22. květen

Svátek má Emil.

2017 – zemřela Barbara Smith Conrad, americká pěvkyně – mezzosopranistka (narodila se 11. srpna 1937).

2013 – zemřel Henri Dutilleux, francouzský hudební skladatel (narodil se 22. ledna 1916), v letech 1945 až 1963 vedoucí hudební produkce pro Radio France, v letech 1961 až 1970 profesor skladby na École Normale de Musique de Paris a od roku 1970 v personálním oddělení Conservatoire National Supérieur de Musique. V letech 1995 a 1998 byl rezidenčním skladatelem v Tanglewoodu v USA. Vycházel z Debussyho a Ravelova impresionismu, ale značně osobitě. Psal hudbu vytříbenou a komplexní, formálně přesnou a v barvách a harmoniích syntetizující. Jeho pozice ve francouzské hudbě, obrazně řečeno mezi Olivierem Messiaenem a Pierrem Boulezem, byla hrdě osamělá.

1999 – zemřel Johann Georg Conradi, německý skladatel, kapelník a operní režisér (narodil se v roce 1645).

1993 – zemřel Mieczysław Horszowski, polský klavírista (narodil se 23. června 1892).

1989 – zemřel Steven DeGroote, jihoafrický klavírista (narodil se 12. únoera 1953).

1988 – zemřel Jaroslav Maštalíř, skladatel a klavírista (narodil se 1. května 1906). Ve své době patřil mezi nejlepší doprovazeče sólistů a sborů v Praze. Studoval soukromě u K. B. Jiráka a pak na Pražské konzervatoři u Vítězslava Nováka a Václava Talicha. Stal se klavíristou České filharmonie, byl dlouholetým archivářem Pražské konzervatoře, externím pedagogem HAMU v Praze a věnoval se i hře na cembalo. Jako skladatel vyšel slohově z Vítězslava Nováka, známý byl ale spíš instruktivní literaturou a aranžérskou prací, upravoval klasická hudební díla a lidové písně.

1987 – zemřel Mario Zafred, italský skladatel a operní režisér (narodil se 2. března 1922).

1978 – zemřel Václav Dobiáš, hudební skladatel, pedagog, organizátor a politik (narodil se 22. září 1909).

1970 – zemřel Jiří Svoboda, hudební skladatel a pedagog (narodil se 23. prosince 1897).

1960 – premiéru měla dětská opera Der Mann im Mond od Cesara Bresgena. Odehrála se v divadle Schauspielhaus Nürnberg.

1953 – zemřel Václav Klička, český skladatel a harfista (narodil se 1. srpna 1882).

1950 – posmrtnou premiéru měly Čtyři poslední písně (Vier letzte Lieder), poslední velký opus Richarda Strausse. Uskutečnila se v Royal Albert Hall v Londýně; účinkovali Kirsten Flagstad a Philharmonia Orchestra pod taktovkou Wilhelma Furtwänglera.

1949 – zemřel Hans Pfitzner, německý skladatel, klavírista a dirigent (narodil se 5. května 1869). Jeho nejznámějším dílem je opera Palestrina na motivy života tohoto italského skladatele 16. století. Premiéru měla v Mnichově 12. června 1917 za řízení dirigenta Bruno Waltera. Pfitzner byl dirigentem Městského divadla v Mohuči, prvním dirigentem v divadle Theater des Westens v Berlíně, operním ředitelem a ředitelem konzervatoře ve Štrasburku, dirigentem Mnichovské opery, ale po příchodu nacistů k moci v roce 1934 byl odvolán ze všech svých funkcí, včetně akademických, a penzionován. Jeho domov byl za války vybombardován. V roce jeho úmrtí dirigoval Wilhelm Furtwängler na jeho počest na Salcburském festivalu jeho Symfonii C-dur. Pohřben je na Vídeňském ústředním hřbitově.

1946 – zemřel Ottokar Slawik, český skladatel a hudební kritik (narodil se 2. července 1871).

1941 – zemřel Jaroslav Galia, hudební skladatel a diplomat (narodil se 31. října 1875).

1941 – narodil se Sebastian Forbes, britský dirigent, skladatel a pedagog.

