26. srpen
Svátek má Luděk.
1976 – zemřela Lotte Lehmann, německo-americká sopranistka (narodila se 27. února 1888). Za její největší role jsou považovány Maršálka ve Straussově Růžovém kavalírovi, Sieglinde ve Wagnerově Valkýře a Leonora v Beethovenově Fideliovi. Ve Vídeňské dvorní opeře, kam nastoupila v roce 1916 a kde setrvala 21 let, se rychle etablovala jako jedna z nejzářivějších hvězd souboru v rolích jako Alžběta v Tannhäuserovi a Elsa v Lohengrinovi. Později ztvárnila role ve světových premiérách některých oper Richarda Strausse a stala se dokonce první sopranistkou v historii, která v Růžovém kavalírovi zpívala postupně všechny tři hlavní ženské role. V letech 1924 až 1935 pravidelně vystupovala v Královské opeře Covent Garden v Londýně, kde vedle Wagnera a Strausse zpívala také Desdemonu v Otellovi a Donnu Elviru v Donu Giovannim. V letech 1926 až 1937 pravidelně vystupovala na Salcburském festivalu, a to mimo jiné s Arturem Toscaninim a s recitály za klavírního doprovodu dirigenta Bruna Waltera.
1958 – zemřel Ralph Vaughan Williams, anglický skladatel (narodil se 12. října 1872). Vedle úprav lidových písní a vedle chrámových hymnů pro anglikánskou liturgii v jeho odkazu figurují i rozměrné vokální a vokálně-symfonické kompozice, osm scénických děl a devět výrazně vyprofilovaných symfonií, včetně symfonie Londýnské, Mořské, Pastorální a Antarktické. Svůj hudební jazyk, odpoutaný od dosavadních obvyklých germánských a dalších kontinentálních vlivů, nacházel pomalu a postupně. Jeho učiteli kompozice byli Hubert Parry a Charles Stanford. K cíli došel i díky školení u Maurice Ravela. Inspirací mu celoživotně byla hlavně anglická hudba sedmnáctého století a dědictví britských lidových písní. Dospěl k osobitému stylu, melodickému a trochu archaicky modálně zbarvenému, posluchačky přístupnému a zejména v kontextu poválečné avantgardy radikálními kruhy označovanému za příliš tradicionalistický. V některých skladbách však dovedl být vizionářský a stejně podnětný jako třeba Jean Sibelius nebo Béla Bartók… Během 30. let se definitivně stal přední osobností britské hudby, zejména po smrti Edwarda Elgara, Frederica Deliuse a Gustava Holsta v roce 1934. Zvláště Holstova smrt byla pro něj osobní ranou, od studentských let byli nejbližšími přáteli.
1956 – premiéru měly Fresky Piera della Francesca, třívětá symfonická suita Bohuslava Martinů. Vídeňské filharmoniky v Salcburku dirigoval Rafael Kubelík. Dílo je inspirováno renesančními nástěnnými malbami v chrámu San Francesco v Arezzu.
1946 – narodil se Ladislav Kubík, česko-americký skladatel (zemřel 27. října 2017). Vystudoval skladbu na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila a Jiřího Pauera. Od roku 1971 pracoval v Československém rozhlase, kde vedl hudební vysílání, v letech 1983 – 1989 byl zaměstnán jako vedoucí tajemník Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Od roku 1991 byl profesorem na Vysoké škole hudby Floridské státní univerzity v Tallahassee. Pořádá svou vlastní soutěž Ladislav Kubik International Prize in Composition, která se záhy etablovala jako jedna z důležitých mezinárodních soutěží pro mladé skladatele a přilákala tvůrce z více než třiceti zemí. Byl současně prezidentem Czech-American Summer Music Institute a uměleckým ředitelem CASMI International Summer Program in Composition, které od roku 1994 konaly své akce každoročně v letních měsících v Praze.
1943 – zemřel František Černý, houslista, kapelník a skladatel (narodil se 16. října 1875). Hrál ve vojenských kapělách v Polsku, v Pešti a ve Vídni, pak byl členem divadelního orchestru v Olomouci. Studoval skladbu u Josefa Nešvery a hru na housle u Otakara Ševčíka. Napsal dvě operety, populární a instruktivní skladby i úpravy, směsi a fantazie pro smyčcový a dechový orchestr.
