19. květen
Svátek má Ivo.
2011 – zemřel Ladislav Simon, autor znělky k televiznímu Večerníčku a Televizním novinám, klavírista, skladatel, dirigent, dramaturg a režisér, redaktor, pedagog a organizátor, otec klavíristy Jana Simona a manžel režisérky Svatavy Simonové (narodil se 3. dubna 1929). Na Pražské konzervatoři vystudoval hru na klavír u Kláry Jiránkové a soukromě komponování u Aloise Háby. Pokračoval na hudební vědu a fonetiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a na HAMU, kde studoval klavír u Františka Raucha. Učil na Loutkářské fakultě Divadelní fakulty AMU, na Pražské i Ostravské konzervatoři. Pracoval jako hudební redaktor v Československém rozhlase a jako hudební dramaturg a režisér v Československé televizi. Složil scénickou hudbu zhruba ke dvěma stům televizních inscenací. Působil i jako šéfdirigent činoherního orchestru a hudební dramaturg Divadla na Vinohradech, založil tam studio zaměřené na elektronickou hudbu, byl vedoucím činoherního orchestru i hudebním dramaturgem činohry pražského Národního divadla a dramaturg a dirigent orchestru opery Národního divadla v Praze.
2006 – zemřel Miroslav Pelikán, skladatel a pedagog (narodil se 20. února 1922). Usiloval o soudobé hudební vyjadřování v rámci rozšířené tonality, se snahou o nesentimentální, dramaticky orientovanou citovou působivost. Od roku 1951 působil jako učitel klavíru a teorie na hudební škole v Kladně, později v Praze-Modřanech. Byl také autorem mnoha úprav lidových písní.
1957 – zemřel Alois Praveček, český vojenský dirigent a skladatel (narodil se 10. ledna 1880). Působil u vojenských hudeb v Jindřichově Hradci, Praze a Salcburku a za první světové války i na frontě. Napsal desítky vojenských pochodů a sokolských cvičení, mužské sbory a koncertní skladby, a to pro smyčcový i dechový orchestr. Pro jindřichohradecké gymnázium složil pochod Pod novým praporem, místnímu hasičskému sboru věnoval pochod Tryskem k cíli, a známý je jeho Jubilejní pochod. V Jindřichově Hradci působil jako pedagog, houslista i dirigent Hudební jednoty, byl aktivní v Jindřichohradecké opeře, kde hrál v orchestru 1. housle, podílel se mj. na organizaci sjezdu bývalých Pětasedmdesátníků. Jeho dědeček i otec byli řídícími učiteli a řediteli kůru, známými hudebníky byli bratr Jindřich Praveček (1885–1969) i synovec Jindřich Praveček ml. (1906–2000).
1954 – zemřel Charles Ives, americký skladatel (narodil se 20. října 1874). Už jako chlapec začal experimentovat způsobem, který spojujeme s jeho zralou hudbou, například načrtl několik „fug ve čtyřech tóninách“. Ve dvanácti již pravidelně komponoval a hrál na bubny v otcově orchestru a ve čtrnácti se stal placeným varhaníkem v kostele. Živil se jako obchodník, a i když komponoval jen příležitostně, začal ve dvacátých letech zájem o jeho hudbu vzrůstat. První uveřejnění svých skladeb, sonáty pro klavír a sbírky čítající nejméně sto písní, si zajistil na vlastní náklady v roce 1919 až 1922. Jeho třetí symfonie, zkomponovaná v roce 1904, získala roku 1947 Pulitzerovu cenu. Jeho otec Charles Ives řídil to, co generál Grant nazval nejlepší kapelou armády, a byl zběhlý v hymnech a národních písních. Komponoval ve výrazném neortodoxoním stylu; mezi jeho nejznámější díla patří orchestrální skladby Nezodpovězená otázka, Central Park ve tmě a Tři místa v Nové Anglii a klavírní sonáta Concord (Piano Sonata No. 2, Concord, Mass., 1840–60).