1935 – narodil se Jaroslav Opěla, dirigent (zemřel 25. června 2016).

1931 – narodil se Tadeusz Andrzej Zieliński, polský muzikolog, hudební kritik a spisovatel (zemřel 25. února 2012).

1925 – narodil se James King, americký operní pěvec – tenorista (zemřel 20. listopadu 2005).

1924 – narodil se Charles Aznavour, arménsko-francouzský zpěvák (zemřel 1. října 2018).

1921 – narodil se Gustav Brom, český dirigent, kapelník, saxofonista a skladatel (zemřel 25. září 1995).

1917 – premiéru měl jednoaktový pantomimický balet Dřevěný princ (A fából faragott királyfi) Bély Bartóka, pohádková variace na příběh o dívce zamilované do loutky. První provedení v Královské opeře v Budapešti bylo pro skladatele zlomovým okamžikem: provázely ho provozní komplikace, bojkot ze strany orchestru, ale nakonec nečekaný triumf. Situaci zachránil italský dirigent Egisto Tango, který v Budapešti působil. Rozpoznal genialitu díla, s orchestrem absolvoval nevídaných 30 zkoušek a donutil hudebníky komplikovanou partituru precizně nastudovat. Kvůli náročnosti a symbolismu libreta odmítli na inscenaci spolupracovat i tehdejší zavedení choreografové a režiséři. Ujal se toho proto autor libreta, básník Béla Balázs. A vizuální stránku zachránil Miklós Bánffy, tehdejší intendant opery a výtvarník, který navrhl scénu a kostýmy.

1914 – narodila se Vlasta Urbanová, operní zpěvačka (zemřela 22. října 2004).

1913 – narodil se František Jílek, dirigent, klavírista a skladatel (zemřel 16. září 1993).

1897 – narodila se Marcelle Meyer, francouzská klavíristka (zemřela 17. listopadu 1958), zaměřená na moderní klasiku (Pařížská šestka) a na barokní hudbu (Bach a Rameau).

1884 – narodil se Alceo Toni, italský muzikolog a skladatel (zemřel 4. prosince 1969), který editoval a aranžoval díla umělců minulosti, včetně Vivaldiho Čtvera ročních dob pro čtyřruční klavír.

1874 – poprvé zaznělo Rekviem (Messa da Requiem) Giuseppe Verdiho. Stalo se tak v milánském kostele San Marco v den prvního výročí úmrtí básníka Alessandra Manzoniho.

1872 – položen základní kámen Festivalového divadla v Bayreuthu, určeného výhradně k provádění Wagnerových oper. Při té příležitosti Richard Wagner dirigoval v Markraběcí opeře 9. symfonii Ludwiga van Beethovena.

1872 – premiéru měla operaDžamilé (Djamileh) Georgese Bizeta. Konala se v Opéra-Comique v Paříži. Autorem libreta je Louis Gallet. Jako předloha mu posloužila veršovaná orientální pohádka Namouna od Alfreda de Musseta. Ředitel divadla věnoval péči nákladné výpravě, ale opera neměla velký úspěch a po deseti představeních byla stažena z repertoáru. V dalších letech byla uvedena ve Stockholmu, Římě a v roce 1892 v Dublinu, Praze, Manchesteru a Berlíně.

1852 – narodil se Émile Sauret, francouzský houslista a skladatel (zemřel 12. února 1920).

1850 – narodil se Johann Schrammel, rakouský skladatel a hudebník (zemřel 17. června 1893), člen orchestru Danzers Orpheum v Harmonietheater a Schrammelova kvarteta.