1941 – narodila se Marta Drottnerová-Blažková, tanečnice, baletka, choreografka a taneční pedagožka. Od roku 1959 byla členkou a v letech 1966–1990 primabalerínou baletního souboru Národního divadla v Praze. Je nositelkou Ceny Thálie z roku 2000 za celoživotní mistrovství v tanečním oboru. Byla vítězkou mezinárodní taneční soutěže v Rio de Janeiro v roce 1961, byla první českou baletkou, která vystoupila na scéně Velkého divadla v Moskvě… Spolu s manželem, tanečníkem a choreografem Jiřím Blažkem, je autorkou publikace Minuta absolutního štěstí z roku 1988.
1928 – narodil se Andrew Porter, britský hudební kritik, operní libretista a režisér, vědec a varhaník (zemřel 3. dubna 2015). Po dvě desetiletí byl hudebním kritikem deníku The Financial Times. Pravidelně psal také do časopisů Opera a Gramophone, do deníku The Observer, do The Musical Times, do The New Yorker a jako zahraniční korespondent do The New York Times… Přeložil do angličtiny libreta 37 oper, včetně Wagnerova Prstenu Nibelungova. Narodil se a studoval v Kapském Městě.
1923 – narodil se Wolfgang Sawallisch, německý dirigent a klavírista (zemřel 22. února 2013). Dirigentskou kariéru zahájil v roce 1947 v operním domě v Augsburgu. Byl šéfdirigentem Vídeňských symfoniků, v letech 1970 až 1980 hudebním ředitelem Orchestru de la Suisse Romande, v letech 1971 až 1992 hudebním ředitelem Bavorské státní opery a v letech 1993 až 2003 šéfem Philadelphia Orchestra. Dirigoval řadu významných orchestrů, včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků. Více než třicet let každoročně vystupoval se Symfonickým orchestrem NHK v Tokiu. Když v roce 1957 debutoval na festivalu v Bayreuthu s Wagnerovou operou Tristan a Isolda, byl nejmladším dirigentem, který tam kdy vystoupil. V 80. letech natáčel v Praze s Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem. V Grassau v Bavorsku, kde po desetiletí žil, byla v roce 2003 založena Nadace Wolfganga Sawallische, jejíž součástí je hudební škola. Na benefičním koncertu uskutečněném 2. února 2013 pod taktovkou Kenta Nagana se Sawallisch naposledy objevil na veřejnosti.
1918 – narodil se Louis (Lodewijk Wilhelmus) Stotijn, nizozemský dirigent a fagotista (zemřel 9. dubna 2013), pedagog konzervatoře v Haagu. Byl po dvě desetiletí hráčem a pak i dirigentem Residentie Orkest, hrál v Haagském dechovém kvintetu, se kterým cestoval po celé Evropě. V roce 1964 se stal ředitelem Nizozemského tanečního divadla a roku 1965 založil Nizozemský baletní orchestr. Mezi lety 1960 a 1987 byl také dirigentem amatérského orchestru Philips Symphony Orchestra.
1915 – narodil se Karel Veselý-Jilemský, skladatel, kapelník, učitel hudby a vedoucí chrámového sboru, v hudbě samouk (zemřel 24. března 1945). Zkomponoval několik desítek písní v lidovém duchu. Byly oblíbené, staly se součástí repertoáru populárních kapel a řada jich byla vydána na gramofonových deskách. Většinu života prožil v obci Jilem na Havlíčkobrodsku. Zemřel tragicky – omylem ho zastřelili partyzáni.
1906 – zemřel Eugen Gura, německý operní pěvec – barytonista (narodil se 8. listopadu 1841), umělec českého původu, oslavovaný mezinárodně jako interpret wagnerovských rolí i německých písní. Byl sólistou operních souborů v Lipsku a Hamburku a v roce 1876 se podílel na historickém prvním kompletním provedení Wagnerova Prstenu Nibelungova v Bayreuthu, kde 17. srpna ve světové premiéře opery Soumrak bohů ztvárnil roli Gunthera. Oslavován byl i za interpretaci postavy Hanse Sachse ve Wagnerově opeře Mistři pěvci norimberští – v Londýně roku 1882 bylo jeho ztvárnění role vnímáno jako přelomové.
1903 – zemřel Wilhelm Elsner, operní pěvec (narodil se 10. listopadu 1869), který během aktivní mezinárodní kariéry od roku 1889 do roku 1903 slavil úspěchy nejprve v lyrickém repertoáru, ale později se stal ceněným za ztvárnění wagnerovských hrdinů. Začínal v Opeře v Linci, v Řezně a ve Štýrském Hradci. V roce 1896 se stal členem skupiny předních pěvců Nového německého divadla v Praze, kde zpíval nejprve Dona Ottavia v Mozartově Donu Giovannim, pak Gounodova Fausta a nakonec Logeho ve Zlatu Rýna, Siegmunda ve Valkýře, Walthera v opeře Mistři pěvci norimberští a Lohengrina. Hlavní obdiv sklidil za Wagnerova Tristana.
