23. říjen
Svátek má Teodor.
2022 – zemřel Libor Pešek, dirigent (narodil se 22. června 1933). Vrcholem jeho kariéry bylo působení ve funkci uměleckého ředitele a šéfdirigenta Královského liverpoolského filharmonického orchestru v letech 1987–1997. Od roku 1970 předtím hostoval u různých českých i zahraničních těles, byl mezi roky 1970–1977 šéfem Východočeského státního komorního orchestru (dnes Komorní filharmonie Pardubice), pracoval v Nizozemsku, byl krátce šéfem Slovenské filharmonie a v letech 1981–1990 stálým hostem České filharmonie. Od roku 1990 byl hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a v roce 2007 se stal hlavním dirigentem Českého národního symfonického orchestru. V letech 1994–1999 byl předsedou výboru mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V roce 1996 obdržel Řád britského impéria a v roce 1997 z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy I. stupně… Na AMU byl žákem žák Karla Ančerla, Václava Smetáčka a Václava Neumanna. V mládí studoval hru na klavír, pozoun a violoncello. Jako gymnazista měl vlastní jazzový orchestr, v roce 1958 založil dechový ansámbl Komorní harmonie, se kterým uváděl na pravidelných koncertech v Divadle Na zábradlí v Praze mimo jiné i premiéry děl mladých soudobých českých skladatelů. V druhé polovině 60. let řídil jím založený komorní Sebastian orchestr.
1973 – narodil se František Preisler ml., dirigent, operní pěvec a varhaník (zemřel 30. července 2007). Od roku 1990 byl korepetitorem a od roku 1991 dirigentem brněnské opery. Šéfdirigentem Hudebního divadla v Karlíně se stal roku 1993. V témže roce se stal laureátem Mezinárodní pěvecké soutěže Franze Lehára v Komárně. V roce 1994 nastudoval českou premiéru muzikálu Jesus Christ Superstar. Od roku 1995 do roku 2003 působil jako dirigent opery Národního divadla v Praze. V roce 1996 absolvoval Mistrovský dirigentský kurz ve Vídni u J. Kalmara. Od roku 2002 byl šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc. Zemřel v důsledku epileptického záchvatu, který ho postihl při koupání v moři.
1967 – zemřel Jindřich Jindřich, skladatel, klavírista, sbormistr, etnograf a sběratel lidových písní (narodil se 5. března 1876). Byl synem učitele Aloise Jindřicha, typického venkovského kantora s širokým hudebním vzděláním. Hrál prakticky na všechny hudební nástroje a byl zejména velmi dobrý houslista. Pokoušel se i o kompozici, dochovalo se několik příležitostných skladeb. Pokračoval ve studiu na učitelském ústavu v Soběslavi. Několik let učil na školách ve Lhenicích a v Domažlicích a vedle toho studoval skladbu u Vítězslava Nováka a klavír u Karla Hoffmeistra. Stal se oblíbeným doprovázečem českých pěvců Karla a Emila Buriana a zejména Emy Destinnové. Koncertoval se Ševčíkovým kvartetem a byl úspěšný i jako sólový klavírista. Celý život zasvětil rodnému Chodsku. Byl sbormistrem studentského mužského sboru v Soběslavi a domažlického sboru Čerchovan. V Domažlicích vybudoval Chodské muzeum, které shromažďuje doklady chodského lidového umění. Získal tituly zasloužilý a národní umělec, byl také členem České akademie věd a umění a čestným členem Svazu českých skladatelů. Jeho největším dílem je 26 dílný etnografický sborník Chodsko. Jeho hudební odkaz je hlavně vokální, přes 170 písní s doprovodem klavíru či orchestru, 29 mužských sborů, 8 smíšených sborů a 16 ženských sborů. Vydal také několik sbírek úprav chodských písní, z nichž nejznámější je Poklad Chodska. Kromě toho složil i řadu drobných klavírních skladeb, orchestrální díla jsou jen příležitostná.
1935 – zemřel Emil Pollert, operní pěvec, basista, vlastním jménem Emil Popper (narodil se 20. ledna 1877). Debutoval v Národním divadle v Praze činoherní rolí a k činohře se občas vracel. První vystoupení v opeře absolvoval 4. srpna 1900. Postupně získával renomé interpreta komických rolí. Jeho doménou se staly smetanovské postavy, zejména Kecal v Prodané nevěstě, kterého zpíval celkem 357krát, včetně jiných divadel, ale také Vodník v Rusalce. Vystoupil celkem ve 221 úlohách ve více než 5000 představení. Několikrát se uplatnil také jako režisér, například při prvním uvedení Pucciniho Turandot v Národním divadle.
1923 – narodil se Miroslav Hlaváč, skladatel elektroakustické hudby a mostní stavitel (zemřel 4. prosince 2008). Napsal přibližně 120 různých skladeb. Mnohé z nich byly oceněny v domácích i zahraničních soutěžích, vydávány tiskem u nás i zahraničí, hrány v rozhlase a vycházely na gramofonových deskách. V roce 2008 Společnost pro elektroakustickou hudbu vydala dvě profilová CD s jeho elektroakustickými koncerty, scénickou hudbou a elektroakustickými balety.