1836 – premiéru mělo oratoriurm Paulus s novozákonním námětem od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

1813 – narodil se Richard Wagner, německý skladatel a dirigent, ale i básník, spisovatel a režisér, výrazný představitel hudebního romantismu (zemřel 13. února 1883), který přišel s vlastní novou koncepcí hudebního dramatu a stal se hlavním reformátorem opery v 19. století i autorem ukazujícím do budoucnosti hudební řeči. Jeho třináct jevištních děl z let 1833 až 1882 vznikalo v autorské představě o jednotě básnického slova, hudby, scény a herectví. Libreta, či spíše básně pro zhudebnění, si psal sám. Ještě víc než komplikovaný zpívaný básnický text fascinuje ovšem publikum Wagnerova výsostně romantická hudba, díky které se stal kultovním skladatelem – opojný a sugestivní symfonismus s pověstnými nekonečnými melodiemi, plný mystiky a velkých emocí, koncipovaný ve velkých plochách a protkaný příznačnými motivy. Řadu let žil mimo Německo – především v Rize a ve Švýcarsku, kde se usadil poté, když po nezdařené revoluci v roce 1848 musel uprchnout z Drážďan. V Bayreuthu mu bylo v roce 1873 umožněno za peníze bavorského krále Ludvíka II. postavit pro inscenace svých oper divadlo s tehdy vynikající akustikou a založit tam festivalovou tradici Bayreuther Festspiele, udržující si světovou proslulost dodnes. Divadlo vzniklo podle Wagnerových návrhů a dodnes je určeno výhradně pro jeho opery. Své ambice, s nimiž se obracel se značným patosem k německému publiku, naplňoval do poslední chvíle. Mladí hudebníci kolem něj ho považovali téměř za proroka. Skladatelovy protižidovské názory byly zneužity v období nacismu… Kromě oper se koncertně uvádí jeho cyklus Pět písní na slova Mathildy Wesendonckové, vnímaný jako studie k Tristanovi, v němž pak s podporou novátorsky znějící opojné hudby přetvořil středověký milostný příběh v symbol romantické, nenaplněné lásky. Takové, kterou sám prožíval v Curychu v kontaktu s manželkou svého švýcarského mecenáše… Wagnerovy opery vznikaly pomalu, dlouhá léta.
Die Feen (Víly) – premiéra 29. června 1888 v Královském dvorním a národním divadle v Mnichově.
Das Liebesverbot oder Novize von Palermo (Zákaz lásky aneb Novicka z Palerma) – premiéra 29. března 1836 v Městském divadle v Magdeburku.
Rienzi, der Letzte der Tribunen (Rienzi, poslední z tribunů) – premiéra 20. října 1842 v Královském saském dvorním divadle v Drážďanech.
Der fliegende Holländer (Bludný Holanďan) – premiéra 2. února 1843 v Drážďanech.
Tannhäuser und der Sängerkrieg auf Wartburg (Tannhäuser aneb Zápas pěvců na Wartburgu) – premiéra 19. října 1845 v Drážďanech.
Lohengrin – premiéra 28. srpna 1850 ve Velkovévodském dvorním divadle ve Výmaru.
Tristan und Isolde (Tristan a Isolda) – premiéra 10. června 1865 v Mnichově.
Die Meistersinger von Nürnberg (Mistři pěvci norimberští) – premiéra 21. června 1868 v Mnichově.
Tetralogie Der Ring des Nibelungen (Prsten Nibelungův):
Das Rheingold (Zlato Rýna) – premiéra 22. září 1869 v Mnichově.
Die Walküre (Valkýra) – premiéra 26. června 1870 v Mnichově.
Siegfried – premiéra 16. srpna 1876 ve Festivalovém domě v Bayreuthu.
Götterdämmerung (Soumrak bohů) – premiéra 17. srpna 1876 v Bayreuthu.
Parsifal – premiéra 26. června 1882 v Bayreuthu.

1813 – premiéru měla komická opera Italka v Alžíru (L’italiana in Algeri) Gioacchina Rossiniho. V Teatro San Benedetto v Benátkách to bylo první představení první velké opery mladého autora.

1780 – narodil se Jan Emanuel Doležálek, skladatel (zemřel 6. července 1858).

1765 – zemřel Václav Haan, skladatel (narodil se roku 1714), rektor kostela sv. Václava v Mníšku pod Brdy, autor duchovní hudby. Jeho skladby, včetně vánočních pastorel, se dochovaly v archivech pražských i venkovských kostelů a klášterů.

1759 – narodil se Gervais-François Couperin, francouzský skladatel a varhaník (zemřel 11. března 1826).