.
1934 – narodil se Aldo Ceccato, italský dirigent. V letech 1973 až 1977 byl hudebním ředitelem Detroitského symfonického orchestru, v letech 1976 až 1982 Hamburské filharmonie, v letech 1985 až 1990 Bergenské filharmonie, dále rozhlasového orchestru NDR v Hannoveru, Italského rozhlasového symfonického orchestru v Turíně, Španělského národního orchestru v Madridu a v letech 1997 až 2000 Filharmonie Brno.
1930 – narodil se Karel Janovický, skladatel, klavírista a novinář, vlastním jménem Bohuš Šimsa, který žil od dvaceti v Londýně (zemřel 9. ledna 2024). Od roku 1962 působil v rozhlase BBC, v letech 1980 až 1990 řídil jeho československé oddělení. Celý život se současně věnoval hudbě – vedle komponování také učil pěvce výslovnost pro uvádění inscenací děl českých operních autorů v původním jazyce a překládal texty o hudbě do angličtiny. A byl činný v britské Dvořákově společnosti – The Dvořák Society for Czech and Slovak Music. Psal hudbu moderní v sazbě a průběhu, převážně komorní nebo vokální, nicméně hudbu ukotvenou ve stylu, který v každém okamžiku bere ohled na posluchače a na jeho schopnost orientace v hudebním prostoru a čase… V roce 1949 se hlásil na AMU, z politických důvodů však nebyl přijat. Ve stejném roce pak odešel tajně přes hranice na Západ. V Británii studoval na Royal College of Music. Své umělecké jméno přijal z důvodu utajení identity před špiony z východního bloku.
1906 – premiéru měla v Paříži symfonická báseň Letní den v horách (Jour D’été à La Montagne) Vincenta d’Indyho.
1888 – narodil se Josef Martínek, hudební pedagog a skladatel (zemřel 29. května 1962). Vystudoval bohosloví, absolvoval varhanický kurz u Leoše Janáčka a vzdělával se v hudební škole vojenského kapelníka Stanislava Živného. Byl ředitelem kůru v kostele sv. Michala, kde založil Cyrilskou jednotu. I jeho skladatelské dílo bylo určeno především církvi. Učil rovněž náboženství na brněnských školách a stal se docentem církevního zpěvu na brněnském alumnátě.
1859 – narodil se Ondřej Kadlec, český houslista, dirigent a hudební skladatel (zemřel 6. února 1928). Hrál ve vojenské hudbě Mladé Boleslavi, ale v roce 1885 odešel do Ruska. Stal se houslistou a violistou a později dirigentem Mariinského divadla v Petrohradě. Řídil také Těrecký symfonický kozácký orchestr a byl ředitelem Carské hudební společnosti ve Vladikavkaze. V roce 1912 byl požádán o složení hudby k první mongolské státní hymně. Po bolševické revoluci odešel do Samary, kde se stal profesorem na konzervatoři a založil symfonický orchestr, který vedl až do smrti.
1829 – zemřel Jan Křtitel Kuchař, český skladatel, varhaník, cembalista a hráč na mandolinu (narodil se 5. března 1751). Byl žákem varhaníka Josefa Segera, od roku 1772 působil jako varhaník v kostele sv. Jindřicha v Praze, od roku 1790 ve Strahovském klášteře. Vyučoval také hudbu v pražských šlechtických rodinách. Byl mezi prvními, kdo v Praze propagoval Mozartovu hudbu. Hrál ve Stavovském divadle při české premiéře Figarovy svatby, v roce 1787 hrál spolu s Mozartem na cembalo v premiérovém provedení Dona Giovanniho. Z obou oper i z opery Così fan tutte vypracoval klavírní výtah… Mozart složil Kuchařovi hold, když v Donu Giovannim při scéně hostiny hraje kapela na scéně Kuchařův motiv a Leporello zpívá „Ten váš kuchař, ten to umí…“ K nejvýznamnějším Kuchařovým dílům patří dva varhanní koncerty a varhanní sólové skladby.
1825 – narodil se Carl Faust, pruský vojenský hudebník a skladatel (zemřel 12. září 1892), kapelník pluků v Halle a ve Vratislavi, od poloviny 60. let šéf filharmonie ve Waldenburgu (Wałbrzychu), kde byl jmenován městským hudebním ředitelem.
1799 – zemřel Maurus Haberhauer, český skladatel a řeholník (narodil se 13. března 1746). Po studiích vstoupil do řádu benediktinů a stal se mnichem a varhaníkem v klášteře v Rajhradě, kde se vlastními skladbami i pořizováním a prováděním děl soudobých autorů významně zasloužil o rozkvět tamní hudební kultury. Zkomponoval na 50 mší a mnoho dalších církevních i světských skladeb. Jeho oblíbeným nástrojem byl anglický roh, pro který napsal i koncert s orchestrem. Působil rovněž jako učitel komponování. Jeho nejznámějším žákem byl Wenzel Müller.
1745 – zemřel Nicola Fago, italský barokní skladatel, příslušník neapolské operní školy (narodil se 26. února 1677). Studoval v Neapoli na Conservatorio della Pietà dei Turchini a od roku 1705 do konce života na této škole vyučoval, stejně jako na konzervatoři S. Onofrio. V letech 1709 až 1731 byl kapelníkem v Tesoro di S. Gennaro a od roku 1736 vedl až do smrti orchestr a sbor v chrámu S. Giacomo dei Spagnuoli. Těžiště jeho díla je v hudbě chrámové.
1632 – narodil se Giovanni Battista Vitali, italský skladatel období baroka, hráč na strunné nástroje (zemřel 12. října 1692). Byl kapelníkem na dvoře vévody Francesca II. d’Este v Modeně. Významně ovlivnil vývoj triové sonáty, zejména způsobem propojování témat a tónin a použitím tanečních rytmů. Inspiroval pozdější autory, jako byli Arcangelo Corelli a Henry Purcell.