24. srpen
Svátek má Bartoloměj.
2006 – zemřel James Tenney, americký klavírista, skladatel a hudební teoretik (narodil se 10. srpna 1934). Věnoval se syntéze zvuku, algoritmické kompozici, procesní a spektrální hudbě a mikrotonálním ladicím systémům. Jeho dílo z první poloviny 60. let bylo z velké části počítačovou hudbou – jedním z prvních významných souborů algoritmicky komponované a počítačem syntetizované hudby. Všechny skladby po roce 1970 jsou pak instrumentálními, některé s uplatněním prvků zpoždění. Úzce spolupracoval jako hudebník i herec se svou tehdejší partnerkou, multimediální umělkyní Carolee Schneemannovou. Byl rovněž mimořádně oddaný hudbě amerického skladatele Charlese Ivese, mnoho jeho skladeb dirigoval.
1973 – zemřela Sláva Vorlová, zpěvačka, klavíristka a skladatelka (narodila se 15. března 1894). Vlastním jménem byla Miroslava Johnová, používala též pseudonym Mira Kord. Patřila mezi nejoriginálnější české skladatele 20. století. Oba rodiče se věnovali hudbě, otec byl kapelníkem v Náchodě, matka zpěvačka a klavíristka. Napřed studovala zpěv u Rosy Papierové na Hudební akademii ve Vídni, v roce 1915 přesídlila do Prahy, kde soukromě studovala hru na klavír u Václava Štěpána a kompozici u Vítězslava Nováka. Ve studiu skladby pokračovala po nemoci hlasivek na mistrovských kurzech u Jaroslava Řídkého na Pražské konzervatoři a soukromě studovala hru na klavír u Františka Maxiána. Od roku 1930 bydlela s manželem ve vile na Barrandově ve Skalní 8, kde se scházeli hudebníci například z Ondříčkova kvarteta, Jaroslav Řídký, Alois Hába, František Maxián, Jan Panenka, Josef Páleníček nebo Miloš Sádlo. 8. května 1945 se stala svědkem popravy svého manžela nacistickým komandem. Později začala spolupracovat s básníkem a libretistou V. H. Roklanem (což byl pseudonym Vladimíra Hlocha), který se později stal jejím dalším životním partnerem. V roce 1959 byla oceněna vyznamenáním Za vynikající práci. V roce 1971 byl v Náchodě založen Komorní orchestr Slávy Vorlové. V roce 2026 o ní vyšla obsáhlá, téměř čtyřsetstránková monografie. Autorkou této monografie je Anna Šerých, která se osobností a dílem Vorlové zabývala několik desítek let.
1956 – narodil se Kile Smith, americký skladatel orchestrálních a vokálních děl. Byl nejdéle sloužícím kurátorem ve Fleisherově sbírce orchestrální hudby, největší světové cirkulující sbírce orchestrálních skladeb. Pracoval také ve Svobodné knihovně ve Filadelfii a v rádiu WRTI-FM, filadelfské stanici klasické hudby a jazzu; byl tam moderátorem, psal, editoval, editoval zvuk, daboval, poskytoval rozhovory a produkoval rozhovory a v letech 2016–2017 působil jako prozatímní ředitel pro obsah… Je autorem hymnů pro baptistickou církev a komponoval pro kostelní sbory, ve kterých zpíval a které vedla jeho manželka, varhanice Jacqueline Smith.
1938 – narodil se Roland Bader, německý sbormistr a dirigent, hlavní hostující dirigent Krakovské filharmonie a souboru Opery Krakowska. V 60. letech byl kantorem v Böblingenu a v Ludwigsburgu, pak šéfdirigentem orchestru v Oberhausenu a ředitelem Folkwang Hochschule v Essenu. Od roku 1974 byl sbormistrem sboru katedrály sv. Hedviky v Berlíně.
1958 – zemřel Rudolf Kende, skladatel, narozený jako Rudolf Kohn a známý pod pseudonymem Bedřich Konša (narodil se 15. února 1910). Překvapivě přežil věznění v Terezíně i přes tělesný hendikep, který mu znemožňoval vládnout rukama a nohama. Dochovalo se jen několik jeho skladeb; zapsali je jeho žáci, v Terezíně zřejmě přátelé či známí.
1915 – narodila se Helen Taylor, americká skladatelka (zemřela 5. října 1950). Působila v Martha Graham Dance Company jako klavíristka a skladatelka, spolupracovala s Aaronem Coplandem na baletu Apalačské jaro. V roce 1948 její Houslová sonáta získala cenu Národní asociace skladatelů a dirigentů. Byla manželkou klavíristy Granta Johannesena. Zahynula při autonehodě.
1891 – narodila se Pavla Vachková, operní pěvkyně – sopranistka (zemřela v roce 1978 nebo 31. prosince 1977), krátce členka opery Národního divadla. V roce 1915 vytvořila Rusalku ve třetím nastudování opery, zapsala se do paměti také jako Milada a Libuše. Hrála rovněž kněžnu Libuši v němém filmu z roku 1919. Jako manželka politika a diplomata Štefana Osuského se pak vzdala umělecké kariéry. Zasloužila se o rozvoj československo-francouzských hudebních styků, a to i o provedení Prodané nevěsty v Paříži v roce 1928.