1860 – zemřel Friedrich Silcher, německý skladatel (narodil se 27. června 1789). Je známý hlavně pro svou písňovou tvorbu. Kromě toho složil také moteta, komorní hudbu a dvě předehry pro velký orchestr. Jeho píseň Ich hatt‘ einen Kameraden na slova básníka Ludwiga Uhlanda se stala tradičním žalozpěvem německé armády, duchovní píseň na slova Julie Hausmannové So nimm denn meine Hände se v překladech rozšířila do mnoha zemí, česky Ó ujmi ruku moji. Po Friedrichu Silcherovi je pojmenován asteroid 10055 Silcher z hlavního pásu.
1846 – premiéru měl oratorium Eliáš, dílo na starozákonní téma od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Poprvé zaznělo na festivalu v Birminghamu pod skladatelovou taktovkou. Autorem libretia byl Julius Schubring, luteránský kazatel a rodinný přítel.
1843 – narodil se Georg August Lumbye, dánský skladatel a dirigent (zemřel 29. října 1922). Byl druhým synem Hanse Christiana Lumbyeho (1810 – 1874), po jehož smrti převzal jeho orchestr. Členem tělesa, působícího v kodaňském zábavním parku Tivoli, byl od roku 1863. Na otce navazoval také jako skladatel taneční a divadelní hudby a příležitostných skladeb.
1841 – zemřel Ignaz von Seyfried, rakouský dirigent a skladatel (narodil se 15. srpna 1776). V dětství byl žákem Wolfganga Amadea Mozarta a Jana Antonína Koželuha. V letech 1797-1801 byl hudebním ředitelem v Schikanederových divadlech ve Freihaus auf der Wieden, kde také uvedl svou první operu Der Löwenbrunn a pak se s četnými operami a hudebními komediemi stal nejhranějším skladatelem divadla. V roce 1801 se přesunul do nově postaveného divadla Theater an der Wien. Nastudoval a řídil premiéru Mozartovy Kouzelné flétny i první provedení Beethovenova Fidelia. Zkomponoval přes tři stovky skladeb, opery a melodramy, scénickou hudbu, dvě symfonie, velké množství komorních skladeb a přes stovku chrámových skladeb. Pro provedení Mozartova Requiem na pohřbu Ludwiga van Beethovena složil Libera me. Svými současníky byl vnímán hlavně jako vynikající hudební teoretik a pedagog a dosáhl řady vyznamenání. Dnes je jeho dílo prakticky zapomenuto. Byl pohřben na vídeňském centrálním hřbitově vedle Beethovena a Schuberta.
1813 – zemřel Daniel Gottlieb Türk, německý skladatel, varhaník a pedagog (narodil se 10. srpna 1750). Byl ředitelem hudebního oddělení univerzity v Halle, profesorem hudební teorie a akustiky. Napsal řadu sonát, sonatin a instruktivních skladeb pro začátečníky. Jeho nejslavnější pedagogickou publikací je Klavierschule z roku 1789.
1726 – byl pokřtěn Karl Kohaut, rakouský diplomat, loutnista a skladatel českého původu (zemřel 6. srpna 1784). Spolu s Bernhardem Joachimem Hagenem je považován za jednoho z posledních významných skladatelů hudby pro barokní loutnu. Jediným jeho publikovaným dílem je Divertimento pro loutnu, dvoje housle a basso continuo vydané v Lipsku v roce 1761. Působil ve statních službácgh ve Vídni. Hrál na housle na nedělních koncertech Gottfrieda van Swieten, prefekta Císařské dvorské knihovny, na kterých zazněla mj. Haydnova a Mozartova díla; Swieten napsal text k Haydnovu oratoriu Roční období, ovlivnil Mozartovu tvorbu a byl dedikantem Beethovenovy První symfonie.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1992 – předsedové vlád České a Slovenské Federativní Republiky Václav Klaus a Vladimír Mečiar podepsali v brněnské vile Tugendhat dohodu o zániku Československa k 1. lednu 1993
1789 – francouzské Národní shromáždění schválilo Deklaraci práv člověka a občana
1346 – v padesáti letech zemřel český král Jan Lucemburský
1278 – v bitvě na Moravském poli padl český král Přemysl Otakar II.