1940 – narodil se František Gregor Emmert, skladatel divadelní a televizní scénické hudby, pedagog kompozice a profesor JAMU v Brně, jeden z dvorních autorů scénické hudby pro brněnské Divadlo Husa na provázku (zemřel 17. dubna 2015). Nikdy nebyl členem KSČ, zároveň se jako katolík držel stranou i proudu reformních intelektuálů 60. let a vždy si zachovával tvůrčí i názorovou nezávislost na autoritách. Tvořil alternativu k brněnské kompoziční škole reprezentované tvůrci racionálně či numericky komponované hudby (Alois Piňos, Miloslav Ištvan) a hlásí se k němu jako ke svému vzoru nejvýznamnější tvůrci následující brněnské skladatelské generace (třeba Pavel Zemek-Novák). Pro Husu na provázku vytvořil například hudbu k inscenaci Dostojevského Bratři Karamazovi a napsal hudbu k několika filmům. Jeho 26 dokončených symfonií ho řadí do čela českých symfoniků druhé poloviny 20. století, jeho komorní a vokální hudba je prostoupena duchovní inspirací, vírou a mystikou. Patřil k nejúspěšnějším pedagogům kompozice, jeho třídou prošla řada autorů artificiální hudby, například Mojmír Bártek, Zoja Černovská, Afrodité Katmeridu, Pavel Malý, Martin Štědroň, Leoš Kuba, Mário Buzzi, Barbora Škrlová, Lenka Foltýnová, Ondřej Šárek, Jana Bařinková, Vojtěch Dlask, Tomáš Lučivjanský, Adrian Demoč, Vratislav Zochr, Jan Dobiáš, Irena Franková, Martina Kachlová, David Postránecký nebo Tereza Zemanová.
1911 – premiéru měla jednoaktová opera Španělská hodinka (L’heure espagnole) Maurice Ravela, podle autora „hudební komedie“. V pařížské Opéra-Comique měla téhož večera premiéru i Massenetova opera Thérèse.
1904 – zemřel Korla Awgust Kocor, lužickosrbský skladatel, dirigent a národní buditel (narodil se 3. prosince 1822). Je považován za otce-zakladatele lužickosrbské světské hudby. Je autorem hudby lužickosrbské hymny Rjana Łužica.Napsal dvě opery, desítku oratorií a instrumentální skladby. Spolupracoval se srbským básníkem Zeljerem, zhudebnil mnoho jeho básní, které se staly velmi populární, a naopak Zerljer se stal libretistou jeho významných děl. V roce 1845 založil tradici festivalů lužickosrbské písně. V roce 1852 se stal učitelem a varhaníkem v Kittlitz, dnešní částí města Löbau. Tento úřad zastával až do svého odchodu do důchodu v roce 1888. V letech 1895–1897 působil jako předseda hudebního oddělení lužickosrbské Akademie věd Maćica Serbska.
1886 – premiéru měla Symfonie č. 3 c moll „Varhanní“ od Camilla Saint-Saënse. Dílo si objednala londýnská Královská filharmonická společnost a první provedení se uskutečnilo v v St James’s Hall pod skladatelovou taktovkou. Po smrti svého přítele a mentora Franze Liszta 31. července 1886 věnoval Saint-Saëns dílo jeho památce.
1872 – narodil se Ferdinand Sládek, sběratel lidových písní a skladatel (zemřel 30. května 1943). Čtyřicet let života strávil sběrem jihočeských písní, navštívil více než sedmdesát vesnic, vyslechl a zaznamenal přes sto sedmdesát zpěváků a zpěvaček. Jeho sbírka obsahuje na tři tisíce písní. Upravoval je a vydával v početných sbírkách, čímž se velice zasloužil o popularizaci lidové písně. Byl autorem řady školních zpěvníků a na podkladě lidových písní komponoval instruktivní skladby pro výuku klavíru a houslí.
1711 – narodil se Jan Josef Brixi, skladatel a varhaník (zemřel 27. dubna 1762). Někdy bývá chybně uváděno, že se narodil 19. května 1719 v Plzni. Působil jako kantor v Manětíně, později přesídlil do Mělníka, kde byl varhaníkem. Z jeho díla se dochovalo jen málo. Mše pocházející z Mělníka svědčí o jeho vyspělé technice. Ve své době byly jeho skladby patrně dost rozšířené. Zachoval také cennou sbírku skladeb svého strýce Šimona Brixiho.