1856 – narodil se Felix Josef von Mottl, rakouský dirigent a skladatel (zemřel 2. července 1911). Jako datum narození je někdy uváděn i 29. červenec nebo 29. srpen. V letech 1881 až 1903 byl šéfdirigentem opery v Karlsruhe. V pozdějších letech, zejména jako wagnerovský dirigent, navštívil Amsterdam, Londýn a New York, kde v roce 1903 hostoval v Metropolitní opeře. V roce 1876 pomáhal Hansi Richterovi s přípravou prvního kompletního uvdení Wagnerova cyklu Prsten Nibelungův v Bayreuthu. Jeho orchestrální zpracování Wagnerových Wesendonck Lieder je dodnes nejčastěji hranou verzí skladby zkomponované původně pro zpěv a klavír. Zemřel nedlouho poté, co 21. června 1911 utrpěl infarkt při dirigování svého stého provedení Tristana v Mnichově…
1839 – narodil se Eduard Nápravník, skladatel a dirigent (zemřel 23. listopadu 1916), který celé půlstoletí vedl Mariinské divadlo v Petrohradu. Do Ruska odešel v roce 1861. Dva roky byl kapelníkem v soukromém orchestru knížete Nikolaje B. Jusupova, pak se stal varhaníkem a pomocníkem kapelníka Mariinského divadla, v roce 1867 druhým kapelníkem a v roce 1869 prvním kapelníkem. Jeho působení v čele orchestru se stalo vrcholnou érou v hudebních dějinách Carské opery… Během let nastudoval a uvedl 80 premiér. Uvedl na scénu opery Dargomyžského, Musorgského, Rimského-Korsakova i Čajkovského. Řídil i premiéru Čajkovského Patetické symfonie… V Praze byl absolventem Varhanické školy a Hudebního ústavu Petra Maydla, kompozici a instrumentaci studoval soukromě u Jana Bedřicha Kittla. Před odchodem do Ruska komponoval skladby pod vlivem snah národního obrození, zejména písňové cykly na vlastenecké texty, sbory a klavírní skladby. V Rusku začal komponovat opery ve stylu Glinky a Čajkovského. U tamního publika měly úspěch. Zkomponoval rovněž čtyři symfonie a řadu orchestrálních skladeb, koncerty pro klavír a pro housle a množství komorních skladeb.
1817 – zemřela Nancy Storace, anglická operní zpěvačka – sopranistka (narodil se 27. října 1765). Byla první Zuzankou v Mozartově opeře Figarova svatba. Je známo, že s ním měla blízký a laskavý profesionální vztah. Také se věří, že i roli Zerliny v Donu Giovannim Mozart původně složil pro ni. Pěvkyně ale musela odcestovat zpět do Londýna ještě před premiérou opery v Praze. Mozart pro ni na rozloučenou složil koncertní arii Chio Mi scordi di te? Skladatel Giuseppe Sarti zvlášť pro ni napsal operu, která sklidila velký úspěch. Během pobytu ve Vídni vystoupila zhruba ve dvaceti operách. Zpívala ve dvou světových premiérách. Zpívala také v oratoriích, například Josepha Haydna. Ten později napsal kantátu Pro hlas mé drahé Storaceové. Na krátkou dobu onemocněla a poté, co se vrátila znovu na pódium, Mozart, Salieri a skladatel Cornetti složili oslavnou kantátu Per la ricuperata di Ophelia na její návrat, její rukopis byl nalezen v Praze a v roce 2016 představen veřejnosti.
1733 – narodil se David Traugott Nicolai, německý skladatel a varhaník (zemřel 20. prosince 1799). Napsal omezený počet skladeb, zejména varhanních, ale také klavírních. Několik děl věnoval svému dobrodinci, kurfiřtovi Fridrichu Augustovi… Od roku 1758 pracoval jako asistent svého otce Davida Nicolaie v kostele sv. Petra a Pavla ve Zhořelci. Když zemřel, stal se jako varhaník jeho nástupcem. Jeho vlastní syn, Carl Samuel Traugott, pak od roku 1796 pomáhal jemu a nakonec funkci převzal.
1675 – zemřel Pierre Perrin, francouzský básník a libretista (narodil se v roce 1620). Roku 1669 se stal prvním ředitelem operního divadla, které založil a které se později stalo Pařížskou operou. Spolupracoval s Robertem Cambertem, s nímž v roce 1659 vytvořil operu La Pastorale d’Issy, a s Jeanem-Baptiste Boëssetem, který v roce 1662 zhudebnil jeho libreto La Mort d’Adonis. S Cambertem také vytvořil operu Pomone, označovanou za první francouzskou operu. Byla uvedena 3. března 1671 v Paříži v divadle Jeu de Paume de la Bouteille, které patřilo Cambertově a Perrinově Akademii opery.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1991 – Ukrajina vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu.
1940 – V Lidových novinách vyšla krátká povídka Můj sluha Saturnin od Zdeňka Jirotky.
1290 – před hradbami hradu Hluboká byl popraven český šlechtic z rodu Vítkovců Záviš z Falkenštejna
79 – dvoudenní aktivita sopky Vesuv zničila antická města Pompeje, Herculaneum a Stabiae