1893 – narodil se Jean Absil, belgický skladatel (zemřel 2. února 1974). V roce 1922 se stal ředitelem Hudební akademie v Etterbeeku, od roku 1931 působil jako profesor na konzervatoři v Bruselu. Založil časopis Revue internationale de musique věnující se vážné hudbě. Je autorem několika symfonii, koncertů, baletů a knih o hudbě. Jeho 1. klavírní koncert byl v roce 1938 v Soutěži královny Alžběty povinnou skladbou pro všechny finalisty.
1875 – Ve Vídeňské dvorní opeře měla mimořádně úspěšnou premiéru přepracovaná verze opery Carmen George Bizeta. Premiéra původní verze v Paříži, která se konala 3. března 1875 v divadle Opéra-Comique, katastrofálně propadla, vídeňská verze ale zahájila triumfální cestu této opery po světových jevištích. Georges Bizet se ale triumfu nedožil, protože zemřel na infarkt přesně tři měsíce po pařížské premiéře v domnění, že je jeho životní dílo neúspěchem. Nová verze se lišila tím, že přítel Bizeta Ernest Guiraud nahradil původní mluvené dialogy recitativy a přidal velkolepý balet. K vřelému přijetí přispěl i fakt, že vídeňské publikum bylo mnohem otevřenější a nenechalo se šokovat pod vlivem morální paniky.
1867 – narodil se Stanislav Jiránek, skladatel, pedagog a dirigent (zemřel 19. srpna 1934). M.j. studoval skladbu u Zdeňka Fibicha. V roce 1890 se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Praze. Byl sbormistrem vinohradského Hlaholu a na Vinohradech také založil pěveckou školu pro děti, od roku 1910 Pěvecká škola umělecké výchovy, měla velký úspěch a podle jejího vzoru vznikly obdobné školy v Čechách, ale i německé školy v Brně a ve Vídni. Po roce 1918 se stal prvním československým inspektorem zpěvu a hudby pro učitelské ústavy, od roku 1921 působil v této funkci i na Slovensku. Byl také zkušebním komisařem pro státní zkoušky z hudby při Pražské konzervatoři. Napsal řadu příruček zaměřených zejména na tonální metodu hudební výuky. Podílel se na vytváření moderních osnov hudebních škol.
1846 – narodil se Alexandr Andrejevič Archangelskij, ruský dirigent, sbormistr a skladatel (zemřel 16. listopadu 1924). Byl regenschorim v Penze, a později v Petrohradu. Od roku 1872 byl členem petrohradské Dvorní pěvecké kapele. Dával hodiny zpěvu v Alexandrovském lyceu.[3] Roku 1880 v Petrohradu založil smíšený sbor se širokým repertoárem a vysokou uměleckou úrovní. Složil na 500 sborových skladeb. Jeho význam spočíval mj. také v tom, že roku 1884 zavedl ve svém sboru ženské hlasy místo dosavadních chlapeckých. V roce 1908 byl předsedajícím prvního sjezdu dirigentů v Moskvě. V roce 1921 obdržel titul zasloužilého umělce RSFSR. Poslední dva roky svého života Archangelskij prožil v Praze, kde pracoval se studentským pěveckým sborem. Zemřel v den plánované sborové zkoušky.
1801 – narodil se Albert Lortzing, německý skladatel, dirigent, herec a pěvec (zemřel 21. ledna 1851). Je považován za hlavního představitele německého operního žánru singspiel, podobného francouzské opéra comique. Jeho hlavními díly jsou dodnes uváděné opery Car a tesař (Zar und Zimmermann, 1837) a Pytlák (Der Wildschütz, 1842). Poprvé se objevil na jevišti ve 12 letech ve Freiburgu, když během přestávky bavil obecenstvo komickými básněmi. Připojil se k Svobodným zednářům, což bylo v té době jisté útočiště v Metternichově policejním státu. Po debutu v Městském divadle v Lipsku začal mít úspěch. V letech 1846–1848 byl kapelníkem v Theater an der Wien. V revolučním roce 1848 napsal libreto i hudbu k politické opeře Regina a funkce kapelníka byl opět zbaven. Nakonec se v roce 1850 stal kapelníkem v nově otevřeném Městském divadle Friedricha Wilhelma v Berlíně. Většina jeho díla je jevištní. Nejznámější jsou jeho zmíněné dva singspiely, ale zkomponoval i romantickou operu Undine, revoluční operu Regina a oratorium Die Himmelfahrt Christi, mnoho scénické hudby k činohrám a řadu písní a sborů. Byl silně ovlivněn Mozartem. Naopak jeho opera Hans Sachs pravděpodobně inspirovala Richarda Wagnera k opeře Mistři pěvci norimberští a jeho komické opery zřejmě ovlivnily tvorbu Johanna Strausse mladšího.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
2018 – v Číně byl otevřen 55 km dlouhý most Hongkong–Ču-chaj–Macao